Rada volí nového šéfa ČT. Zvýšení poplatků se komunikovalo špatně, řekl Ponikelský

Jiří Ponikelský byl dotázán i na způsob, jak chce ČT zatraktivnit pro mladou generaci. Podle něj je klíčové přivést do veřejnoprávní instituce osobnosti z generace Z, které mladší diváky osloví a najdou si k nim cestu.

„Neříkám, že najmu skupinu influencerů, která to bude mít na starost. Cestu k mladé generaci ale vidím podobně. Nepodceňoval bych mladé lidi, mají svůj názor na svět a zajímají se o veřejné dění. Jen je potřeba je oslovit jinak. To je částečně problém České televize – jsme příliš zapouzdření. Musíme být otevřeni novým způsobům, jak oslovovat diváky,“ uvedl.

Jiří Ponikelský byl dotázán na současné rozložení zahraničních zpravodajů České televize.

„V současné době jsme všude, kde být potřebujeme,“ uvedl Ponikelský a zahraniční zpravodajství označil za skvěle vybudované. Zároveň dodal, že je potřeba posílit lokace, ze kterých přichází pro diváky důležité informace.

„Otázka je, zda by neměl být posílený štáb na Blízkém východě a stejně tak na Ukrajině,“ dodal Ponikelský.

Radní Milada Richterová se kandidáta Ponikelského ptala, jak plánuje navýšit důvěryhodnost České televize, což zmínil ve svém programu i úvodním projevu.

„Otevřenou komunikací. Osobně jsem zaznamenal velkou míru nepochopení ze strany veřejnosti v diskuzi o zvýšení koncesionářských poplatků. Bylo to i od lidí, kteří Českou televizi sledují a uvědomují si její roli ve společnosti, ale komunikace zvýšení poplatků byla z jejich pohledu nešťastně provedená. Tam je za mě prostor pro zlepšení,“ odpověděl Ponikelský.

První otázka na Jiřího Ponikelského od radních směřovala na debatu o sloučení České televize a Českého rozhlasu a na možnost financování ČT ze státního rozpočtu.

„Myslím, že rozhlas a televize by měly úzce spolupracovat, ale do sloučení nepatří,“ uvedl Ponikelský. Dodal, že chce o zbytečnosti tohoto kroku přesvědčit i politickou reprezentaci, a to kroky v transparentnosti v ekonomice.

Negativně se Ponikelský vyjádřil také k financování České televize ze státního rozpočtu. „ČT má být nezávislá na krocích Poslanecké sněmovny,“ uvedl.

Po Miroslavu Karasovi si slovo vzal druhý kandidát na generálního ředitele ČT. Je jím Jiří Ponikelský, který v součastnosti působí jako ředitel ČT Sport.

Ve svém úvodním projevu kladl důraz na jeho dosavadní kariéru v České televizi a uvedl, co by byly jeho hlavní priority, pokud by ho rada zvolila do čela instituce: „Je pro mě nejdůležitější divácká důvěra. Chci, aby si každý z koncesionářů mohl na našich kanálech najít obsah, který jej osloví.“ Dále Ponikelský mluvil o oblasti zpravodajství, kde by podle svých slov chtěl bojovat za větší nestrannost a objektivitu.

„Jsem připraven vést Českou televizi a zajistit, aby byla vnímaná jako respektovaná a nezpochybnitelná instituce, která informuje, vzdělává, baví a pomáhá,“ zakončil Ponikelský úvodní projev.

Miroslav Karas se vyjádřil i k obnovení kanálu ČT3, který vysílal v době covidové pandemie a byl určen především pro seniory. „Tento kanál byl velmi dobrý tah tehdejšího vedení České televize a já osobně prosazuji, aby byl kanál obnoven. Určitě bych ho ale pozměnil a doplnil informačním servisem, který by byl určen přímo pro seniory a řešil by problémy starší generace,“ řekl Karas s tím, že by nešlo pouze o recyklaci archivních materiálů.

Miroslav Karas radním řekl, že je zásadně proti financování ČT ze státního rozpočtu. „Jsou zde hlasy, že řada televizí v Evropské unii je financována státem, v českých politických poměrech však vidím jisté riziko,“ řekl a odkázal na situaci na Slovensku a v Maďarsku.

Karas dále uvedl, že financování veřejnoprávních médií zcela ovlivňuje jejich nezávislost. „Může se stát, že jedna politická garnitura něco slíbí a dodrží a další to změní a zkrátí původně dohodnuté peníze na třetinu,“ odkázal znovu na Slovensko.

Doplnil, že nevidí smysl v měnění systému koncesionářských poplatků, který podle něj v Česku funguje.

