Článek
Vladislavský sál na Pražském hradě byl v době svého vzniku největším zaklenutým sálem bez středových podpěr ve střední Evropě. Dodnes patří k nejpůvabnějším a nejrozlehlejším pozdně gotickým prostorám v Evropě. Zároveň je jednou z nejstarších renesančních památek severně od Alp.
Sál je součástí Starého královského paláce a nese jméno krále Vladislava Jagellonského. V jeho architektuře i výzdobě se prolíná umění pozdní gotiky s nastupující renesancí.
Původně sloužil každodennímu životu královského dvora. Zasedal v něm zemský sněm, konaly se tu jarmarky a trhy, ba dokonce i rytířské turnaje. Od korunovace Karla VI. v roce 1723 se zde pořádaly také korunovační hostiny.
Dnes je Vladislavský sál nejprestižnějším slavnostním prostorem sídla prezidenta republiky a dějištěm nejvýznamnějších státních ceremonií. K výročí vzniku republiky 28. října se v něm scházejí nejen nositelé státních vyznamenání, ale i představitelé nejvyšších pater politiky, diplomacie, justice a akademické sféry. Pro všechny hosty je tradičně připraven přesný zasedací pořádek. V grafice se můžete podívat, kdo kde usedne při předávání státních vyznamenání.
Vladislavský sál
