Hlavní obsah

„Jsme jako heterosexuální rodina lepší? Nejsme,“ říká poslankyně ODS

Foto: Facebooková stránka E. Decroix

Poslankyně ODS Eva Decroix.

Reklama

Jak umožnit homosexuálním párům osvojování dětí? Politici zatím nenašli shodu. „Ty děti už v rodinách jsou, tak pojďme být k nim fér a neřešit nějaké kulturní války,“ říká Eva Decroix, místopředsedkyně poslanecké frakce ODS.

Článek

Eva Decroix patří mezi trojici z 34 poslanců ODS, která otevřeně podporuje manželství pro všechny – společně s ministryní obrany Janu Černochovou a ministrem kultury Martinem Baxou. V otevřeném rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje své argumenty a také popisuje, jak se svým menšinovým názorem bojuje v převážně konzervativní ODS.

„Celý spor má tři úrovně. Za prvé, jestli se svazky stejnopohlavních párů mají jmenovat také manželství, nebo partnerství. Za druhé, jestli a jak si homosexuálové budou moci společně osvojovat děti. A třetí bod je nejcitlivější, jde o možnost náhradního mateřství, které je dnes v šedé zóně,“ říká advokátka a členka sněmovního ústavně-právního výboru, Eva Decroix.

Pojďme postupně. Vy na rozdíl od většiny spolustraníků nemáte problém s pojmem manželství. Jak argumentujete?

Samotný název, manželství, prostě má pro některé kolegy důležitou konotaci. Já ji tam mám jinou, jako rozvodová právnička. Ze své praxe jsme se naučila manželství vnímat často ze stránky negativ, takže étos nemám. Navíc manželství je stále méně respektovanou institucí, polovina dětí se rodí párům, které nežijí v manželství. Pročpak tedy na druhé straně těm, co to manželství chtějí, máme říkat: „Vy ho dostat nemůžete.“?

Narážíte, coby liberálka, s tímto svým názorem u kolegů v ODS?

Já se názory netajím a v ODS je říkám od začátku. Možná to souvisí s tím, že jsem se věnovala rodinnému právu a že to beru víc z právního než ideologického pohledu. Ale jistě, asi budu ve straně ta liberálnější. Některým věcem nezabráníme, jsou okolo nás. Když budeme mít klapky na očích, akorát způsobíme pocit bezpráví. Což je to nejhorší ve společnosti. Pak máte pocit, že jste vyčleněn, že na vás ta demokracie zapomněla. Potom s tou demokracií máte taky problém.

Mají nějací kolegové v ODS klapky na očích?

Nemají klapky na očích, vnímají společnost svým pohledem. Oni byli zvoleni s tímto pohledem, říkali to svým voličům – že budou zachovávat hodnoty, které jsou pro ně důležité. Tím, že téma je tady tak dlouho na stole, tak většina kolegů má nějakou svoji hranici nastavenou. Ale abych byla upřímná, já nevím, jak bude většina našeho klubu hlasovat. Pořád vedeme diskuze a rozhodně to není tak, že by to bylo pro ODS tabu.

Společné osvojování dětí

Další citlivý moment je možnost společného osvojování dětí. Ať už jde o vlastní dítě jednoho z partnerů, k němuž dnes ten druhý nemá žádná práva, nebo jde o možnost adopcí nebo pěstounství. Tady jste také jednoznačně pro?

Na základní otázku, jestli mohou duhové rodiny vychovávat děti, odpovídám ano. Ty děti přece už v těch rodinách jsou, tak pojďme být fér vůči dětem a neřešit nějaké kulturní války. Jestli nazýváme plná rodičovská práva tím, že v duhových rodinách dnes žijí nějaké děti, která mají právní vztah k tomu jednomu a k tomu druhému vůbec ne, tak já si nedokážu představit, co by nám v tom mohlo vadit.

Větší problém asi bude s adopcemi a pěstounstvím, ne?

Já nevím, jestli to téma zbytečně nenafukujeme. Já nevím, kolik máme těch „volných“ dětí, které můžeme dnes adoptovat. A já nevím, kdo má být tím soudcem, jestli je lepší tahle, nebo tamta rodina.

Jak to myslíte?

Opět je můj názor hodně ovlivněn tím, co řešíme dnes a denně v rozvodové kanceláři. Pak zjistíte, že je obtížné hledat definici tradiční rodiny. Ty spory o děti, co jsme schopni těm dětem dělat, to je často fakt nechutné. Je tam psychický nátlak a některé děti končí v diagnostických ústavech, protože je vlastní rodiče likvidují. Potom si říkáme, že jsme heterosexuální rodina a že jsme lepší? Nejsme. Vždycky je to o tom, co potřebuje dítě. Potřebuje pocit lásky, pocit bezpečí a nějaký domov. Pojďme si říct, kdo je schopen jim to nabídnout.

