Blažka vystřídá „první dáma ODS“. Kdo je nová ministryně Decroix

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Podle některých jsem úkaz v ODS, podle některých jsem takové ozvláštnění, podle některých sem vůbec nepatřím.“ Tak o sobě mluvila Eva Decroix v den, kdy se oficiálně stala místopředsedkyní občanských demokratů.

Že je žena, která vystřídá Pavla Blažka na postu ministra spravedlnosti, „úkazem“, ostatně potvrzuje i nadále. Podporuje manželství pro všechny, zatímco většina jejích konzervativních kolegů ráda tlačí vizi tradiční rodiny. Ona sama má ale tuto představu prý „nabouranou“ z rozvodových řízení, u kterých coby advokátka a mediátorka trávila mnoho času.

Z toho důvodu je i velkou zastánkyní duhových rodin a řeší třeba otázku náhradního mateřství pro ty, kteří by jinak děti mít nemohli.

„Můj názor je hodně ovlivněn tím, co řešíme dnes a denně v rozvodové kanceláři. Pak zjistíte, že je obtížné hledat definici tradiční rodiny. (…) Jsme jako heterosexuální rodina lepší? Nejsme. Vždycky je to o tom, co potřebuje dítě. Potřebuje pocit lásky, pocit bezpečí a nějaký domov,“ popsala před dvěma lety Seznam Zprávám dnešní „první dáma ODS“.

Vedle toho podporovala i redefinici znásilnění, vystupuje proti fyzickým trestům u dětí a s energií a zápalem hovoří i o mezinárodních tématech. Podporuje Tchaj-wan, ještě výrazněji pak mluví o nutnosti stát za Ukrajinou, protože jak sama říká, Rusko jí „leží v žaludku“.

Coby advokátka s dlouholetou praxí má ale logicky nejblíže k resortu spravedlnosti.

V posledních letech proto úzce spolupracovala s ministrem Pavlem Blažkem, například v otázkách rodinného práva. Díky její iniciativě odpadla nutnost zjišťování příčin rozvratu manželství, čímž se zjednodušilo rozvodové řízení.

Není tak divu, že právě Decroix po Blažkovi převezme resort. „Evu si nepochybně umím představit jako kandidátku na post ministryně spravedlnosti. Je členkou předsednictva ODS, má právní zázemí čili doporučení je přirozené,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.

I když je členkou ODS od roku 2014, musela si ambiciózní Decroix na svůj první mandát šest let počkat. Po neúspěšných kandidaturách do Evropského parlamentu nebo komunálního či krajského zastupitelstva svou první volenou funkci získala až v roce 2020. A to proto, že její stranický kolega a tehdejší jihlavský zastupitel Petr Laštovička rezignoval na svůj mandát.

Decroix ale záhy ukázala, že není jen náhradnicí. Ještě v tom samém roce se totiž během krajských voleb dostala díky preferenčním hlasům z 12. místa na třetí, a tím pádem i do zastupitelstva kraje.

V roce 2021 pak definitivně potvrdila svou pozici v ODS, když se coby „dvojka“ na Vysočině dostala do Poslanecké sněmovny. Následně se stala místopředsedkyní poslaneckého klubu a následně i celé ODS.

„Já jako bývalý učitel umím poznat talent a tím Eva bezpochyby je. Do politiky přišla přirozenou cestou, přes svou předchozí veřejnou angažovanost, tedy tak, jak to má ideálně být. Má ohromnou energii a je samozřejmě ambiciózní, ctižádostivá, bez toho to nejde,“ říká předseda Senátu Miloš Vystrčil, velký spojenec z Vysočiny.

Díky svému přístupu se Decroix u občanských demokratů rychle vyšvihla a dnes patří mezi jejich hlavní tváře. Řeč nachází jak s konzervativci typu poslance Marka Bendy, tak liberály, ke kterým má obecně blíže. To ostatně velice hlasitě kritizoval někdejší člen ODS Jan Zahradil, který je momentálně expertem na zahraničí Motoristů sobě.

