Macinkovy škrty. Na pomoc nejchudším zemím půjde o sto milionů méně

Posláním České rozvojové agentury (Czech Aid) je snaha přispět ke snižování chudoby, zlepšení kvality života a udržitelného rozvoje v chudých oblastech světa. Za prioritní země pro pomoc si Česko vybralo Bosnu a Hercegovinu, Etiopii, Kambodžu, Moldavsko a Zambii.

„ČRA pomáhá méně vyspělým zemím řešit jejich rozvojové problémy, čímž přispíváme k důstojnému a udržitelnému životu na naší planetě i šíření dobrého jména Česka ve světě,“ zní motto české pomoci.

Minulý rok agentura zřizovaná Ministerstvem zahraničních věcí hospodařila s rozpočtem 320 milionů korun. Letos jí ministr Petr Macinka (Motoristé sobě) finance seškrtal zhruba o třetinu, tedy na 220 milionů korun.

Důvod nesdělil. Na opakovaně zaslané otázky Macinka ani tiskové oddělení resortu dva týdny Seznam Zprávám neodpověděli. Stručně zareagoval jen ředitel České rozvojové agentury Michal Minčev. Podle něj je důležité se na finanční prostředky dívat vcelku.

„Vzhledem k zapojení České rozvojové agentury do projektu ‚blending‘ na Ukrajině, což je společný projekt s Národní rozvojovou bankou, dochází k faktickému výraznému navýšení celkových výdajů na zahraniční rozvojovou spolupráci pod naší správou,“ okomentoval stomilionový škrt ve svém rozpočtu. Zmíněný „blending projekt“ je podle Minčeva prý ve stádiu přípravy a proto k němu nemůže sdělovat víc podrobností.

Na otázky, jaké programy budou v důsledku stomilionového škrtu zrušeny, výrazně sníženy nebo nebudou vůbec vypsány a podle jakého klíče se rozhodovalo, odpověděl šéf České rozvojové agentury krátce.

„Zrušeny budou dva horizontální programy Globální rozvojové vzdělávání a Rozvoj kapacit, které nebyly primárně určeny pro zahraniční rozvojovou spolupráci realizovanou v zahraničí,“ napsal v e-mailu Minčev. Více informací nesdělil.

Oba jím zmíněné zrušené programy měly být dotovány částkou 3,5 milionu, respektive 2,5 milionu korun. První měl za cíl zvyšovat odborné znalosti českých učitelů o principech aktivního občanství, problematice globálních souvislostí, o fungování rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. U českých žáků měl formou vzdělávacích materiálů, seminářů, workshopů, konferencí nebo studijních cest prohlubovat kritické myšlení, kreativní přístup, komunikaci a spolupráci s ostatními.

„Tento konkrétní škrt dopadl na projekty Člověka v tísni nebo Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy,“ konkretizuje ředitel Českého fóra pro rozvojovou spolupráci Pavel Přibyl, což je sdružení organizací, které společně prosazují a rozvíjejí českou zahraniční pomoc.

Cílem druhého zrušeného projektu bylo posilování schopností hlavně neziskových organizací, aby dokázaly lépe plánovat, více mezi sebou spolupracovat, efektivněji a udržitelněji řídit a realizovat rozvojové projekty v zahraničí.

„V tomto případě škrt dopadl například na naše projekty Českého fóra pro rozvojovou spolupráci nebo na české organizace zaměřující se na zdravotnické technologie a inovace ve zdravotnictví,“ doplňuje Pavel Přibyl.

Stomilionový škrt v rozpočtu zásadně nejvíce dopadne na zahraniční pomoc, kterou Česko tradičně výše zmíněným chudým zemím poskytuje. Konkrétní efekt popisují organizace, které za projekty stojí nebo stát měly.

„Skončí mnoho projektů, které jsme v českých barvách realizovali, a s nimi samozřejmě i jejich realizační týmy. Na ty nejurgentnější se snažíme získávat finance jinde,“ popisuje ředitel humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni Jan Mrkvička, jak na náhlé škrty největší nezisková organizace u nás reaguje. Zásadní zlom pro ni však nepředstavují, peníze od českého státu tvoří zhruba jen šest procent jejího rozpočtu.

„Co nás mrzí, je, že například skončí dlouhodobý program, který zajistil díky budování vodních zdrojů přístup k pitné vodě pro téměř milion lidí v Etiopii,“ zmiňuje Mrkvička jeden z mnoha projektů, který už nebude realizován.

„Škrty nepochybně povedou k oslabení vnímání Česka ve světě. Bude to mít negativní dopad i na zapojení českých subjektů do programů financovaných Evropskou unií, které neznamenaly finanční zátěž, ale příležitost,“ popisuje sekundární dopady ředitel humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni.

Že škrty pocítí země v Africe i na dalších kontinentech, zmiňují i zástupci jiných organizací. „V Zambii máme dva projekty. Jeden se věnuje vzdělávání a posílení soběstačnosti uprchlíků. Ten byl snížen o více než milion korun. Druhý se věnuje zvýšení produktivity a klimatické odolnosti zambijského zemědělství s využitím české mechanizace. Ten byl snížen o půl milionu korun,“ vyjmenovává manažerka zahraniční komunikace Charity ČR Zuzana Haniková.

„Nám byl zrušený projekt v Kambodži, který začal minulý rok a měl pokračovat ještě tento. Další projekt v Zambii byl seškrtaný zhruba o třetinu. Je jasné, že toto není konec, že ČRA bude muset ještě některé plánované výzvy rušit i v dalším období,“ hovoří s nejistotou v hlase Andrej Arvensis, ředitel zahraničních projektů z Mezinárodní humanitární organizace Adra.

V Gruzii Charita ČR zase realizuje z českých peněz projekt zaměřený na onkologický screening a podporu včasného záchytu rakoviny. Ten byl seškrtán o půl milionu korun.

„Z důvodu škrtů jsme přistoupili k přehodnocení priorit. Zvažujeme, které aktivity můžeme dále rozvíjet a které je nutné omezit nebo odložit. Musíme také řešit personální kapacity a zajistit kontinuitu dlouhodobých programů. Změny vysvětlujeme i našim partnerům a kolegům, se kterými mnoho let spolupracujeme,“ popisuje důsledky Haniková.

Pro Diakonii Českobratrské církve evangelické znamenají aktuální škrty propouštění. „Vypadá to, že nebudeme realizovat žádný z pěti připravených projektů na pomoc Ukrajině a další pomoc v asijských zemích, jelikož byly zrušeny nebo nakonec nebudou vypsány. V praxi to znamená rozvázání spolupráce se čtyřmi zaměstnanci,“ popisuje mluvčí Dalibor Hála. Oficiálně jim Česká rozvojová agentura zrušení projektů v Asii ještě nesdělila, ale počítají s tím, že pravděpodobně realizovány nakonec nebudou.

„Čeká se na vyjádření ohledně podpory rohingských uprchlíků v Bangladéši ve výši 6,5 milionů korun, posílení právního státu a komunitní ochrany obětí obchodování s lidmi ve Vietnamu za pět milionů korun. Ve Vietnamu ještě máme projekt od zákona k praxi, nebo v Myanmaru posilování spravedlnosti a principů právního státu pro občanskou společnost za dva miliony korun,“ vyjmenovává Hála projekty, jejichž budoucnost je nejistá.