Vysoká hra o nové velvyslance. Chystá se výměna Moskva–Berlín

Letos půjde o Brusel, Paříž, Berlín či českého zástupce při NATO, jinými slovy – půjde do tuhého.

Výběr ambasadorů je v Česku tradičně vrcholná politická disciplína, zejména když jde o top posty. Vláda s prezidentem mají v této věci sdílené pravomoci. A i když stávající garnitura drží pokerovou tvář, v zákulisí je podle informací nashromážděných redakcí Seznam Zpráv znát napětí.

Neuralgickým bodem na české diplomatické mapě je Moskva. A nejde jen o to, zda a kdy tam Česko pošle velvyslance, na čemž zatím jen po krůčkách hledá shodu vláda a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) s prezidentem Petrem Pavlem. Na tomto tahu ale závisí širší koloběh změn v české zahraniční službě.

Jak zjistily Seznam Zprávy, stávající faktický šéf české ambasády v Rusku Jiří Čistecký se má stát novým velvyslancem v Německu.

Už déle než rok se také řeší to, kdo bude novým velvyslancem při NATO, respektive zda tento post obsadí Ministerstvo zahraničních věcí, či Ministerstvo obrany. Status quo, kdy funkci už šestým rokem zastává bývalý sociální demokrat Jakub Landovský, má trvat do léta, kdy se v americkém Washingtonu odehraje summit Aliance.

Velvyslanectví v Berlíně už čtvrtým rokem vede ambasador Tomáš Kafka, letos mu tak skončí standardní mandát. Kandidátem na jeho nástupce na postu, který patří v české diplomacii k nejvlivnějším, má být podle informací právě Čistecký. Ten je v tuto chvíli v Moskvě, kde na možná nejtěžším postu zastává pozici zástupce velvyslance a chargé d`affaires. Vzhledem k dlouhodobé nepřítomnosti českého velvyslance ale úřad fakticky vede.

„Platí, že s ohledem na utajovaný režim, ve kterém proces výběru velvyslanců probíhá, nemůžeme detaily komentovat,“ sdělil Seznam Zprávám mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.

Kafka Seznam Zprávám na dotaz neodpověděl. V minulosti se nicméně spekulovalo o jeho možném nástupu na Hrad. Pavlovo zvolení slavil přímo v jeho štábu.

Jednoznačné má být podle informací Seznam Zpráv střídání ve Francii, kam má odjet Jaroslav Kurfürst. Ten nyní zastává pozici vrchního ředitele v Černínském paláci a patří ke špičce českých kariérních diplomatů. Vystřídá jednoho ze zemanovských „pohrobků“, bývalého mediálního manažera Michela Fleischmanna, kterého si na post silově prosadil bývalý prezident.

„Tyto věci nelze nijak komentovat,“ napsal jen „tradičně“ Kurfürst.

Zdroje Seznam Zpráv potvrzují také nominaci diplomata Vladimíra Bärtla na post stálého zástupce při Evropské unii. Současný ambasador na „oddechovém“ úřadu v Lucemburku má vést největší a nejdůležitější českou ambasádu. Jako první o Bärtlově nominaci informoval server Aktuálně.cz.

Bärtl se v minulosti věnoval ekonomické diplomacii a byl dříve také náměstkem dvou ministrů průmyslu a obchodu, Milana Urbana (ČSSD) a Karla Havlíčka (ANO). Post v Bruselu je přitom maximálně politický - velvyslanci a velvyslankyně tam předjednávají pozice, které se pak stvrzují na ostře sledovaných summitech.

Už měsíce se táhne spor o to, kdo bude novým velvyslancem při NATO. Landovský v sídle Aliance v Bruselu přesluhuje. Už loni Landovskému vláda prodlužovala mandát, protože se kabinet neshodl na tom, kdo jej vystřídá. Jsou tu totiž dva hlavní kandidáti – vrchní ředitel bezpečnostní sekce Ministerstva zahraničních věcí David Konecký, který byl jedním z nejbližších spolupracovníků loni zesnulé legendy české diplomacie Martina Povýšila, a náměstek ministryně obrany Jan Jireš, ten má zase nadstandardně blízko k ODS.

„Koncem roku to vypadalo, že je o NATO rozhodnuto a bude to Konecký, ale pevná dohoda zřejmě stále není,“ sdělil Seznam Zprávám zdroj pod podmínkou anonymity.

„Omlouvám se, ale personální věci tohoto druhu nekomentuje Ministerstvo zahraničních věcí, ani my,“ napsala v SMS zprávě Seznam Zprávám ministryně obrany Jana Černochová.

Jde tak trochu o střet dvou křídel české diplomacie a zároveň koaličních stran – ministr zahraničí Jan Lipavský je Pirát, v procesu jmenování nových velvyslanců má silné slovo také poradce pro národní bezpečnost a pravá ruka premiéra z ODS pro zahraniční věci a zároveň bývalý první náměstek Ministerstva zahraničních věcí Tomáš Pojar.

Co je neoddiskutovatelné, je, že za poslední rok se výrazně zklidnily vztahy mezi Černínským palácem a Hradem.

Předchůdce Pavla Miloš Zeman měl tendenci razantně zasahovat do personálií v diplomacii, byla to jedna z jeho nejoblíbenějších „hraček“. Podstata střetu nebyla jen v dodávání oblíbenců ze zemanovských kruhů, ale i geopolitické veletoče a Zemanova snaha otočit českou zahraniční politiku na východ – zejména v časech menšinové vlády Andreje Babiše (ANO).

O tom nemůže být za současné konstelace řeč. Přesto se v minulém roce otevřelo již zmíněné bitevní pole na této ose – obsazení či neobsazení postu velvyslance v Rusku. Vláda na to již má i svého favorita, bývalého náměstka ministra obrany Daniela Koštovala blízkého ODS. Proti se ale postavil právě prezident s odkazem na nesouhlas Česka s ruskou agresí na Ukrajině. Všechny zúčastněné strany měly dospět ke kompromisu, že výhledově a postupně dojde k obsazení této pozice.

To nic ale nemění na tom, že původní plán byl střídat už nyní na přelomu roku, kdy ruský velvyslanec Alexandr Zmejevskij žádá o nová víza a otevírá se tak okno příležitosti hladce a bez případných ruských naschválů vyslat českého ambasadora do Moskvy.

Prezident Pavel ve svém posledním vyjádření k tomuto tématu zdůraznil právě vystřídání Čisteckého. „Teď jsme v situaci, kdy jak velvyslanec, tak dvojka na velvyslanectví budou muset být nahrazeni. V pořadí asi obráceném, tedy nejdříve budeme řešit zástupce a potom teprve velvyslance,“ řekl prezident po jednání ústavních činitelů o zahraniční politice loni v prosinci.