Decroix opakovaně přirovnával k šéfce TOP 09 Markétě Pekarové Adamové a naznačoval, že její postoje by mohly být pro občanské demokraty zkázou. „Eva Decroix a podobné typy patřily k důvodům mého odchodu. Nemá žádný smysl, abych sdílel partaj s lidmi, co se ideově nacházejí někde u Pirátů. Takoví značku ODS definitivně dorazí,“ napsal na sociální síti X začátkem května.

I přesto, že se Decroix jeví jako liberální politička, má i „konzervativní záchvěvy“. To se ukázalo například v momentě, kdy se v Poslanecké sněmovně schylovalo ke schválení tzv. dětského certifikátu – tedy speciálního výpisu z rejstříku trestů, který má zamezit tomu, aby násilníci či sexuální predátoři pracovali s dětmi.

Příprava dětského certifikátu trvala několik let a podíleli se na ní poslanci a poslankyně napříč politickým spektrem. Pachatelé trestných činů s horní hranicí pěti let by měli podle návrhu, který minulý týden prošel Sněmovnou, dostat stoletý zákaz práce s nezletilými. U sazby s horní hranicí nižší pěti let jde „pouze“ o 20 let.

Poslanci z řad ODS pod návrhem ale podepsáni nebyli a jejich šéf Marek Benda označoval popsanou změnu za „populistickou“. Zároveň navrhoval, aby došlo ke zmírnění, včetně toho, že by se některým pachatelům po různých lhůtách – pět, deset nebo 20 let – zápis v certifikátu vymazal. Obhajoval to tím, že nechce znevýhodňovat lidi na pracovním trhu.

A právě Decroix s ním v tomto ohledu souhlasila a údajně měla být i spolutvůrkyní zmíněného návrhu. Její podpis nicméně během procesu zmizel.

Následně se kolem celého návrhu otevřela poměrně vyostřená politická debata. Iniciátorky stoleté stopky postoj ODS kritizovaly, zatímco Decroix je veřejně označila za „aktivistické princezny“.

V roce 2023 pak Decroix čelila kritice i v momentě, kdy jako zastánkyně manželství pro všechny spoluorganizovala summit IPAC, na kterém vystoupila i ugandská politička Lucy Akellová, zastánkyně trestání homosexuality – klidně i odnětím života.

Decroix ji nejprve označila za „milou kolegyni“, následně ale příspěvek smazala. Návštěvu Akellové pak vysvětlovala tím, že hlavním tématem summitu byla nezávislost na Číně. „Ptáte se mě, zda mi vadí, že některý člen IPAC zastává antiLGBTQ+ postoje? Vadí. Pokud ale chci změnit něco ve vztahu k závislostem na Číně, musím brát v potaz, že i ona má zájem tuto diskuzi vést,“ obhajovala tenkrát.

Během svého nominačního projevu na kongresu ODS Decroix vedle své kariéry a politických zkušeností vsadila ještě na svou roli matky a ženy. „Chci přinést pohled advokátky, mediátorky, mámy, podnikatelky. Chci přinést pohled své generace. A proč to nezdůraznit – chci přinést pohled ženy! Věřím, že ODS bude ženský hlas slušet,“ prohlásila minulý rok.

Vedle toho ale opakovaně podtrhuje, že ženy si musí své funkce odpracovat. „Chci víc žen na vedoucích funkcích, ale vstupenkou musí být, že jsou schopné, odolné a sebevědomé, ne proto, že chceme více žen v politice.“

Když pak delegáti Decroix zvolili místopředsedkyní, ukončila čtyřletou éru čistě mužského vedení strany. Že je pro ni ženská identita v politice důležitá, pak demonstruje i svojí činností v Dámském klubu ODS, který v roce 2022 po několika letech nečinnosti „oživila“.

„Vizí je propojovat a podporovat ženy s muži v politice, zabývat se ženskými tématy nebo řešit různé situace i z jejich pohledu,“ vysvětlovala tehdy úlohu neformálního uskupení.