Hlavní obsah

EU podle Jourové chystá další balík sankcí

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Reklama

24. 4. 13:19
aktualizováno • 24. 4. 13:32

Podle eurokomisařky Věry Jourové unijní státy ladí postup vůči dodávkám ruské ropy. Shoda by měla již panovat v otázce nových sankcí vůči Sberbank a dalším ruským oligarchům.

Článek

Přísnější sankce vůči ruské bance Sberbank, stopka dalším oligarchům a jednání mezi evropskými státy o tom, zda omezit dodávky ropy z Ruska do Evropské unie.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v nedělním vysílání Otázek Václava Moravce uvedla, že na evropské úrovni se nyní projednává šestý balík sankcí vůči Rusku, které rozpoutalo na Ukrajině válku.

Ve hře jsou podle Jourové sankce vůči dalším ruským oligarchům a společnostem napojených na Putinův politický režim. „Jednáme o novém balíku sankcí, státy mají různé pozice, zejména na otázku ropy, nikoliv na ruskou banku Sberbank,“ řekla Jourová.

Očekává, že oznámení šestého sankčního balíku by mělo přijít v příštích dnech. Klíčové je nyní najít mezi unijními státy shodu – zejména v případě dodávek ropy, k čemuž zatím mají členské země odlišné postoje. „Potřebujeme jednotu. Potřebujeme tlak na co nejsilnější sankce,“ uvedla Jourová v České televizi.

Eurokomisařka potvrdila, že na úrovni Evropské unie se připravuje krizový scénář, kdyby ustaly dodávky ruského plynu. Třeba z důvodu, že státy EU odmítnou platit Putinovi za plyn v rublech, jak vládce Kremlu žádá.

„Musíme počítat i s šílenými variantami, vidíme odpornou válku. Jsme sjednocení, vidíme sílu společné Evropy. Musíme být připravení na to nejhorší, máme kontingenční plán, který by řešil okamžitý výpadek. Počítáme s pomocí USA,“ popsala Jourová.

Slovenský premiér Eduard Heger (OĽaNO) v nedělní diskuzi zmínil, že Slovensko patří k zemím, které by vzhledem ke své vysoké závislosti na ruském plynu byly energetickými sankcemi postiženy nejvíce.

„Nesmíme však zůstat pasivní a defenzivní. Nemůžeme v tom nechat Ukrajinu samotnou. Jsme na jejich straně, každý bojujeme svým způsobem. Jdeme v sankcích až na dřeň. Potřebujeme v EU jednotu a solidaritu, ještě víc než teď. Je to důležité pro budoucnost EU, která se musí stát nyní globálním lídrem,“ řekl slovenský premiér Heger v České televizi.

Větší peníze na obranu

Na přísných sankcích trvá i český ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Náš region kvůli zkušenostem se Sovětským svazem zastává přísnější přístup. Putin vede hybridní válku s Evropou, ekonomickou a dezinformační, takže nesmíme v EU dopustit rozbití jednoty. Naše země potřebují solidaritu se zeměmi, které nejsou tak závislé na ruském plynu,“ dodal šéf státní kasy.

Stanjura rovněž uvedl, že Česká republika by mohla navýšit státní výdaje na obranu na dvě procenta HDP dříve než v roce 2025, což bylo původní předsevzetí vlády Petra Fialy (ODS). „Když sleduji tu brutální válku Ruska na Ukrajině, dostaneme se k tomuto cíli zřejmě dříve,“ dodal ministr financí. Ocenil, že z České republiky na Ukrajinu dorazila pomoc – ať už finanční, nebo ve formě vojenských dodávek – za zhruba tři miliardy korun.

Ministr Stanjura rovněž uvedl, že české úřady již zmrazily majetek ruských podnikatelů a firem za téměř jednu miliardu korun. Dodal, že zadržené peníze by se mohly použít na úhradu peněz, které Rusko dluží České republice - například za škody, které ruští agenti napáchali útokem ve Vrběticích.

„Mohu říct, že jsme zmrazili například finance manželky poslance ruské Dumy. Musíme analyzovat bílé koně a příbuzné. Nejdříve je nutné majetek zmrazit a posléze je možné jej konfiskovat s tím, že by mohl být využit na uspokojení pohledávek Ruska vůči České republice,“ dodal Stanjura.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované