Článek
Česko v návrhu státního rozpočtu na letošní rok podle amerického velvyslance v Praze Nicholase Merricka riskuje, že bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v Severoatlantické alianci (NATO), co se týče jejich podílu na hrubém domácím produktu (HDP). Riskuje tak i to, že nesplní své závazky vůči NATO ohledně budování schopností své armády. Na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost Merrick uvedl, že nemusí připomínat, jak důležité je, aby spojenci závazky dodržovali.
Merrick podotkl, že státy NATO se loni dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. „To není libovůle, požadavek Spojených států, pouhý podpis jedné vlády, který lze snadno zrušit jinou vládou. Jde o dohodu mezi suverénními spojenci, z nichž každý se bez výjimky spoléhá na ostatní,“ řekl.
Výdaje, které Česká republika letos podle návrhu státního rozpočtu na letošní rok vynaloží na obranu, jsou podle premiéra Andreje Babiše za současné situace maximem možného, řekl České televizi. Reagoval tak na dnešní výzvu amerického velvyslance v Praze Nicholase Merricka. Babiš také uvedl, že obrana a armáda je pro jeho vládu důležitá a výdaje na obranu rostou, ale řeší také zdravotnictví, sociální otázky a každodenní život občanů.
Premiér v České televizi řekl: „Původní vláda (Petra Fialy) řešila jen válku, jen Ukrajinu, my řešíme každodenní život českých spoluobčanů,“ prohlásil Babiš. Česko podle něj na obranu letos vynaloží zhruba 2,1 procenta HDP. Od roku 2014 do roku 2025 podle něj výdaje na obranu vzrostly o 400 procent. Situaci premiér vysvětluje zástupcům Spojených států i NATO. „Zdědili jsme díru v rozpočtu asi 90 miliard, tak ten rozpočet je maximálně možný tento rok,“ uvedl.
Merrick v ostrém projevu prohlásil, že v dnešní složité bezpečnostní situaci neexistuje lepší nástroj pro řešení problémů než NATO. Vedle pátého článku alianční smlouvy o kolektivní obraně připomněl třetí článek, kde se spojenci jednotlivě i společně zavazují udržovat a rozvíjet svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku.
Evropa se musí postarat o svou bezpečnost, uvedl prezident
Po letech komfortu bezpečnostních garancí zajištěných především jinými nastává podle prezidenta Petra Pavla doba, kdy se Evropa musí skutečně postavit na vlastní nohy a postarat se sama o sebe. Řekl to ve čtvrtek na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě. Uvedl také, že politici nesmí rozdělovat společnost v otázkách, které se týkají bezpečnosti státu a nesmí zneužívat obavy lidí k dílčím politickým cílům.
Evropa se podle Pavla musí začít starat o svou bezpečnost. „Ne za rok. Ne po dalších volbách. Ne až potom, až na to budeme mít. Ale teď. A pokud budeme upřímní, měli jsme to udělat už dávno,“ řekl. Nejen americký prezident Donald Trump, ale i jeho předchůdci ve funkci, byť mnohem smířlivěji, k tomu Evropu vyzývají už více než 20 let, podotkl.
Česko podle něj často podléhalo pokušení odkládat obtížná rozhodnutí. „Neříkám to jako kritiku jedné vlády nebo jednoho politického období, jde o dlouhodobý přístup velké části Evropy,“ řekl prezident. Česko a další evropské země s výjimkou Polska nebo států Pobaltí opakovaně rozmělňují plnění závazků, které si samy stanovily v Severoatlantické alianci (NATO), míní.
