Macinka škrtl půl miliardu. Desetitisíce Ukrajinců přijdou o podporu

33 milionů na posílení zdravotnictví. 33 milionů na rozvoj školství. 36 milionů na pomoc zemědělství s využitím českých subjektů. 36 milionů na podporu znovuzačlenění ukrajinských veteránů a vnitřně vysídlených osob. 15 milionů na obnovu vodních zdrojů a sanitace. 13 milionů na pomoc Ukrajincům v Moldavsku. Čtyři miliony na monitoring ekologických zátěží způsobených válkou. To je jen část projektů, kterými chtěla minulá vláda pomoci Ukrajincům. Současná je zrušila.

Kabinet Petra Fialy schválil počátkem září pokračování Programu Ukrajina na roky 2026–2030. V rozpočtu vyhradil miliardu korun ročně. Půl miliarda měla jít do Národní rozvojové banky na rekonstrukci šesti ukrajinských nemocnic. Nejedná se však o čistý výdaj, ale o záruku, která se díky garanci Evropské investiční banky českému státu vrátí, a to včetně úroků.

Druhá půlmiliarda měla opět, jako v letech 2023 až 2025, směřovat prostřednictvím neziskových organizací lidem žijícím především v Dněpropetrovské oblasti, jedné z nejpostiženějších částí Ukrajiny. Peníze měly sloužit na opravy zdravotnických zařízení, na podporu dětí na základních a středních školách, na budování vodárenských věží nebo čističek vod, na poukazy na nákup potravin či léků pro ukrajinské uprchlíky v Moldavsku, na modernizaci ukrajinského zemědělství nebo mapování znečištění toxickými látkami.

Vláda Andreje Babiše první půlmiliardu v rozpočtu ponechala. Druhou, zakotvenou v kapitole ministerstva zahraničí, škrtla. Dotační tituly, které už byly vypsány, se ruší a organizace, které měly pomoc distribuovat, tento týden dostávají od České rozvojové agentury dopisy, že s pomocí je konec. „Poskytovatel dotace využil svého práva a dotační výzvu zrušil bez udání důvodu,“ stojí v odůvodnění.

Seznam Zprávy minulý pátek požádaly Ministerstvo zahraničních věcí, vedené Petrem Macinkou (Motoristé sobě), o vyjádření, jak se škrtnutí Programu Ukrajina projeví v praxi. Jaké konkrétní výzvy budou zrušeny, které naopak nebudou vypsány a co s běžícími víceletými programy. Mluvčí resortu v úterý odpověděl jedinou větou, která navíc s dotazy nesouvisela.

„500 milionů korun, které byly obsaženy v návrhu rozpočtu, bude postoupeno Národní rozvojové bance, aby z této částky spolufinancovala programy z Nástroje pro Ukrajinu EU,“ stojí v e-mailu od mluvčího Adama Čörgőa. Ke škrtnuté půlmiliardě se nevyjádřil.

Redakce tedy sama mapovala konkrétní dopady škrtů. Česká rozvojová agentura (ČRA), jejímž zřizovatelem je rezort zahraničí, připravila v létě ve spolupráci s českým velvyslanectvím v Kyjevě výzvu se čtyřmi dotačními tituly na podporu ukrajinského zdravotnictví, vzdělávání, dobrého vládnutí a zemědělství. Rozpočet zhruba 150 milionů korun. První dvě výzvy byly vypsány, další už nikoliv.

Jedna z největších tuzemských neziskových organizací Člověk v tísni se přihlásila do programu na podporu ukrajinského vzdělávání pro žáky základních a středních škol. Zaměřit se měli na duševní zdraví a materiální podporu.

„V pondělí nám datovou schránkou přišla formální informace o zastavení či zrušení dotačního řízení,“ potvrdil redakci ředitel Člověka v tísni pro východní partnerství Petr Drbohlav. Jednalo se o pomoc ve výši 33 milionů korun na tři roky. V usnesení České rozvojové agentury stojí, že žádost se stala bezpředmětnou.

„Je to signál pro Ukrajinu a Evropu, že se česká vláda již nechce podílet na financování humanitární, stabilizační a rekonstrukční pomoci. Ukrajina se bez české vládní pomoci nezhroutí, ale Česká republika se opět stává černým pasažérem,“ dovozuje Petr Drbohlav.

Další významná organizace, Charita ČR, se také ucházela o výzvy vypsané Ministerstvem zahraničních věcí či rozvojovou agenturou.

„Jednalo se o roční projekt se zaměřením na zřizování center podpory duševního zdraví v nemocnicích, rekvalifikace pro vnitřně vysídlené osoby nebo podpora ukrajinských uprchlíků v Moldavsku,“ vyjmenovává manažerka zahraniční komunikace Zuzana Haniková. I jim bylo oznámeno, že se pomoc nakonec nekoná.

„Tyto aktivity mají význam nejen pro tisíce obyvatel Ukrajiny a obnovu země, ale otevírají dveře i českým firmám a budují dobré jméno Česka v zahraničí,“ upozorňuje Zuzana Haniková na další aspekt škrtů.

