Článek
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) bude rozhodovat o stížnosti pro porušení zákona ve 127 let staré vraždě v Polné na Jihlavsku, za kterou byl odsouzen Leopold Hilsner. Podnět ke stížnosti dal advokát Lubomír Müller, který se už dříve pokusil proces s Hilsnerem neúspěšně obnovit. Stížnost pro porušení zákona je mimořádný opravný prostředek, který směřuje proti rozhodnutí soudu. Pokud ji ministr spravedlnosti podá, bude se věcí zabývat Nejvyšší soud.
Hilsner se narodil 10. července 1876 v Polné, jako vrah Anežky Hrůzové byl odsouzen v roce 1899. Případ údajné rituální vraždy vyvolával velké emoce i vlny antisemitismu už v 19. století a využívali ho i novodobí radikálové.
„Pokoj může nastat jedině tehdy, když je zjednána spravedlnost. Ta tady zjevně nebyla. A mám za to, že v určitém smyslu je zapotřebí dovršit to, co začal pan Tomáš Garrigue Masaryk, když to popsal ve svém traktátu Nutnost revidovati proces polenský,“ řekl k motivu svého úsilí Müller. Tehdejší vysokoškolský profesor Masaryk se postavil na Hilsnerovu obranu jako jeden z mála, rituální vraždu označil za pověru a pozadí procesu za antisemitské. Hilsner strávil ve vězení 19 let, v roce 1918 mu udělil císař Karel I. milost.
Müller se už v roce 2022 snažil domoci obnovy procesu, když předestřel důkazy, které tehdejší soud neměl k dispozici. Státní zastupitelství ale jeho podnět odmítlo. Podle advokáta tak už existuje jen cesta stížnosti, kterou podá ministr spravedlnosti. Řekl, že už dřívější ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová a Marie Benešová uznaly, že v Hilsnerův neprospěch došlo k porušení zákona, ale z formálních důvodů odmítly stížnost podat.
Ministerstvo spravedlnosti podnět pro porušení zákona v historické kauze Leopolda Hilsnera eviduje. „Zabývá se jím odbor dohledu a kárné agendy, který věc náležitě posoudí a veškerý podklad předloží panu ministrovi. V tuto chvíli nelze sdělit více ani relevantně odhadnout, kdy by mohlo k vyhodnocení podnětu dojít,“ uvedla mluvčí ministerstva Lucie Rozsypalová.
Podle starosty Polné Jindřicha Skočdopole je vražda pro většinu místních uzavřenou historickou událostí. Ani organizované setkání u hrobu Anežky Hrůzové se letos v březnu, na kdy připadá výročí vraždy, nekonalo. „Naposledy tady byli na hrobě v loňském roce, ale byli to tři lidé, kteří se tam pomodlili. Pokud nedělají žádné další nepokoje, tak jsem proti tomu neprotestoval, i když tady ve městě máme jiné založení,“ řekl Skočdopole.
V minulosti se ve městě v době výročí smrti Anežky Hrůzové střetly skupiny pravicových radikálů a jejich odpůrců. A v roce 2015 nechal Adam B. Bartoš z krajně pravicové Národní demokracie na hrobě protižidovský nápis. Společně s Ladislavem Zemánkem za to byl později odsouzen k ročnímu vězení s dvouletou podmínkou.
Turisté, kteří navštěvují muzeum v Polné, si podle jeho ředitelky Aleny Vyskočilové město z takzvanou hilsneriádou spojují často. „Je to asi to první, co je v souvislosti s Polnou napadne,“ řekla. Procesu je ve městě věnována expozice v Rabínském domě.