Jak vyřešit náhradní mateřství?

A pak je tu nejcitlivější bod, a tím je náhradní mateřství. Tuhle možnost, kdy embryo biologických rodičů je implantováno do dělohy náhradní matky, dnes využívají heterosexuální páry. Je to v šedé zóně, zákon to výslovně neupravuje, ovšem ani nezakazuje. Co s tím?

Dneska to nemáme regulované nijak. Náhradní mateřství ovšem umožňují některé kliniky. Dělají to bez zákonného ukotvení, vytvořily si alespoň vlastní etické komise, nepovolují to každému neplodnému páru. Jsou tady tací, kteří si myslí, že bychom to měli zakázat. Já si myslím, že cokoliv zakážete a víte, že ta společnost to chce, tak to akorát bude obcházeno. Třeba v zahraničí. Takže já si myslím, že nastavit pravidla, za jakých je možné řešit neplodnost párů náhradním mateřstvím, by nám jako společnosti slušelo. A na tom jsme se asi většinově shodli.

Dobře, ale měli by tuhle možnost mít i stejnopohlavní páry? Pro konzervativní poslance už je to za hranou, obávají se, že by se rozjel „byznys s výrobou dětí na zakázku“, jak tomu říkají.

To po mně chcete už moc, abych odhadovala. Vždyť samotná otázka osvojování dětí ještě není vyřešená, budeme diskutovat ve sněmovních výborech. Já jsem ráda, že se hledá nějaký kompromis. Že už to není ta černá/bílá, buď zaostalý homofob, nebo bláznivý progresivista. Tohle nálepkování ničemu nepomáhá. Konečně vidím snahu vzájemně se poslouchat, třeba to většinu hlasů bude mít.

Platí, že je nutnou podmínkou nějakým způsobem legislativně ošetřit náhradní mateřství, aby manželství pro všechny bylo přijato?

To jsou diskuze, které povedeme na výborech a s kolegy. Ale v zásadě by se to mělo prolnout časově, i když to nebude součástí jednoho balíčku. Máme usnesení vlády, že by měl být věcný návrh zákona náhradního mateřství představen do března. Nyní se vedou diskuze, že to manželství nebo partnerství pro všechny by bylo platné od roku 2025. Jde o to, abychom to nějakým způsobem propojili.

Můžete o tom všem diskutovat dlouho, ale vládní tábor v názoru na manželství pro všechny je rozdělený. Rozhodující tedy bude, jak se zachová hnutí ANO Andreje Babiše. Tušíte jak?

Já hlavně nevěřím, že Andreji Babišovi jde o práva dětí v duhových rodinách nebo homosexuální práva. Pro něj je to čisté politikum. On to použije, jak bude zrovna potřebovat. Pokud se mu bude hodit, aby tím mohl rozklížit koalici, což už se mu tady už jednou povedlo, tak to udělá znovu. Babiš se přikloní tam, kde si myslí, že mu to přinese více bodů. A protože se dneska cítí jako nový Orbán, tak si myslím, že jeho většinové stanovisko bude proti. (Pozn. redakce: K tématu manželství pro všechny redakce Seznam Zpráv kontaktovala také Andreje Babiše. Na dotazy ale nereagoval.)

Reportážní série Off Record

Foto: Seznam Zprávy

Reportéři Václav Dolejší a Ondřej Koutník.

Název reportážního cyklu odkazuje na situace, kdy politici a vlivní lidé hovoří s novináři mimo kamery a mikrofony – a o to právě jde. Vstoupit do politického zákulisí a zprostředkovat našim čtenářům a divákům informace, jak to vypadá, když politikům spadne televizní či facebooková „maska“.

Nejde však o žádné paparazzi záběry, ale o přiblížení toho, jak vypadá práce novinářů v politickém terénu a co si od politiků vyslechnou, když chtějí znát názory, jimiž se politici před kamerami nechlubí.

Abychom přiblížili autenticitu a atmosféru nastalých situací, některé záběry pořizujeme i na brýle s kamerou. Přiznaně, nikoliv tajně. Někteří politici se tak dokážou více uvolnit a hovořit méně formálně a strojeně, než kdybychom na ně mířili diktafonem.

Ty politiky či úředníky, které by „špionské“ brýle spíše znervózňovaly, nahráváme klasicky – avšak na méně standardních místech. Jako například Andreje Babiše ve vlaku v dětském kupé. Nebo v bodyguardy hlídaném prezidentském vagónu při zahraniční cestě hlavy státu.

Reklama

Doporučované