Článek
Vláda v pondělí schválila, v jakém režimu bude poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek působit na ministerstvu. Jeho role vyplývá ze statutu zmocněnce. Dokument uvádí dvě možnosti, a to, že by měl Turek dohodu o pracovní činnosti nebo pracovní smlouvu. Takovou variantu ale rozporuje advokát se specializací na ústavní a správní právo Tomáš Nahodil.
„Filip Turek nemůže jako poslanec uzavřít s Ministerstvem životního prostředí po dobu výkonu svého poslaneckého mandátu pracovní smlouvu. Dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti s ním ale již uzavřít smí, protože se jimi nezakládá pracovněprávní vztah,“ popisuje Nahodil.
Připomíná v té souvislosti zákon o střetu zájmů, který poslancům a senátorům výslovně zakazuje vstupovat po dobu výkonu jejich mandátů souběžně do pracovního nebo služebního poměru k České republice na ministerstvu nebo jiném správním úřadu. A to do funkcí jmenovaných nebo těch, v nichž se při výkonu státní správy rozhoduje.
Nahodil navíc dodává, že by se uzavření hlavního pracovního poměru nemělo obcházet uzavřením dohody o pracovní činnosti.
Také ústavní právník Marek Antoš už dříve pro iRozhlas popsal, že Turek může být zmocněncem vlády, pokud nebude v pracovním, služebním poměru. „Když bude v neukotvené pozici, tak vládním zmocněncem být může,“ řekl.
Dodal, že podstatné je, že za funkci „nebude brát peníze“ a nebude v čele ministerstva. „Nemůže být součástí organizační struktury ministerstva, je to takový vlající vládní zmocněnec, který se pohybuje nad vodami,“ doplnil.
Na druhou stranu Ondřej Preuss z Právnické fakulty Univerzity Karlovy považuje situaci kolem Turka za nejednoznačnou. Zařazení čestného prezidenta Motoristů může být podle něj problematické z mnoha důvodů, například v souvislosti s dělbou moci.
„Poslanec, který by zasedl ve výborech (Turek je ve Sněmovně místopředsedou zahraničního výboru a výboru pro evropské záležitosti, pozn. red.) ve Sněmovně a tedy měl by kontrolovat vládu, by se jako zmocněnec ocitl v jakémsi střetu zájmů. Na druhé straně jsme v parlamentním systému a je běžné, že poslanci vykonávají i funkce členů vlády a za to také mají odměnu. Takže z tohoto hlediska si zase dovedu představit, že Turek jako zmocněnec může být,“ vysvětluje Preuss.
Preuss nicméně upozorňuje i na to, že v minulosti zmocněnci spadali přímo pod Úřad vlády a standardně jimi nebyli poslanci.
Nejsem sekretářka, obraťte se na ni, reaguje Turek
„Mě tyto technicistní věci nezajímají, nejsem sekretářka, obraťte se na ni,“ reagoval Turek, když se redakce ptala, v jakém režimu bude na resortu působit. Na doplňující dotaz, zda ho to skutečně nezajímá, odvětil: „Skutečně mě to nezajímá, budu poradce.“
Nad tím, jak bude Turkova pozice ustavena v organizační struktuře ministerstva, se podivil ve středu na schůzi Sněmovny i poslanec lidovců a exministr Marian Jurečka. „Mě překvapuje, že vláda udělá usnesení, které je v rozporu se zákonem. Je tu někdo z vlády, kdo to četl?“ tázal se Jurečka. Narážel na větu v usnesení, kde přímo stojí, že vládní zmocněnec je zaměstnancem Ministerstva životního prostředí vykonávajícím činnost na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti.
Řešení poslat Turka na ministerstvo jako zmocněnce vymysleli Motoristé poté, co ho odmítl jmenovat prezident přímo šéfem resortu. Ministerstvo současně s diplomacií vede předseda Motoristů Petr Macinka.
Premiér Andrej Babiš to považuje za dočasné řešení, se kterým Motoristé přišli, aby mohl Turek „začít pracovat na své agendě na Ministerstvu životního prostředí“. Motoristé sami ale Turkovu funkci prezentovali tak, že by měl resort zprostředkovaně vlastně řídit, přestože ministrem je oficiálně Macinka. Konzultant pro veřejnou správu Jakub Černý v této souvislosti redakci už dříve sdělil, že je takový scénář v realitě skutečně možný, byť by tak Turek nefungoval oficiálně. Podle právníků ale Turek ministerstvo řídit nemůže.
Turek nebude jediným vládním zmocněncem, v kabinetu v této roli působí i šéfka klubu ANO Taťána Malá, a to jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva.