Miroslav Karas dál odpovídá na dotazy radních. Vyjádřil se i k zahraničním zpravodajům České televize.

„Sám jsem jako zahraniční zpravodaj působil, a co se týče zpravodajství, není podle mě pro ČT nic důležitějšího než široká síť zpravodajů ve světě. Proto bych tuto sekci chtěl posílit,“ uvedl Karas dále na dotazy. Konkrétně zmínil pozici trvalého zahraničního zpravodaje ČT v Kyjevě.

Předtím ale mluvil o omezení některých zahraničních zpravodajských postů, například v Turecku nebo Velké Británii.

Miroslav Karas se v odpovědích vyjádřil také k rozpočtu ČT: „Z pozice generálního ředitele bych chtěl posílit pozici kanálu ČT :D. Tento kanál je podle mě zbytečně strkán do pozadí, proto bych jeho výrobu posílil značně finančně.“

Na dotaz radního Pavla Matochy, kde by na to Karas sehnal finance, odpověděl stručně: „Nemám z mé stávající pozice možnost vidět podrobně, jak ČT nakládá s financemi. Na ‚první dobrou‘ ale dokážu říct, že se podle mě dá ušetřit na výrobě některých seriálů, případně i v personální situaci uvnitř České televize.“

Kandidát na generálního ředitele Miroslav Karas nyní odpovídá na dotazy radních. Jeden z nich míří na to, jak by změnil zpravodajství České televize.

„Chci zpravodajství změnit tak, aby bylo opravdu vyvážené, přístupné pro všechny vrstvy společnosti, aby celá veřejnost věřila České televizi,“ řekl Karas. Dále uvedl, že je zpravodajství potřeba zmodernizovat. „Předpokládám formální a obsahové změny tak, aby to byla moderní a zpravodajská televize,“ dodal. Uvedl také, že chce zvyšovat odbornost redaktorů.

Miroslav Karas chce v případě zvolení zbavit veřejnoprávní televizi klientelismu a získat jí důvěryhodnost. Ve výrobě obsahu podle něj musí ČT předčit komerční televize.

Pokud by se Karas stal ředitelem veřejnoprávní televize, chtěl by snížit počet vrcholných manažerů. Ve vrcholném řídicím týmu mají být podle jeho projektu generální ředitel, manažeři výroby, financí, programu, obsahu, komunikace a zpravodajství a ředitelé Televizního studia v Brně a Ostravě.

Co se týče televizních programů, je podle něj potřeba ozdravný zásah, a to hlavně u zpravodajské ČT24, kde navrhuje personální audit. Je také pro omezení některých zahraničních zpravodajských postů, například v Turecku nebo Británii. Na ČT1 by zařadil nejméně dvakrát týdně moderní evropské seriály, chce dávat více peněz na výrobu dokumentů na ČT2, stanice ČT sport by se podle něj měla zaměřit na českou sportovní stopu, ČT art na divadelní představení a posílit vlastní výrobu pro Déčko.

Kandidáti na generálního ředitele vystoupí na základě losu před Radou ČT v pořadí: Miroslav Karas, Jiří Ponikelský, Hynek Chudárek, Milan Fridrich a Libuše Šmuclerová.

První mluví bývalý zpravodaj ČT v Rusku a někdejší šéf ostravského studia Karas. Vyjádřil se například k úvahám některých politiků, kteří hovoří o slučování České televize a Českého rozhlasu. „Osobně jsem zastáncem toho názoru, že obě instituce v momentálním nastavení fungují dobře a není nutno je slučovat. Chci jasně říci, že jsem proti sloučení, a chci se vyhnout „slovenskému“ scénáři,“ uvedl ve svém kandidátském projevu.

Zároveň ale dodal, že o konečném formátu veřejnoprávních médií rozhodnou politici: „Generální ředitel může pouze doporučovat a upozorňovat na rizika, tam moje role ale končí.“

Hlasování o řediteli je tajné a vícekolové. Dnes se předpokládá, že proběhnou tři kola. Každý člen rady může vybrat nejvýše jedno jméno křížkem a lístek vhodí v nezalepené obálce do volební urny. Komise následně sečte hlasy, pokud jeden z kandidátů získá deset či více hlasů, je zvolen a volba končí. Pokud nikdo nemá deset hlasů, postupuje kandidát s nevyšším počtem hlasů, případně postupují dva s nejvyšším počtem hlasů, pokud by měli shodný počet.

