Článek
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) uložil náčelníkovi generálního štábu Miroslavu Hlaváčovi, aby navrhl přeložení velitele informačních a kybernetických sil armády Radka Haratka na jiné služební místo. Stalo se tak poté, co Haratek požádal o ukončení služebního poměru, čemuž ministerstvo obrany nevyhovělo. Vyplývá to z prohlášení ministerstva, které ho zveřejnilo podle svých slov kvůli zavádějícímu vývoji veřejné diskuze o Haratkově působení. Haratek podle středečního vyjádření armády zatím zůstává ve funkci velitele.
Haratek podle ministerstva požádal Hlaváče o projednání možnosti ukončení služebního poměru na vlastní žádost před splněním služebního závazku. Náčelník generálního štábu tuto žádost předložil ministrovi obrany 2. září. Ministerstvo následně dospělo k závěru, že žádost o zkrácení služebního závazku není v souladu s příslušnými předpisy dostatečně odůvodněná, a nelze jí proto vyhovět.
Zůna poté na základě celkového hodnocení uložil Hlaváčovi navrhnout podnět k Haratkovu přeložení na jiné služební místo. Kolem Haratkova působení vznikl v posledních dnech spor poté, co Zůna v odpovědi na poslaneckou interpelaci uvedl, že Hlaváčovi uložil generála odvolat, o čemž informoval Ekonomický deník.
Náčelník generálního štábu podle ministerstva obrany s Haratkem 1. října vedl personální pohovor, při kterém ho seznámil s možnostmi změny služebního zařazení. „Na základě provedeného pohovoru ministerstvo obrany v současnosti postupuje v souladu s vnitřními předpisy upravujícími oblast personálního řízení,“ uvedlo v pátek ministerstvo.
Úřad zároveň upozornil na to, že Haratkova působení ve funkci se týkalo několik prověřování v oblasti velení a řízení. Uvádí, že mezi nejzávažnější patřily případy projektů Karel a Volby 2025, které se měly týkat monitorování a analýzy informačního prostředí, včetně aktivit na sociálních sítích. Vojenská policie při jejich vyšetřování pod dohledem státního zástupce shromáždila množství listinných a elektronických materiálů. Případy byly následně postoupeny tehdejšímu náčelníkovi generálního štábu Karlu Řehkovi ke kázeňskému řešení.
Ministerstvo zdůraznilo, že jde o dlouhodobou záležitost spadající do funkčního období předchozího vedení resortu. Uvedlo také, že se na řešení Haratkova případu 17. září písemně dotazoval premiér Andrej Babiš. Odpověď s popisem přijatých opatření obdržel 30. září.
Haratek stojí v čele Velitelství informačních a kybernetických sil od května 2023. Podle ministerstva by bylo v blízké budoucnosti nutné o jeho dalším služebním zařazení rozhodnout také s ohledem na pravidla kariérního řádu.
