Rada volí nového šéfa ČT. Úspory jsou dál nutné, řekl Chudárek

Hynek Chudárek ve svém programu zmínil, že by jako generální ředitel ČT vytvořil nový sportovní kanál ČT Sport 2. Na tento návrh byl dotázán radním Jiřím Šlégrem.

„V současné době funguje vedle klasického lineárního vysílání kanál ČT sport Plus. Ten plní roli doplňkového kanálu, který neběží kontinuálně, ale jen když je třeba. To bych chtěl změnit tím, že bych vytvořil online kanál ČT Sport 2 s pevným programovým schématem,“ vysvětlil Chudárek.

Směrem k Chudárkovi padl dotaz, zda jako obchodní ředitel České televize nese zodpovědnost za pořad Sama doma. Ten byl kritizován kvůli dílu financovaném reprodukční klinikou v Brně, která patří šéfovi ANO Andreji Babišovi.

Chudárek odpovědnost za pořad odmítl. „Za podobné případy nese zodpovědnost dramaturgie a ostravské studio, které z toho vyvodily důsledky,“ uvedl.

Chudárek také zmínil, že do dvou až tří let nepočítá s obnovením vysílání kanálu ČT3. Prostředky chce dříve využít na financování ČT:D, on-line prostředí a původní tvorbu.

V prostoru pro otázky Hynek Chudárek sdílel s radními svoji vizi ohledně publicistiky a zpravodajství v České televizi. Tyto dvě oblasti by podle něj měly fungovat jako společenský servis, a ne jako „elitní kazatelna“.

„V České televizi podle mě chybí menšinové názory. Měl bych zájem na tom, vytvořit nový diskuzní publicistický pořad, aby se ČT nemusela spoléhat pouze na Otázky Václava Moravce, kde by i tyto názory byly prezentovány,“ uvedl Chudárek.

Chudárek reagoval i na dotazy radního Matochy ohledně zahraničních zpravodajů. Stejně jako předchozí kandidáti by i Chudárek zahraniční zpravodajství posílil. „Trvalý zpravodaj v Kyjevě se mi zdá jako dobrý nápad. Není od věci ani trvalý zpravodaj v Asii – například v Indii – nebo v Jižní Americe,“ uvedl Chudárek.

Stejně jako předchozí kandidáti odpovídal i Hynek Chudárek na dotaz týkající se sloučení České televize a Českého rozhlasu a financování ČT ze státního rozpočtu.

Chudárek se sloučením institucí podobně jako Miroslav Karas a Jiří Ponikelský nesouhlasí. „Zažil jsem si to na Slovensku a vím, že to tam nefunguje,“ dodal. Dále uvedl, že by podle něj sloučení rozhlasu a televize přineslo ekonomizaci, a zdůraznil, že se jedná o zcela rozdílné instituce.

S financováním ze státního rozpočtu Chudárek také nesouhlasí, jednoznačnou prioritu má podle něj nedávno schválené navýšení televizních poplatků. „Projevil by se vliv politických subjektů, prostředky by navíc byly nižší,“ dodal.

Po Jiřím Ponikelském promluvil před Radou České televize třetí kandidát Hynek Chudárek. Ten v minulém týdnu, kdy radní vybírali finální pětici kandidátů, získal 17 hlasů, tedy nejvíce. Chudárek působí v ČT od roku 2012 jako výkonný ředitel obchodu.

Ve svém úvodním projevu zdůraznil své manažerské zkušenosti, které získal v ČT a v komerční televizi Óčko, kterou spoluzakládal. „Renomé České televize v posledním roce utrpělo, chtěl bych to napravit,“ dodal Chudárek.

Největší část svého úvodního projevu věnoval úsporám, které jsou podle něj navzdory navýšení koncesionářských poplatků stále nutné.

Jiří Ponikelský byl dotázán i na způsob, jak chce ČT zatraktivnit pro mladou generaci. Podle něj je klíčové přivést do veřejnoprávní instituce osobnosti z generace Z, které mladší diváky osloví a najdou si k nim cestu.

„Neříkám, že najmu skupinu influencerů, která to bude mít na starost. Cestu k mladé generaci ale vidím podobně. Nepodceňoval bych mladé lidi, mají svůj názor na svět a zajímají se o veřejné dění. Jen je potřeba je oslovit jinak. To je částečně problém České televize – jsme příliš zapouzdření. Musíme být otevřeni novým způsobům, jak oslovovat diváky,“ uvedl.

Jiří Ponikelský byl dotázán na současné rozložení zahraničních zpravodajů České televize.

„V současné době jsme všude, kde být potřebujeme,“ uvedl Ponikelský a zahraniční zpravodajství označil za skvěle vybudované. Zároveň dodal, že je potřeba posílit lokace, ze kterých přichází pro diváky důležité informace.

„Otázka je, zda by neměl být posílen štáb na Blízkém východě a stejně tak na Ukrajině,“ dodal Ponikelský.

