Článek
Kabinet Andreje Babiše (ANO) chystá novelu Jednacího řádu vlády. Změna by pro konkrétní případy omezovala prostor pro připomínkové řízení a odbornou diskusi. Rovněž by u vybraných rozhodnutí vlády nemuselo nově být zveřejněno, jak hlasovali její jednotliví členové.
Pod změnou je jako předkladatelka podepsána nynější vedoucí Úřady vlády Tünde Bartha a ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Z kanceláře vedoucí Barthy odešel tisk v pondělí 20. července a jak v dopisu uvádí, připomínky by měly ostatní instituce odeslat do deseti pracovních dnů.
Redakce Seznam Zprávy má zatím neveřejnou novelu jednacího řádu k dispozici.
Dosud je institut připomínkového řízení povinný pro veškeré vládní návrhy zákonů. Jde o proces, díky kterému se k dané legislativě mohou vyjádřit nejen jednotlivé resorty, ale také další instituce, jako jsou například kraje, Česká národní banka nebo Hospodářská komora.
Cílem připomínkového řízení je tak zajistit, aby byl zákon co nejkvalitnější a nepoškodil zájmy jednotlivých aktérů. Podle nového návrhu by se tato část procesu mohla u nelegislativních materiálů v případech, kdy o to zažádá některý z členů vlády, vypuštěna.
„Předseda vlády může na návrh člena vlády nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu výjimečně pro jednotlivé případy změnit lhůty stanovené tímto Jednacím řádem vlády nebo omezit okruh připomínkových míst anebo stanovit, že se připomínkové řízení neprovede,“ stojí v nové verzi jednacího řádu.
Podle nevládní organizace Lobbio se možnost omezení připomínkového řízení vztahuje pouze na nelegislativní návrhy, protože právě ony jsou upraveny Jednacím řádem vlády. Aby totiž došlo ke změně projednávání návrhů zákonů, bylo by nutné změnit Legislativní pravidla vlády. Těch se však novela týká jen okrajově.
Nová podoba řádu pak také určuje materiály, které mohou být zařazeny do části programu „Bez rozpravy“. Do části schůze vlády bez rozpravy se má zpravidla zařadit materiál, „který je vládě předložen bez rozporů, jehož obsah nemá zásadní význam z hlediska ekonomického, politického a sociálního, a lze proto předpokládat, že jej vláda může schválit bez rozpravy“.
Změny se týkají i záznamů z jednání kabinetu. „Z jednání schůze vlády je pořizován písemný záznam. V tomto záznamu se uvede zejména název projednaného bodu programu schůze vlády, závěry jednání schůze vlády, včetně výsledku hlasování,“ stojí v novém záměru.
Novela se věnuje také zvukovým záznamům. Ty by nově mohly být zveřejněny až po třiceti letech od jejich pořízení. O samotném nahrávání mohla doteď rozhodnout pouze vláda jako celek. Nyní by se pro něj mohl rozhodnout předsedající schůze, kterým je většinou premiér.
Jako důvod, proč jednací řád z roku 1998 měnit, uvádí vláda jeho zastaralost. „Jeho stávající podoba je v některých ohledech zastaralá, ne zcela přehledná a systematicky členěná a obsahuje některá nadbytečná či obsoletní ustanovení,“ píší předkladatelé.
Z textu jsme odstranili informaci o tom, že se novela týká návrhů zákonů. Nově jsme upřesnili, že jde pouze o nelegislativní návrhy.