Mezinárodní humanitární organizace Adra měla z Programu Ukrajina realizovat několik projektů. Například pomoc s obnovou a stavbou vodních zdrojů, budováním odpadového hospodářství, distribucí potravin nebo pevných paliv do kolektivních center, financování autobusů, ale také psychosociální podporu válečným veteránům nebo právní poradenství.

„Dohromady bychom mohli pomoct kolem 25 tisíc lidí na Ukrajině. Toto se ale po zrušení Programu neuskuteční,“ konstatuje vedoucí mezinárodních projektů Andrej Arvensis.

„Ten výpadek je tak velký, že to naše zdroje nedokáží pokrýt. V této situaci budeme muset některé aktivity zrušit. Dopady budou od přerušení partnerství přes reputační riziko pro nás i Českou republiku jako spolehlivého partnera a hlavně desetitisíce lidí, kterým jsme dosud pomáhali, zůstanou bez pomoci,“ reaguje na škrty české vlády Andrej Arvensis z Adry.

Nevládní organizace Arnika má aktuálně rozběhnuté dva víceleté projekty financované Ministerstvem zahraničních věcí. U obou zbývá rok do konce.

„Jsme v situaci, kdy absolutně netušíme, zda bude financování těchto projektů pokračovat,“ popisuje koordinátorka zahraničních projektů Marcela Černochová nejistotu, kterou pociťují. V případě projektu zaměřeného na zmapování čtyřiceti kontaminovaných míst na Ukrajině a návrhu řešení likvidace se už v úterý verdikt dozvěděli: skončil.

„Ukončení projektu uprostřed realizace znamená nemožnost prověřit některé potenciálně nebezpečné lokality a budeme tak předávat rozdělané dokumenty a analýzy,“ zareagovala na čerstvé rozhodnutí o ukončení Marcela Černochová. Podle ní stát sice ušetřil pár milionů korun, ale pro jejich ukrajinské partnery to představuje nenadálý a hlavně neočekávaný existenční problém.

„V podstatě ze dne na den jsme přišli o financování a někteří kolegové o práci. To vše bohužel nepříznivě ovlivní důvěryhodnost a dobré jméno České republiky, které jsme doposud díky české pomoci a práci na Ukrajině měli,“ vyhodnocuje Marcela Černochová z Arniky.

O existenčním problému hovoří také Dalibor Hála z církevní organizace Diakonie. Celá její část zaměřující se na zahraniční humanitární pomoc je v ohrožení.

„Zcela zásadní pro nás byla podpora Ukrajiny, kde jsme ročně alokovali přibližně 20 milionů korun. Tyto prostředky umožňovaly distribuci potravinové pomoci, poskytování psychosociální podpory, vzdělávání vnitřně vysídlených osob a provoz komunitního centra v Poltavě,“ vyjmenovává aktivity, které v zemi postižené válkou poskytovali. Vládní škrty, které se netýkají jen ukrajinských projektů, možná dokonce ukončí celý zahraniční projekty Diakonie.

„Na základě současné situace odhadujeme, že ze zbývajících prostředků budeme schopni udržet provoz organizace přibližně po dobu jednoho roku. Tento čas chceme využít k dokončení již probíhajících klíčových projektů a k odpovědnému ukončení našich závazků vůči partnerům a komunitám,“ konstatuje Dalibor Hála.

Půlmiliardový Program Ukrajina byl rozdělen mezi vícero ministerstev. Nejvyšší částka 280 milionů korun byla alokována pro Ministerstvo zahraničních věcí. Dalších 120 milionů mělo dotéct na Ministerstvo vnitra, které z něj financovalo projekt Medevac posílající české lékaře do krizových nebo chudších oblastí nebo školí místní zdravotníky. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) si ale během hlasování o rozpočtu dokázal vymoci mimořádné navýšení.

„Programu Medevac se snížení nijak nedotklo, i v letošním roce budeme mít k dispozici finanční částku 120 milionů korun z Všeobecné pokladní správy,“ sdělila redakci mluvčí ministerstva Hana Malá.

Patnáct milionů nedostane Ministerstvo školství a tělovýchovy na stipendijní programy pro ukrajinské studenty. „Ministerstvo tuto podporu nahradí programem na podporu ukrajinských studentů na vysokých školách, kde bude možné čerpat mimo jiné i prostředky na jazykové vzdělávání – zdokonalování znalosti češtiny,“ napsal redakci mluvčí ministerstva Ondřej Macura.

Ministerstvo průmyslu a obchodu mělo alokováno 85 milionů, z nichž financovalo dva programy: Aid for Trade UA a Capacity Building for UA. „O pokračování nebo ukončení se nyní jedná. Ministerstvo průmyslu a obchodu počítá s tím, že už rozjednané projekty budou dokončeny,“ sdělila stručně mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.

Když se Seznam Zprávy doptávaly mluvčího ministra zahraničí Adama Čörgőa na zrušení Programu Ukrajina, sdělil jen, že nemá víc co dodat. „Nezlobte se, ale více vám už neřeknu,“ ukončil hovor.