Radní Milada Richterová se kandidáta Ponikelského ptala, jak plánuje navýšit důvěryhodnost České televize, což zmínil ve svém programu i úvodním projevu.

„Otevřenou komunikací. Osobně jsem zaznamenal velkou míru nepochopení ze strany veřejnosti v diskuzi o zvýšení koncesionářských poplatků. Bylo to i od lidí, kteří Českou televizi sledují a uvědomují si její roli ve společnosti, ale komunikace zvýšení poplatků byla z jejich pohledu nešťastně provedena. Tam je za mě prostor pro zlepšení,“ odpověděl Ponikelský.

První otázka na Jiřího Ponikelského od radních směřovala na debatu o sloučení České televize a Českého rozhlasu a na možnost financování ČT ze státního rozpočtu.

„Myslím, že rozhlas a televize by měly úzce spolupracovat, ale do sloučení nepatří,“ uvedl Ponikelský. Dodal, že chce o zbytečnosti tohoto kroku přesvědčit i politickou reprezentaci, a to kroky v transparentnosti v ekonomice.

Negativně se Ponikelský vyjádřil také k financování České televize ze státního rozpočtu. „ČT má být nezávislá na krocích Poslanecké sněmovny,“ uvedl.

Po Miroslavu Karasovi si slovo vzal druhý kandidát na generálního ředitele ČT. Je jím Jiří Ponikelský, který v současnosti působí jako ředitel ČT sport.

Ve svém úvodním projevu kladl důraz na jeho dosavadní kariéru v České televizi a uvedl, co by byly jeho hlavní priority, pokud by ho rada zvolila do čela instituce: „Je pro mě nejdůležitější divácká důvěra. Chci, aby si každý z koncesionářů mohl na našich kanálech najít obsah, který jej osloví.“ Dále Ponikelský mluvil o oblasti zpravodajství, kde by podle svých slov chtěl bojovat za větší nestrannost a objektivitu.

„Jsem připraven vést Českou televizi a zajistit, aby byla vnímána jako respektovaná a nezpochybnitelná instituce, která informuje, vzdělává, baví a pomáhá,“ zakončil Ponikelský úvodní projev.

Miroslav Karas se vyjádřil i k obnovení kanálu ČT3, který vysílal v době covidové pandemie a byl určen především pro seniory. „Tento kanál byl velmi dobrý tah tehdejšího vedení České televize a já osobně prosazuji, aby byl kanál obnoven. Určitě bych ho ale pozměnil a doplnil informačním servisem, který by byl určen přímo pro seniory a řešil by problémy starší generace,“ řekl Karas s tím, že by nešlo pouze o recyklaci archivních materiálů.

Miroslav Karas radním řekl, že je zásadně proti financování ČT ze státního rozpočtu. „Jsou zde hlasy, že řada televizí v Evropské unii je financována státem, v českých politických poměrech však vidím jisté riziko,“ řekl a odkázal na situaci na Slovensku a v Maďarsku.

Karas dále uvedl, že financování veřejnoprávních médií zcela ovlivňuje jejich nezávislost. „Může se stát, že jedna politická garnitura něco slíbí a dodrží a další to změní a zkrátí původně dohodnuté peníze na třetinu,“ odkázal znovu na Slovensko.

Doplnil, že nevidí smysl v měnění systému koncesionářských poplatků, který podle něj v Česku funguje.

Miroslav Karas dál odpovídá na dotazy radních. Vyjádřil se i k zahraničním zpravodajům České televize.

„Sám jsem jako zahraniční zpravodaj působil, a co se týče zpravodajství, není podle mě pro ČT nic důležitějšího než široká síť zpravodajů ve světě. Proto bych tuto sekci chtěl posílit,“ uvedl Karas dále na dotazy. Konkrétně zmínil pozici trvalého zahraničního zpravodaje ČT v Kyjevě.

Předtím ale mluvil o omezení některých zahraničních zpravodajských postů, například v Turecku nebo Velké Británii.

Miroslav Karas se v odpovědích vyjádřil také k rozpočtu ČT: „Z pozice generálního ředitele bych chtěl posílit pozici kanálu ČT :D. Tento kanál je podle mě zbytečně strkán do pozadí, proto bych jeho výrobu posílil značně finančně.“

Na dotaz radního Pavla Matochy, kde by na to Karas sehnal finance, odpověděl stručně: „Nemám z mé stávající pozice možnost vidět podrobně, jak ČT nakládá s financemi. Na ‚první dobrou‘ ale dokážu říct, že se podle mě dá ušetřit na výrobě některých seriálů, případně i v personální situaci uvnitř České televize.“

Kandidát na generálního ředitele Miroslav Karas nyní odpovídá na dotazy radních. Jeden z nich míří na to, jak by změnil zpravodajství České televize.

