Hlavní obsah

Vzniká Schwarzenbergův institut

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Karel Schwarzenberg zemřel na sklonku loňského roku.

Reklama

Přestože se Karel Schwarzenberg v dramatické prezidentské volbě v roce 2013 nestal hlavou státu, bude mít zřejmě něco jako svou „prezidentskou knihovnu“.

Článek

Velcí státníci ve světě i v Česku mívají po odchodu z funkcí instituce, které pracují s jejich odkazem. Fungují i po jejich skonu. Nejbližší spolupracovníci „Knížete“, bývalého dvojnásobného ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který zemřel na sklonku loňského roku, mají obdobný plán s jeho politickým dědictvím.

Podle zjištění Seznam Zpráv se vedou debaty, jak oživit Fórum Karla Schwarzenberga. Jde o platformu, která vznikla po prezidentské volbě, v posledních letech však nebyla příliš aktivní. Zaměření projektu by mohlo být například na evropský rozměr zesnulého českého politika.

Nerad psal

V čele Fóra od začátku stál a nadále formálně stojí Filip Štědrý, který byl dlouholetým tajemníkem Schwarzenberga. Seznam Zprávám řekl, že zánik platformy není na pořadu dne. Naopak. „Povedeme debatu o tom, jaký by mohlo mít Fórum Karla Schwarzenberga právní status a jaký by mohl být obsah jeho další činnosti,“ řekl Štědrý.

Schwarzenbergovi blízcí zároveň připomínají, že jako politický praktik za sebou nezanechal mnoho písemností. Úvahy tak jdou spíše směrem, jak s knížecím odkazem pracovat ve veřejných aktivitách.

„Bohužel nerad psal… Takže bude těžké dohledat, co všechno dělal. Naším prvním cílem je pečlivě zdokumentovat jeho cestu a kroky, které dělal,“ říká Martin Kotas, provozovatel Schwarzenbergovy neformální základny – kavárny Mlýnská a pořadatel společenských akcí. Kotas zároveň stál za prezidentskou kampaní Schwarzenberga a rovněž za neformálním, tak trochu „punkovým“ posledním rozloučením s ním v komplexu Lucerna.

„Byl to nenápadný, tichý a pokorný a zároveň podstatný a důležitý hybatel světového dění velkého přelomu a lámání dějin,“ dodává. Jako příklad uvádí třeba to, že už v půlce 80. let varoval politický svět před hrozbou války v tehdejší Jugoslávii.

Rozhovor

Říkal to, co si myslí, že je správné, bez ohledu na to, jestli ho to bude něco stát, přibližuje svého dlouholetého osobního přítele novinář deníku Der Standard Hans Rauscher v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Hlavně pro mladé

Přestože byl Schwarzenberg v posledních letech už v politickém důchodu, o mezinárodní dění se dál zajímal. A byl ve spojení s těmi, kdo po něm převzali štafetu rozhodování o dění minimálně v Evropě.

„Je zajímavé, jak až do posledních dní jeho života mu vrcholní politici volali a psali o radu a názor,“ dodává Kotas.

Životní příběh Karla Schwarzenberga je nepochybně unikátní. Ať už z pohledu staletého rodokmenu, který je srostlý se středoevropským regionem, tím, nakolik do jeho života vstupovaly těžké chvíle 20. století, nebo způsobem, jak se s nimi Schwarzenberg vyrovnával a jak se i přes všechny peripetie snažil o vzájemnost nejen v tomto bouřlivém kusu Evropy.

„Vzhledem k celému životu Karla si umím představit např. téma česko-evropské nebo i úžeji zaměřené česko-rakouské vzájemnosti. V oblastech vzdělání, kultury, ale jistě i byznysu,“ říká jeden z členů správní rady Fóra Marek Vocel, ředitel produkční společnosti a bývalý šéf prezidentské kampaně Schwarzenberga.

Podle něj by platforma nesoucí jméno Karla Schwarzenberga mělo promlouvat zejména k mladým a s mladými lidmi. „Debata nad Schwarzenbergovým odkazem teprve vzniká a je jistě potřeba dát jí odpovídající čas a prostor,“ zdůraznil Vocel.

Ve správní radě Fóra jsou kromě manažerů a tvůrců prezidentské kampaně také politici, konkrétně současná ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová a lídr kandidátky STAN pro letošní volby do Evropského parlamentu Jan Farský.

Reklama

Doporučované