Článek
Nejvyšší soud už obdržel stížnost ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) v kauze Tomáše Jiřikovského, plyne z justiční databáze InfoSoud. Ministryně podle dostupných informací poukazuje na porušení zákona ve prospěch Jiřikovského. Krajský soud v Brně mu vrátil většinu zabavené elektroniky, a podmínečně propuštěný Jiřikovský tak získal přístup k bitcoinům v hodnotě několika miliard korun. Část daroval Ministerstvu spravedlnosti, což vedlo k rezignaci ministra Pavla Blažka (ODS).
Nejvyšší soud podle statistik rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona obvykle do dvou měsíců a bez veřejného jednání. V Jiřikovského kauze však délku řízení podle mluvčí Nejvyššího soudu Gabriely Tomíčkové nelze předjímat. Spis krajského soudu totiž nedávno převzala Národní centrála proti organizovanému zločinu. Není jasné, kdy si jej Nejvyšší soud vyžádá a kdy jej obdrží.
Stížnost Decroix připadla podle rozvrhu práce senátu tvořenému Petrem Škvainem, Antonínem Draštíkem a Tomášem Durdíkem. Stejná trojice v roce 2023 vynesla rozhodnutí, které Jiřikovskému otevřelo cestu k vydání alespoň části elektroniky s přístupem k bitcoinovým peněženkám.
Nejvyšší soud tehdy trval na tom, aby krajský soud nenechával smazat paušálně všechna data v zabavených zařízeních a aby rozhodl individuálně o jednotlivých počítačích, telefonech a další technice. Krajský soud většinu techniky nakonec vrátil bez smazání dat.
Ministerská stížnost je právní nástroj, který umožňuje přezkoumat pravomocná rozhodnutí nižších soudů, pokud existuje důvodné podezření, že došlo k porušení zákona. Pokud Nejvyšší soud zjistí, že byl zákon porušen v neprospěch obviněného, může zrušit napadené rozhodnutí, nařídit nové projednání nebo sám rozhodnout jinak. Jestliže však zjistí, že byl zákon porušen ve prospěch obviněného, vynese pouze takzvaný akademický výrok bez přímého dopadu na kauzu.
Ministr spravedlnosti podle statistik loni podal 64 stížností pro porušení zákona a Nejvyšší soud vyhověl 52 z nich. Nejsledovanější byla patrně stížnost v kauze znásilňování nezletilé dívky. Justice uložila otčímovi jen podmíněný trest. Nejvyšší soud rozhodl, že trest byl nepřiměřeně mírný. Napadený verdikt zrušit nemohl, jeho právní názor ale poslouží jako vodítko do budoucna při rozhodování v obdobných případech, což by se teoreticky mohlo stát i v Jiřikovského kauze.
Jiřikovský, dříve odsouzený za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování, se rozhodl darovat Ministerstvu spravedlnosti část bitcoinů, ke kterým se dostal prostřednictvím vrácené techniky. Jeho advokát Kárim Titz médiím řekl, že si Jiřikovský chtěl dar odepsat z daní.
Kvůli spornému daru v hodnotě zhruba miliardy korun rezignoval čtyři měsíce před sněmovními volbami ministr Pavel Blažek. Jeho nástupkyně Decroix už před nástupem do funkce předeslala, že chce okolnosti přijetí daru objasnit. Kauzu souběžně prověřují i orgány činné v trestním řízení.
