Článek
Senát bude muset po budoucím zapojení do elektronizace tvorby zákonů počítat s tím, že přijímání přinejmenším senátorských předloh může trvat dva dny. Důvodem je nová lhůta 24 hodin mezi předložením senátorských úprav takovéto předlohy při schůzi horní parlamentní komory a jejich schvalováním. Lhůtu zavádí novela o pravidlech senátního jednání, kterou v úterý podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom v tiskové zprávě Hrad.
Při schvalování novely horní komora současně konstatovala, že systém elektronizace není dostatečně připraven a požádala o odklad jeho spuštění o rok, tedy na leden 2027. Sněmovna minulý týden schválila zrychleně už v prvním kole vládní novelu, podle níž povinné využívání systému e-Legislativa pro vytváření a projednávání novel zákonů a zákonných opatření Senátu bude pravděpodobně čekat právě roční odklad.
Využití systému by podle předlohy pro tyto právní předpisy bylo závazné od poloviny ledna 2027. Od poloviny ledna příštího roku bude použití systému povinné v případě, kdy půjde o zcela nový zákon. Předloha zamíří k posouzení do Senátu.
Lhůtu 24 hodin zatím musejí senátoři dodržovat pouze při schvalování zákonných opatření horní parlamentní komory v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna. V případě senátorských předloh a ostatních návrhů zákonů dosavadní zákon umožňuje jednání přerušit jen „na nezbytně nutnou dobu“, pokud o to zástupce věcně příslušného výboru požádá.
Novela žádnou konkrétní lhůtu nezavádí v případě návrhů zákonů, které do Senátu pošle po projednání Sněmovna. V případě ústně přednesených úprav počítá jen s tím, že je bude nezbytné neprodleně vložit do elektronického systému tvorby právních předpisů. Lhůta 24 hodin se podle novely nemá vztahovat ani na nezbytné technické nebo stylistické úpravy projednávaných norem.
Novela má především uzákonit povinnost, že senátorské návrhy zákonů i jejich úprav budou muset kromě zdůvodnění obsahovat informativní přehled veřejnoprávních povinností, které z návrhů vyplývají. Obdobné ustanovení již obsahují zákonná pravidla jednání Sněmovny.
Elektronický systém tvorby právních předpisů má zpřehlednit proces jejich schvalování. Podle vlády umožní zákonodárcům zjistit, jaká je aktuální podoba návrhu právního předpisu a jeho případné změny snadněji a s nižším rizikem chyby do předlohy zapracovat.
