Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ministerstvo zahraničí bude mít připravené materiály pro případné projednávání pozvánky do Rady míru na pondělní koaliční radě ANO, SPD a Motoristů. Sdělil to ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na dotaz, zda téma bude náplní pravidelné pondělní schůzky a jak dlouho potrvá diplomacii příprava rozvahy. Na té se domluvil s šéfem diplomacie premiér Andrej Babiš (ANO). Téma bude zřejmě v pondělí také jedním z bodů jednání ústavních činitelů o zahraniční politice.
Česko ohledně svého členství v Radě míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump, vyčká i na postoje spojenců v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Novinářům to v pátek řekl premiér Andrej Babiš. Nabídku podle něj bude analyzovat vládní koalice a poradí se o ní.
Na čtvrtečním summitu EU podle Babiše zaznívaly k tématu různé názory. „My se domluvili, že o tom budeme diskutovat,“ uvedl. Některé státy podle něj podmiňují členství tím, že by se musela rada explicitně zaměřovat na situaci v Gaze. „Uvidíme, jak se to bude vyvíjet, není to teď nějaká priorita,“ uvedl Babiš.
Koalice bude nabídku analyzovat a poradí se. Úplně jiná situace by byla, kdyby členství vyžadovalo souhlas obou parlamentních komor, podotkl Babiš. „Vyžadovalo by to úplně jiný přístup. Počkáme, co další naši spojenci v NATO a EU. Domluvili jsme se o komunikaci a uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Není to, že bychom o tom rozhodovali zítra nebo hned,“ dodal.
Podle prezidenta Petr Pavla je bez znalosti cílů či mandátu Rady míru velice těžké udělat analýzu toho, zda by Česko mělo, nebo nemělo být součástí.
Pozvánku ke členství v Radě míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump, dostala Česká republika ve čtvrtek. Trump spolu s pozvanými státníky radu formálně ustavil ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu. Americký prezident do rady pozval řadu světových lídrů a tvrdí, že její součástí by chtěl být každý.
Mezi zakládajícími členy, kteří dokument podepsali, byli mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, argentinský prezident Javier Milei nebo ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Trump uvádí, že podpis připojili zástupci 59 států, podle agentury AP se však ustavující ceremonie v Davosu zúčastnilo kromě Trumpa jen 19 činitelů. Naopak například Francie oznámila, že se nyní nepřipojí. Neučiní tak ani Švédsko či Norsko.
Názory na účast v radě si podle Babiše ve čtvrtek večer vyměnili na mimořádném summitu unijní lídři. „Domluvili jsme se s ministrem Macinkou, že to zanalyzuje příslušný odbor Ministerstva zahraničních věcí. Uvidíme, jaký bude závěr té analýzy,“ uvedl předseda české vlády. Dodal, že nezná detaily a panují na to různé názory.
Téma bude zřejmě v pondělí také jedním z bodů jednání ústavních činitelů o zahraniční politice. Prezident Petr Pavel novinářům při návštěvě Olomouckého kraje řekl, že vedle informací o plánovaných zahraničních cestách a podobně počítá i s aktualitami.
Rada se má podle Trumpa nejprve zaměřit na prosazení míru v palestinském Pásmu Gazy, chce se ale věnovat i dalším konfliktům. Trump uvedl, že nová mezinárodní instituce dohlédne na demilitarizaci a obnovu Gazy.
Agentura Reuters dříve uvedla, že Trump se má stát prvním a zároveň doživotním předsedou Rady míru a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány. Podle návrhu charty by měl být za stálé členství vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun), jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky. V pondělí, tedy před tím, než ČR obdržela oficiální pozvánku, Macinka novinářům řekl, že inzerovaná cena je pro možnosti českého státního rozpočtu asi nemyslitelná.
Text jsme aktualizovali o páteční vyjádření Andreje Babiše.
