Článek
Hned po volbách se ukázalo, že 92 hlasů ve Sněmovně je pro Andreje Babiše zablokovaných a suverénní vítěz se vydal vstříc vládní koalici s SPD a Motoristy. Žábou, kterou by pak musel - anebo podle někoho nemusel - spolknout prezident republiky, se mělo podle měřítek liberální demokracie stát jmenování kandidáta SPD na silové ministerstvo.
Tady někde se měly kreslit pomyslné červené linie. O tom, očekávalo se, se bude nejvíc mluvit a polemizovat. Tím spíš, když se trestně stíhaný Tomio Okamura vytasil s ambicí kvůli svému vlastnímu případu vyměnit šéfa policie (odvolává ho ministr vnitra se souhlasem vlády).
Jenže debata nabrala jiný směr. Vyšlo najevo, že v útrobách sociálních sítí existují nebo možná existovaly ohavné příspěvky Filipa Turka. A najednou to začalo vypadat, že hlavní kontroverzí je čestný prezident Motoristů a nic jiného. Šokující názory i zlý jazyk otázku SPD ve vládě upozadily. Ale nezměnily na ní ani ň.
Dohoda, že SPD má obsadit ministerstva zemědělství, dopravy a obrany, podle jejích aktérů platí. SPD do vlády nehodlá poslat své politiky, ale své experty, což je z nouze ctnost, protože Okamura by se s Babišem na 99 procent nesnesl, navíc kdyby musel spolupracovat jako juniorní partner. To by nefungovalo ani týden, už kvůli osobnostním předpokladům obou politických veteránů. A nejen proto: „Já bych s Tomiem Okamurou ve vládě neseděla,“ prohlásila vloni Alena Schillerová.
Jména expertů zatím neznáme. Nevíme, jak dalece by je úkoloval Babiš, do jaké míry by je řídil Okamura, ani jak dalece by se emancipovali s vlastní agendou. Ale ministerská visačka SPD by jim náležela v každém případě.
Takže visačka strany, která se dá označit za „parlamentní fašistické hnutí“, jak v roce 2023 rozhodl soud, když zamítl žalobu SPD na časopis Respekt. A také strany, která byla několikrát hostem výroční zprávy Ministerstva vnitra o extremismu a předsudečné nenávisti. (I kvůli tomu podala SPD žalobu, soud letos nepravomocně rozhodl v její prospěch.)
Informace, že SPD má obsadit tři významná ministerstva v čele s obranou, by se neměla brát jako samozřejmost. Poprvé by výkonnou moc držela v rukou krajní strana politického spektra.
Za seznam ministrů zodpovídá premiér. Představa prezidenta jako štítu vůči jeho omylům je falešná. Když bude Babiš chtít SPD ve vládě, taková vláda vznikne. To neznamená, že ji má doprovázet pokrčení ramen a že je zbytečné poukazovat na rizika. Když v kabinetu usednou zatím nečitelní experti, a ne známí politici SPD, je to důvod spíš pozornost zvýšit, a ne naopak.
„Česká republika nechce válku. Chceme armádu, která bude bránit naše území a občany, ale odmítáme závody ve zbrojení a podporu Ukrajiny navíc na dluh, a tím pádem i zatahování České republiky do konfliktů, které nejsou v našem zájmu.“ To se píše ve volebním programu, se kterým konglomerát SPD získal necelých 8 procent hlasů. Dá se předpokládat, že by tuhle „filozofii“ měl znát a respektovat i příslušný expert v čele Ministerstva obrany.
Co se tím naznačuje, anebo vlastně říká naplacato: že házíme Ukrajinu přes palubu, protože nechceme být „zatahováni do konfliktu, který není v našem zájmu“? První důvod zvýšit pozornost. Jak to vidí experti nebo expertky SPD?
Představa o armádě v programu SPD: „… bude rozvíjet a budovat své schopnosti přednostně k ochraně českých národních zájmů a obraně území ČR a nebude budována jako drahý expediční sbor pro působení v zahraničí.“
Prázdný marketingový slogan „drahý expediční sbor“ se dá přeložit tak, že vojáci hlídají píseček národní soběstačnosti a vyslat je za kopečky nepřichází v úvahu, protože to není v národním zájmu. Nebo snad ne? Druhý důvod zvýšit pozornost.
SPD před volbami hlásala: „Aktivní mírová politika místo slepého podřizování se EU a NATO. Nedovolíme, aby byly suverenita, bezpečnost a právní řád České republiky narušeny cizími vojenskými základnami.“ Anebo, což se týká i obrany a bezpečnosti: „Všechny stávající mezinárodní dohody a mezinárodní smlouvy musí být přezkoumány z hlediska prvků omezujících suverenitu ČR a se zvláštním zaměřením na dopady pro budoucí generace. V případě potřeby musí být vypovězeny. Vnitrostátní právní řád musí mít vždy přednost před mezinárodními smlouvami.“
Ta předchozí věta je nonsens, protože mezinárodní smlouvy by ztratily smysl, kdyby je mohl kdykoli přebíjet český zákon. Ale i tak: Jsou to další důvody zvýšit kvůli (expertům) SPD ve vládě a zvlášť na obraně pozornost. V národním zájmu.
Tomio Okamura sebekriticky uznal, že „musíme být realisty, a jestli chceme vyměnit Fialovu vládu, tak musíme udělat kompromisy“. Požadavek referenda o EU a NATO padá. Tím ale nepadá problém s SPD na obraně. Důvodů ke zneklidnění je pořád dost. Třeba představa, že expert strany, která odmítá „zatahování do konfliktů“, sdílí ty nejtajnější strategické informace a zasedá v Bezpečnostní radě státu.
Když Andrej Babiš v roce 2018 sestavoval svou druhou vládu, několik ministrů té předchozí se nechalo slyšet: s SPD nikdy. Řekl to Martin Stropnický, Robert Pelikán a Dan Ťok (který pak ve vládě, opřené o hlasy komunistů, zůstal). Od té doby se nároky na politické partnery, rozdělení křesel v parlamentu a časy změnily. Dost.
