Okamurův monolog na jedenáct hodin? ANO chce utnout řečnění ve Sněmovně

Šéf SPD Tomio Okamura letos v lednu obstruoval proti koaličnímu návrhu na zavedení korespondenční volby rekordních 10 hodin a 44 minut bez přestávky. Šéf ANO a staronový premiér Andrej Babiš před dvěma lety vydržel řečnit u pultíku a kritizovat vládu více než šest hodin. Krátce po začátku minulého volebního období se zase jednání dolní komory protáhlo na několik dnů a nocí a poslanci ve Sněmovně dokonce nocovali ve spacácích.

Jak SPD, tak hnutí ANO pak obstruovaly také při schvalování důchodové reformy i řadě dalších zákonů. Kvůli tomu, jak funguje současná Sněmovna, se někteří poslanci v minulém období rohodli neobhajovat mandát. Po mnohahodinových obstrukcích i častých nočních jednáních si vyhodnotili, že je práce poslance neslučitelná s rodinným životem.

Tyto zkušenosti však přivedli zákonodárce napříč stranami ke shodě na změnách, které by mohly jednací řád zefektivnit a sněmovním obstrukcím částečně odlehčit. Konkrétní plán zpracovává hlavně hnutí ANO. A shání podporu opozice, která se se základními body změny ztotožňuje.

Legislativní návrh finišuje za ANO poslanec Radek Vondráček. Hlavní změnou by mělo být omezení projevů ve Sněmovně. Dosud mohou poslanci mluvit neomezeně, což často vede právě k mnohahodinovým projevům a zdržování přijetí zákonů. S ostatními stranami vznikající koalice se na základních parametrech hnutí shodlo již poměrně brzy po volbách.

Jedna ze základních změn se týká vystupování poslanců ještě před schválením programu schůze. Jak vychází ze základních pěti bodů, ke kterým došly strany napříč koalicí a opozicí na společných schůzkách, poslanci by mohli nově před schválením programu řečnit nejvýše pět minut. Ti s přednostním právem by na odůvodnění návrhů k pořadu schůze měli nejvýše 30 minut. Dosud běžně využívali možnosti mluvit na začátku schůze neomezeně.

Například Okamura a Babiš v opozici využívali k dlouhým projevům právě svá přednostní práva předsedů stran. Těmi disponují vedle nich i ministři, šéfové příslušných poslaneckých klubů, předseda a místopředsedové Sněmovny a případně prezident.

Někteří experti ale volají ještě po hlubším utnutí přednostních práv.„Rozhodně to je krok správným směrem. Dokážu si ale při změnách pořadu představit ještě kratší limit, například 15 minut. Když se podíváme do jednacích řádů našich nejbližších sousedů, zejména Německa, Rakouska a Slovenska, tam takový prostor předsedové klubů nemají, 30 minut je tedy pořad dost nadstandardní,“ nastiňuje právnička Iveta Kvardová ze spolku Lobbio, který se podílí na řešení pro efektivnější jednání Sněmovny spolu s iniciativou Česko, funguj.

V dalších dnech, když už je program schválený, by poslanci měli na vysvětlení navrhované změny pořadu schůze dvě minuty místo nynějších pěti minut.

Současná koalice v aktuálním návrhu z velké části převzala plán šéfa klubu ODS Marka Bendy, který se v minulém období nepovedlo prosadit. Byly to přitom strany vznikající vlády, ať už ANO či SPD, které podle dosavadního kabinetu složeného z koalice Spolu a STAN jednací řád Sněmovny často zneužívaly a obstrukcemi zatěžovaly chod Sněmovny i přijímání zákonů.

Šéfka klubu ANO Taťána Malá to, že nyní vycházejí z Bendova plánu, přiznává. „Není to revoluční změna, jde o to, co se tu roky projednávávalo, je to návrh Marka Bendy upravený o pár zásadních věcí,“ podotýká poslankyně.

Sám Benda pak s tím, že koalice převzala velkou část jeho plánu nemá problém. „Výsledky shody vychází hodně z mého návrhu z března letošního roku. Současně jsme vládní koalici upozornili na některé věci, která tam jsou nad rámec normálního fungování a oni se to snaží upravit. Za mě je jejich návrh teď skousnutelný, ale musím to ještě projít na klubu,“ popisuje Benda.

Dodává, že nové změny je připraven akceptovat, aby se jednání dolní komory zefektivnilo. „A to i přesto, že oni mi je z opozice neakceptovali. Nechci destruovat jednání Sněmovny,“ dodává Benda.

Ostatně změny týkající se doby před schválením programu schůze představila už i iniciativa Moderní sněmovna, za kterou stály mimo jiné Martina Ochodnická (TOP 09) a Marie Jílková (KDU-ČSL), které již dříve oznámily, že nebudou mandát poslankyň obhajovat.

Další změnou, se kterou počítá koaliční návrh, by bylo omezení počtu vystoupení už v průběhu schůze. Pokud by se tak usnesla sněmovní většina, dalo by se odhlasovat zkrácení řečnické doby na dvakrát pět minut pro běžné poslance. Řečníci s přednostním právem včetně přednášejícího stanovisko klubu by pak nesměli překročit limit 30 minut a druhé vystoupení by mohlo trvat pouze do 10 minut.

Podle právničky Kvardové je ale v tomto problematické, že daný limit nebude přímo určen ze zákona, ale sněmovna se na něm má usnášet.