Ředitel programu ČT sport Jiří Ponikelský chce zvýšit objem výroby ve studiích Ostrava a Brno nad zákonný požadavek 20 procent. Za prioritu má také výstavbu nového studia v Ostravě a dokončení výstavby studia v Brně. Chce také modernizovat zpravodajské studio na Kavčích horách přístavbou a technologickou obnovou. Plánuje ekonomickou a obsahovou analýzu nočního živého vysílání ČT24 nebo revizi zpravodajských a publicistických pořadů z hlediska obsahového i formálního. Navrhne nové diskuzní formáty nebo obnovení pořadu 168 hodin s novým autorským týmem.

Jako svůj úkol si bere také přípravu opětovného spuštění kanálu ČT3 nebo jiné alternativy pro seniory. Ve sportu chce aktivně spolupracovat s českým sportovním prostředím, dát prostor menšinovým sportům i zefektivnit výrobu sportovních přenosů.

Bývalý zahraniční zpravodaj a exšéf ostravského studia ČT Miroslav Karas považuje aktuální diskuzi o možném spojení České televize a Českého rozhlasu za zcela legitimní. „Trvá už delší dobu, nyní před parlamentními volbami je hlučnější a výraznější. Rozhodnutí je v rukou politiků. Z pozice generálního ředitele chci tento proces ovlivnit,“ uvedl Karas. Hned po svém případném nástupu do funkce chce prosazovat užší spolupráci s Českým rozhlasem.

Také Karas chce snížit počet vrcholných manažerů, ve vrcholném řídicím týmu mají být generální ředitel, manažeři výroby, financí, programu, obsahu, komunikace a zpravodajství a ředitelé Televizního studia v Brně a Ostravě. Co se týče televizních programů, je podle něj potřeba ozdravný zásah, a to zejména u zpravodajské ČT24, kde navrhuje personální audit. Je také pro omezení některých zahraničních zpravodajských postů, například v Turecku nebo Británii.

Současný programový ředitel ČT Milan Fridrich se hodlá v případě zvolení zaměřit na online aktivity a digitální služby. „Investice do online aktivit se musí už v roce 2026 zdvojnásobit. V personální oblasti jde o nižší desítky lidí, programátorů a zaměstnanců, kteří nastartují plný obsahový rozvoj webů a iVysílání. Navýšit se musí finance pro původní tvorbu, a to v řádu vyšších desítek milionů (80 milionů už v roce 2026). Tato investice by šla primárně do exkluzivních formátů pro mladou generaci, která má mít snadný přístup k pro ni relevantní produkci televize veřejné služby,“ uvedl. Každý rok by podle něj mělo vzniknout až pět hraných seriálů pro iVysílání.

Cílem předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerové není revoluce, ale evoluce změn, které Českou televizi převedou s klidem, zralostí, kultivovaností, nicméně s plnou energií a erudicí do nových etap její služby. Televize podle ní potřebuje akcelerovat své digitální služby. K tomu potřebuje propojení online týmů přímo s výrobou pořadů, silné vývojové online centrum, ale i propojení online platforem ČT mezi sebou a personalizaci digitálního obsahu. V lineárním vysílání pak Šmuclerová navrhuje zpřesnit cíle jednotlivých kanálů, zvýšit počet servisních pořadů nebo vlajkových formátů a využívat obsah z regionů či z externích zdrojů.

Obchodní ředitel Hynek Chudárek ve svém projektu navrhuje výrazné zeštíhlení managementu a zjednodušení organizační struktury televize. Ta má na prvním stupni řízení 19 manažerů, což je podle něj neúnosné. Chce také zrušit divizi vývoj a producentský systém a znovu vytvořit šest žánrových dramaturgických center. Plánuje také například zrušení divize korporátní vztahy a začlenění jednotlivých úseků pod novou organizační strukturu. Jeho cílem je i převedení části výroby, hlavně velkých dramatik vně ČT zakázkovým výrobcům a nezávislým producentům. „Za velmi významné považuji také výrazně zlepšit nyní narušené vztahy mezi managementem a Radou ČT,“ uvedl Chudárek.

V devět hodin začala schůze Rady ČT, kde se dnes bude volit nový generální ředitel. Radní už před týdnem poslali do užšího výběru pětici kandidátů, postoupili ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová.

Kandidáti před volbou představí radním své projekty s vizí rozvoje televize v příštích letech. Na svůj projev budou mít deset minut, každý radní pak bude mít na svůj příspěvek dvě minuty a kandidát dvě minuty na reakci. Kandidáti budou vystupovat v pořadí určeném losem.

Úspěšný kandidát musí ve volbě získat alespoň deset hlasů, hlasovat bude 17 radních. Pokud by ve volbě nikdo neuspěl, bude se opakovat za 14 dní. Rada musí nového ředitele zvolit do tří měsíců.