Manuál pro Ukrajince. Podívejte se, kam se obrátit o pomoc

Desetitisíce Ukrajinců mohou kvůli ruské invazi hledat útočiště v Česku. Redakce Seznam Zpráv připravila přehled pomoci, kterou zatím země pro ukrajinské uprchlíky chystá.

Ministerstvo vnitra rozdělilo plán pomoci do čtyř stupňů podle intenzity. V pátek spouští druhý z nich, oranžový. Počítá s asistencí pro pět tisíc uprchlíků a nevyžaduje zavedení žádného speciálního zákona. „Odhadujeme asi 1,5 miliardy korun nákladů,“ sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na páteční tiskové konferenci vlády.

Nepřetržité vysílání ukrajinských televizí k válce (v ukrajinštině):

Řada neziskových organizací spojila síly a vytvořila společný portál, na kterém lze nabízet specifikou pomoc od materiální až po například tlumočení. Stejně tak zde můžou lidé o různorodou pomoc požádat.

Více na portálu pomahejukrajine.cz

Národní ústav duševního zdraví nabízí psychiatrickou a psychologickou pomoc lidem z Ukrajiny a jejich rodinným příslušníkům v ČR. Přednostně a bez předchozího doporučení.

Kontakt: (+420) 283 088 139 nebo e-mailu: ambulance@nudz.cz

Psychologickou pomoc zdarma nabízí také nezisková organizace #delamcomuzu pro všechny, kteří jsou postižení válkou na Ukrajině. Pomoc je určená především pro Ukrajince žijící v ČR, ale i jinde v Evropě, a dobrovolníky, kteří v aktuální situaci zajišťují humanitární pomoc. O pomoc je nutné se přihlásit skrze kontaktní formulář na stránkách terapie.cz.

Pokud přejdou hranice sousedních zemí, Ukrajinci se podle Rakušana dostanou do Česka i s obyčejným pasem bez binomických údajů.

Česko prý při přijímání bude velmi tolerantní. „Máme připravenou jednostránkovou žádost pro pobytové vízum,“ řekl Rakušan. Vízum platí čtyři měsíce a je možné je dál prodlužovat. Dodal, že příchozí Ukrajinci dostanou potřebné dokumenty, ať mohou hned pracovat.

Ukrajinští občané, kterým končí pobyt na území ČR, si mohou požádat o speciální typ víz v rámci zjednodušené procedury.

Ano. Pro pobyt v Česku je nutné být zdravotně pojištěn. Pokud už uprchlík má zaměstnání v Česku, je ze zákona ve veřejném zdravotním pojištění. Pokud práci ještě nemá, musí mít zajištěné pojištění vlastní.

Ukrajinci, kteří do Česka přijedou, se mohou obrátit na telefonní linku +420 974 801 802, nebo psát dotazy na e-mail ukrajina@mvcr.cz. Funguje také webová stránka Ministerstva vnitra s informacemi v ukrajinštině.

„Budou zřízena kontaktní pracoviště, která zajistí základní potřeby, jako je ubytování, strava a zdravotní asistence, případně kapesné, sociální a materiální asistence. V oranžovém stupni se jedná o primární pomoc, ne o nějaké komplexnější začleňování či zařizování školní docházky,“ doplnil ministr.

Ve většině krajů také fungují Centra pro integraci cizinců, která jim pomáhají s dennodenními praktickými problémy a zařízením nezbytných věcí. Pracovníci centra pomohou s řešením pobytu, sloučením rodiny nebo poradí se sociálními záležitostmi. Třeba na jižní Moravě si lze schůzku domluvit na telefonu 541 658 333 nebo na e-mailu cizincijmk@jmk.cz.

Uprchlíci mohou v prvotní fázi bydlet v různých azylových zařízeních. Cizinci, kteří požádají o mezinárodní ochranu v Česku, tedy azyl nebo doplňkovou ochranu, mohou najít útočiště v zařízeních v Praze-Ruzyni, Kostelci nad Orlicí, Havířově či Zastávce u Brna.

Pod Správu uprchlických zařízení, která provozuje pobytová a integrační střediska v Česku, spadají také čtyři integrační střediska. Slouží především k osvojení českého jazyka a získání bydlení a práce. Klient v nich může zůstat až 18 měsíců.

Vedení státu však počítá s možností, že se standardní kapacity zaplní. Na Ministerstvo vnitra se obracejí jednotlivci i české firmy a instituce s nabídkou ubytování. Správa uprchlických zařízení, která provozuje pobytová a integrační střediska v Česku, eviduje okolo tisíce nabídek. „V případě, že dojdou, rádi využijeme i nabídky veřejnosti,“ dodal Piroch.

S nabídkou noclehu se na ni obracejí hlavně jednotlivci, ale třeba i majitelé hotelů či penzionů a dalších rekreačních zařízení. „Jsme za ně velmi rádi, i když primárně požadujeme ubytování hromadného typu. Všechny nabídky registrujeme, třídíme, a pokud je nevyužijeme, předáme je neziskovým organizacím,“ uvedl mluvčí správy Jan Piroch. Zájemci mohou své nabídky posílat na e-mail ubytovaniukrajina@suz.cz, kde je možné nabízet i jiný typ pomoci.

Pokud dorazí více než pět tisíc uprchlíků v měsíci, zapojí se s pomocí i kraje a města.

„Ubytovací kapacity jsou dlouhodobě vytipované. To je ve všech krizových plánech krajů,“ sdělil hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.

Praha a Brno připraví desítky volných městských bytů pro uprchlíky. Nabízí také lékařskou pomoc. Jen městská část Brno-střed chce takto do měsíce nachystat až čtyřicet bytů.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je Česká republika čtvrtou zemí, kam lidé prchající před válkou z Ukrajiny nejčastěji míří. Resort začal pracovat na tom, aby pro podporu lidí z Ukrajiny mohli využívat dávku mimořádné okamžité pomoci. Ta by měla sloužit jak pro lidi, kteří do Česka kvůli válce uprchnou, tak i jako finanční podpora pro ukrajinské rodiny, jimž odejdou naopak z Česka muži do války. „Abychom manželům, když musí muž nastoupit bránit zemi a ztratí část příjmů, mohli pomoct,“ vysvětloval Marián Jurečka.

Přesnou částku zatím nespecifikoval.

Zákony proto musí být upraveny tak, aby dávku mohli dostat i lidé, kteří žijí v zařízeních Ministerstva vnitra a dalších dočasných ubytovacích kapacitách.

Ministr Jurečka také na páteční snídani s novináři dodal, že zvažuje i další formu pomoci, jako jsou takzvané odlehčovací zdravotní pobyty pro ukrajinské děti, jejichž rodiče brání zemi. Mluvil o případech, kdy například žena pracuje ve zdravotnictví nebo muž se přímo účastní bojů. „Aby bylo o děti postaráno. Například jako když tady dříve byly děti po havárii v Černobylu,“ dodal ministr a zmínil, že za důležitou pomoc považuje i nabídnutí psychologické intervence.

Vláda také počítá s tím, že se stovky Ukrajinců zaměstnaných v Česku vracejí za svými rodinami na východ. V Česku pracuje podle lednových údajů statistiků 115 tisíc ukrajinských mužů. Pokud dostanou povolávací rozkaz a odjedou bránit svou zemi, nemusejí o svou práci přijít. Mohou žádat o neplacené pracovní volno. „Zaměstnavatel by měl jejich nepřítomnost v práci omluvit. Vyplývá to ze zákoníku práce,“ řekla pro ČTK mluvčí ministerstva práce Eva Davidová. Resort má i vlastní právní stanovisko.