Piráti ve zmíněném bodě navíc požadují ještě úpravu, která míří v současné době právě na Tomia Okamuru jako předsedu Sněmovny. „My s tím úplně nesouhlasíme. V tomto bodě se s předsedou Sněmovny pracuje jako s jedním z privilegovaných držitelů přednostního práva, proto jsme žádali, aby z toho byl vyňat. A také, aby to druhé přednostní právo nebylo kráceno na 10 minut,“ popisuje poslankyně Pirátů Kateřina Stojanová.

Sami podali ještě také svůj návrh změny jednacího řádu, ve kterém jsou benevolentnější k projevům poslanců obecně. Navrhují, že by běžný poslanec mohl mluvit až 20 minut a ke stejné věci nejvýše dvakrát. Poslanci s přednostním právem by pak podle Pirátů mohli při projednávání bodu mluvit až 60 minut a jen dvakrát, po skončení bodu pak až 30 minut a jen jednou.

Pirátský návrh ale spíš neprojde. Malá některé jeho části označuje až za nesmyslné. „Je tam třeba možnost změny programu schůze načítat do 13 hodin, což je vtipné, když schůze začíná v úterý ve 14 hodin. Na jednání jsme si to vysvětlili, i zástupci ostatních opozičních stran ale zmínili, že tudy cesta nepovede,“ říká šéfka klubu ANO.

Některé strany se do toho podivují nad tím, že Piráti sami vytáhli do boje s obstrukcemi. Připomínají jim totiž, že sami často zbytečně dlouze řeční na plénu. To se projevovalo třeba první dny jednání nové Sněmovny.

„Upřímně moc nerozumím tomu, proč Piráti dělají videa o tom, že obstrukce jsou špatné a chtějí změnu jednacího řádu a omezení času na výstup, když sami obstrukce začínají dělat. Například Zdeněk Hřib na 2. schůzi Sněmovny mluvil přes 40 minut v kuse a i Olga Richterová s Ivanem Bartošem mají běžně delší projevy,“ připomněla Pirátům na instagramu před několika dny i poslankyně STAN Julie Smejkalová.

Přestože na části bodů o omezení řečnění ve Sněmovně je shoda, strany ještě řeší neshody kolem faktických poznámek. To jsou krátké, maximálně dvouminutové reakce, kterými mohou poslanci reagovat na aktuální řečníky.

Vznikající koalice chce zavést omezení na dvě faktické poznámky za celou rozpravu k jednomu bodu. Nemuselo by tak docházet k jejich řetězení, jak se to dělo v minulém období. „K tomu jsme vedli debatu, jsem ochotná to ještě řešit. Dává mi smysl, že v některých případech je potřeba faktických poznámek víc,“ říká Malá.

Piráti by tady ale rádi větší zachování možnosti využívat faktické poznámky. Navrhují tak dvě faktické poznámky na jednoho řečníka. „Faktické poznámky nejsou reálně to, co prodlužuje jednání Sněmovny. Velké omezení faktických poznámek by bylo na úkor parlamentní debaty. Ony mohou také sloužit jako obstrukční nástroj, ale jejich omezení by nemělo jít přes únosnou míru,“ vysvětluje Stojanová. A dodává, že se obává, aby tím nebylo vyprázdněno právo opozice objasnit svůj postoj.

Omezení faktických poznámek se moc nelíbí ani Starostům. „Řešíme, zda za STAN přistoupíme na kompromis, který se týká faktických poznámek,“ uvádí poslankyně Barbora Urbanová, která má ve STAN změnu jednacího řádu na starost.

A nesouhlasí ani lidovci. „Omezení faktických poznámek nepovažujeme za účelné. Současně návrh není zcela jasný,“ míní předseda Marek Výborný.

Vedle omezení řečnických dob má být pak politická shoda na tom, že by zákony vrácené Senátem či vetované prezidentem šly nově projednat kdykoli, tedy i na mimořádné schůzi.

Koalice by také měla získat větší prostor pro schvalování zákonů v závěrečném, třetím čtení. Dosud byl tento čas omezen na deset hodin za týden – pět ve středu a pět v pátek. Zde by ANO chtělo opět po vzoru Bendova plánu prodloužit středeční okno, nově by trvalo od 9 do 19 hodin večer. Doplnit by to mohla i změna, která by omezila překvapivá hlasování vyvolaná ad hoc. „Odpadlo by nám tak nedůstojné dobíhání na hlasování a podobně. Byla by možnost stanovit přesný termín, kdy by se o podobných návrzích hlasovalo,“ říká k tomu šéf lidovců Výborný.

Taťána Malá celkově věří v to, že se návrh, i proto, že navazuje na Bendův, povede prosadit. „Marek Benda řekl, že prakticky jim návrh dává smysl a podpořili by ho. Ještě ale budou mít klub. Motoristé a SPD s tím nemají žádný problém,“ popsala redakci.

Do konce tohoto týdne mají ostatní strany poslat hnutí ANO své připomínky. „Pokud ještě nějaké akceptujeme, do půlky příštího týdne vytvoříme legislativní návrh a zhruba do 20. prosince bychom to chtěli nahrát do systému, abychom ho pak mohli projednat,“ dodává Malá.

Šéfka klubu ANO ale přiznává, že jde zatím spíš o „první výkop“ a do budoucna má vláda ambici začít měnit jednací řád razantněji. „Jednací řád by to chtělo celkově přizpůsobit modernímu fungování Sněmovny a inspirovat se i v zahraničí, kde mají funkční parlamenty. Ale to nejde udělat během půl roku, chtěli bychom jako koalice i opozice zahájit debaty o úplně novém jednacím řádu,“ říká.