„Chci zpravodajství změnit tak, aby bylo opravdu vyvážené, přístupné pro všechny vrstvy společnosti, aby celá veřejnost věřila České televizi,“ řekl Karas. Dále uvedl, že je zpravodajství potřeba zmodernizovat. „Předpokládám formální a obsahové změny tak, aby to byla moderní a zpravodajská televize,“ dodal. Uvedl také, že chce zvyšovat odbornost redaktorů.

Miroslav Karas chce v případě zvolení zbavit veřejnoprávní televizi klientelismu a získat jí důvěryhodnost. Ve výrobě obsahu podle něj musí ČT předčit komerční televize.

Pokud by se Karas stal ředitelem veřejnoprávní televize, chtěl by snížit počet vrcholných manažerů. Ve vrcholném řídicím týmu mají být podle jeho projektu generální ředitel, manažeři výroby, financí, programu, obsahu, komunikace a zpravodajství a ředitelé Televizního studia v Brně a Ostravě.

Co se týče televizních programů, je podle něj potřeba ozdravný zásah, a to hlavně u zpravodajské ČT24, kde navrhuje personální audit. Je také pro omezení některých zahraničních zpravodajských postů, například v Turecku nebo Británii. Na ČT1 by zařadil nejméně dvakrát týdně moderní evropské seriály, chce dávat více peněz na výrobu dokumentů na ČT2, stanice ČT sport by se podle něj měla zaměřit na českou sportovní stopu, ČT art na divadelní představení a posílit vlastní výrobu pro Déčko.

Kandidáti na generálního ředitele vystoupí na základě losu před Radou ČT v pořadí: Miroslav Karas, Jiří Ponikelský, Hynek Chudárek, Milan Fridrich a Libuše Šmuclerová.

První mluví bývalý zpravodaj ČT v Rusku a někdejší šéf ostravského studia Karas. Vyjádřil se například k úvahám některých politiků, kteří hovoří o slučování České televize a Českého rozhlasu. „Osobně jsem zastáncem toho názoru, že obě instituce v momentálním nastavení fungují dobře a není nutno je slučovat. Chci jasně říci, že jsem proti sloučení, a chci se vyhnout „slovenskému“ scénáři,“ uvedl ve svém kandidátském projevu.

Zároveň ale dodal, že o konečném formátu veřejnoprávních médií rozhodnou politici: „Generální ředitel může pouze doporučovat a upozorňovat na rizika, tam moje role ale končí.“

Hlasování o řediteli je tajné a vícekolové. Dnes se předpokládá, že proběhnou tři kola. Každý člen rady může vybrat nejvýše jedno jméno křížkem a lístek vhodí v nezalepené obálce do volební urny. Komise následně sečte hlasy, pokud jeden z kandidátů získá deset či více hlasů, je zvolen a volba končí. Pokud nikdo nemá deset hlasů, postupuje kandidát s nevyšším počtem hlasů, případně postupují dva s nejvyšším počtem hlasů, pokud by měli shodný počet.

Ředitel programu ČT sport Jiří Ponikelský chce zvýšit objem výroby ve studiích Ostrava a Brno nad zákonný požadavek 20 procent. Za prioritu má také výstavbu nového studia v Ostravě a dokončení výstavby studia v Brně. Chce také modernizovat zpravodajské studio na Kavčích horách přístavbou a technologickou obnovou. Plánuje ekonomickou a obsahovou analýzu nočního živého vysílání ČT24 nebo revizi zpravodajských a publicistických pořadů z hlediska obsahového i formálního. Navrhne nové diskuzní formáty nebo obnovení pořadu 168 hodin s novým autorským týmem.

Jako svůj úkol si bere také přípravu opětovného spuštění kanálu ČT3 nebo jiné alternativy pro seniory. Ve sportu chce aktivně spolupracovat s českým sportovním prostředím, dát prostor menšinovým sportům i zefektivnit výrobu sportovních přenosů.

Bývalý zahraniční zpravodaj a exšéf ostravského studia ČT Miroslav Karas považuje aktuální diskuzi o možném spojení České televize a Českého rozhlasu za zcela legitimní. „Trvá už delší dobu, nyní před parlamentními volbami je hlučnější a výraznější. Rozhodnutí je v rukou politiků. Z pozice generálního ředitele chci tento proces ovlivnit,“ uvedl Karas. Hned po svém případném nástupu do funkce chce prosazovat užší spolupráci s Českým rozhlasem.

Také Karas chce snížit počet vrcholných manažerů, ve vrcholném řídicím týmu mají být generální ředitel, manažeři výroby, financí, programu, obsahu, komunikace a zpravodajství a ředitelé Televizního studia v Brně a Ostravě. Co se týče televizních programů, je podle něj potřeba ozdravný zásah, a to zejména u zpravodajské ČT24, kde navrhuje personální audit. Je také pro omezení některých zahraničních zpravodajských postů, například v Turecku nebo Británii.