Článek
O patro výše v budově Poslanecké sněmovny se řešila témata, jako televizní a rozhlasové poplatky nebo cesta šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan, v přízemí v malé zasedačce číslo A 56 šlo ale o to nejdůležitější pro fungování Babišovy vlády.
Po několikahodinové emotivní hádce mezi koaličními a opozičními politiky si tady ministryně financí Alena Schillerová (ANO) prosadila velké uvolnění zákonných mantinelů, podle nichž se sestavuje státní rozpočet. Změkčení ještě musí schválit Sněmovna jako celek, což pro vládní koalici s většinou 108 hlasů nebude problém.
Babišův kabinet si tím otevírá cestu k vyšším deficitům a financováním naslibovaných výdajů z půjček, tedy na dluh. „Jde o největší rozvolnění rozpočtových pravidel od covidu, může to vést k obřím schodkům a rychlému růstu dluhu,“ varoval přímo na místě vládní poslance Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.
Co se přesně má změnit? Vláda přichází s velkým rozšířením takzvaných „únikových doložek“. Za tímto zvláštním termínem se schovávají výdaje, které už se nebudou oficiálně počítat do rozpočtového deficitu.
Jde především o výdaje k financování výstavby infrastruktury. Z taxativního výčtu vyplývá, že jde nejen o dálnice a železnice, ale třeba i o významná vodní díla a jaderné elektrárny. Podle soupisu by v oblasti dopravní infrastruktury šlo o dominantní část investičních výdajů Státního fondu dopravní infrastruktury až 85 procent, což je 144 miliardy korun.
„To by znamenalo rychlé zvyšování dluhu, porušení fiskálních pravidel EU i dosavadních závazků vlády udržovat rozpočtové deficity pod třemi procenty HDP,“ říká ekonom Aleš Bělohradský z Centra veřejných financí.
Schillerová: Nemám z toho radost
Kromě toho chce ministryně Schillerová prodloužit další výjimku, kterou přijala už předchozí Fialova vláda. Ta si prosadila, že obranné výdaje nad dvě procenta HDP se nebudou až do roku 2033 počítat do deficitu. Současný kabinet si chce uvolnit pravidlo o další tři roky.
„Návrhy ministryně financí fakticky vedou k roztrhání a rozmělnění pravidel pro rozpočtovou odpovědnost. Je to obrat ve fiskální politice státu. Pravidla budou tak děravá, že si tím vláda uvolňuje ruce pro zadlužování ve výši až stovek miliard korun,“ řekl poslanec ODS Vojtěch Munzar, čímž rozlítil ministryni.
„Já z toho také nemám žádnou radost, ale únikové doložky nám alespoň dávají jakousi možnost, jak vyřešit aktuální problémy,“ uvedla Alena Schillerová a emotivně odmítla kritiku opozice. „Vy, kteří jste si tady čtyři roky pomocí lží a rozpočtových fíglů hráli na papírové snižování deficitů, mě tady dneska nebudete mistrovat,“ doplnila.
Babišův kabinet dále chce zavést nová pravidla, jež mu umožní překročit celkové výdaje stanovené zákonem až o deset procent. Argumentuje tím, že chce zvýšit rozpočtovou flexibilitu v případě ohrožení státu válkou.
„Problém je v tom, že mimořádné okolnosti se rozšiřují z válečného stavu i na zhoršenou bezpečnostní situaci. To je poměrně neurčitý pojem, o jehož vyhlášení rozhoduje Bezpečnostní rada státu, tedy de facto sama vláda,“ říká ekonom Aleš Bělohradský.
Poslední změkčení pravidel je pak legalizace letošního postupu Babišova kabinetu, podle nějž se na vrácený návrh státního rozpočtu Poslanecké sněmovně nevztahují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Vláda opírající se o většinu v dolní parlamentní komoře si takto bude moci sama sobě vracet státní rozpočet a tím se zbavovat mantinelů daných zákonem.
„Já jen nechápu, že tomuto eldorádu přihlížejí Motoristé, kteří do vlády vstupovali s mottem, jak pohlídají Babiše. Hnutí ANO už je asi úplně pohltilo,“ střílí Jan Jakob z TOP 09.
Opozice předpokládá, že když si koalice ANO, SPD a Motoristů vyvede obří investice do obrany a dopravy mimo oficiální deficit, tak si tím uvolní prostor na výdaje slíbené před volbami.
„Důležité je říct, že bez ohledu na to, kolik si nová vláda napíše výjimek, tak dluhy zůstanou dluhy, které budou splácet další generace,“ uvedla poslankyně Věra Kovářová z hnutí STAN.
