Gigantická skládka v sousedství. Byznys model funguje a stát je bezzubý

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Halda suti v Bašti nedaleko od Prahy, v obci Zbůch kousek od Plzně, ale také v Koleči u Kladna. Hromady plastu ve Skoranově nebo v jedné z ostravských čtvrtí. Nelegální skládky gigantických rozměrů. Odpad nezákonně dovezený z různých částí Česka i ze zahraničí. Zachycený inspektory hájícími zájmy státu, zmapovaný a vypořádaný vysokou pokutou pro viníky.

Doposud vše ze strany státních mechanismů zaměřených na nelegální odpadový byznys v pořádku. Jenže: valnou většinu milionových pokut nikdo nezaplatil. Nastavený systém selhává.

„Některým firmám se nelegální nakládání s odpady vyplatí. Zisky převyšují milionové pokuty a pokuty samy o sobě nemusí mít žádný efekt,“ přiznává ředitel České inspekce životního prostředí Petr Bejček o tuzemské realitě boje s nezákonnými skládkami u nás.

Inspekce každoročně zveřejňuje nejkřiklavější případy firem, které porušily zákon o odpadech ve velkém, a jejichž činnost považuje za vysoce společensky nebezpečnou, a tudíž doprovázenou vysokými pokutami.

Seznam Zprávy získaly informace z Generálního ředitelství cel, jak se daří sankce vymáhat. Výsledek? Státu zjevně unikají desítky milionů korun. Několik vybraných příkladů z posledních několika málo let dokazují, že stávající legislativa je nedostatečná a opravdoví viníci zůstávají bez trestu.

„Když to před zhruba třemi lety začali navážet, tak jsme to nedokázali zastavit. Nefungovala policie, nefungovala samospráva, nikdo s tím nechtěl mít nic společného. A to trvá dodnes,“ zlobí se Martin Makovec. Vedle jeho rodinného domu v Plavech u Jablonce nad Nisou v Libereckém kraji vyrostla během jednoho roku několikametrová obrovská halda stavebního odpadu.

„Beton, kamení, dráty z armatur, dřevo, plasty, zbytky zdiva, keramiky, obklady,“ popisuje obsah haldy zpráva České inspekce životního prostředí. Odpad podle inspektorů pochází z přestavby legendárního hotelu Hubertus v Harrachově. Do dvacet kilometrů vzdálených Plav ho navezla tehdy čerstvě vzniklá společnost Zdemolujeme. Jednalo se minimálně o pět tisíc tun různorodého materiálu. Inspekce uložila firmě dvě pokuty. V září 2023 to bylo 490 tisíc korun za nesoučinnost při kontrole a v dubnu 2024 dokonce milion korun kvůli porušení zákona o odpadech.

Uplynulo půldruhého roku. Halda stavebního a demoličního odpadu z krkonošského hotelu v Plavech stále leží, z pokuty nebyla zaplacena ani koruna, firma, která za likvidaci zinkasovala odhadem nižší miliony korun, je v likvidaci a sami jednatelé jsou zatíženi vysokými exekucemi.

„Pro předpis peněžitého plnění ve výši 1,49 milionu korun evidujeme nedoplatek v plné výši a neuhrazené exekuční náklady ve výši 20 tisíc korun,“ sdělilo Seznam Zprávám Generální ředitelství cel.

Dle veřejných zdrojů firma Zdemolujeme s. r. o. zjevně vznikla právě za účelem zbavení se odpadu z Hubertusu. Jde o takzvanou ready-made společnost, čili předzaloženou firmu, která má sídlo na virtuální adrese v centru Prahy a nejsou o ní dohledatelné žádné širší informace. První jednatel má tři exekuce ve výši přes tři miliony korun, ten současný s trvalým bydlištěm na městském úřadě v Pardubicích dokonce sedm.

Další zmapovaná halda stavebního a demoličního odpadu rostla postupně a víceméně mimo pozornost veřejnosti, v průmyslové zóně Brno–Chrlice.

„Tam to začalo už po revoluci. Majitel Jiří Ulehla měl recyklační linku, nějak fungoval, jenže pak se dostal do fáze, kdy o jeho cihlový recyklát nebyl zájem a linka se začala rozpadat,“ popisuje Seznam Zprávám dlouholetý zastupitel Brna-Chrlice Petr Matoušek.

„To však majiteli nezabránilo v tom, aby tam stále stavební odpad navážel, nerecykloval však a horu kupil a kupil,“ doplňuje. Jeho popis potvrzuje Česká inspekce životního prostředí. Do roku 2016 byl v průmyslové zóně zhruba kilometr od obytných domů povolen firmě Odycer sběr a využívání demoličních odpadů. O licenci ale firma přišla. Přesto navážela odpad dál.

Inspekce nařídila nápravu: odstranění veškerého odpadu z pozemků. Když se tak nestalo, inspektoři nejprve koncem roku 2021 vyměřili viníkovi pokutu 100 tisíc za nesoučinnost a poté 400 tisíc za protiprávní návoz 23 tisíc tun stavebního odpadu.

Ani v roce 2023 ale nebyla sjednána náprava a odpad se v Chrlicích stále hromadil. Inspektoři spočítali dohromady šest hald o výšce až patnácti metrů směsného demoličního odpadu včetně cihel, betonu, keramiky nebo kusů asfaltu.

„Byl porušen zákonem chráněný zájem v oblasti ochrany životního prostředí, kdy obviněný spácháním zákona a přestupku ohrozil životní prostředí, a proto inspekce uložila další pokutu ve výši 800 tisíc korun,“ píše se ve zprávě.

Ani jedna z pokut - za celkem 1,3 milionů korun - nebyla podle informací Generálního ředitelství cel zaplacena. Z veřejných zdrojů lze vyčíst, že společnost je od roku 2023 v likvidaci a jednatelem se stal rumunský občan s trvalým bydlištěm v malé vesnici v Transylvánských horách. Má na sebe napsány další tři české společnosti v likvidaci.

„Je to celé výsměch. Ukazuje to, že stát je úplně bezzubý,“ stěžuje si zastupitel Brna - Chrlice Petr Matoušek na léta neřešený problém, který za stávající legislativy de facto nemá uspokojivé řešení.

V uplynulých týdnech popsaly Seznam Zprávy případ přeshraničního dovozu nelegálního odpadu z Itálie. Tisíce tun převážně textilního materiálu či z zbytky vybavení automobilů jsou uskladněny v bývalých chlívech někdejšího zemědělského družstva v obci Křižanovice na jižní Moravě. Dovoz zajišťovala společnost Hypo stavby sídlící na virtuální adrese na předměstí Ostravy.

Česká inspekce životního prostředí udělila firmě pokutu 200 tisíc za nesoučinnost při kontrole v Křižanovicích. Už předtím ale dostala za stejný prohřešek další dvě pokuty ve výši 400 tisíc a 50 tisíc za návoz směsného textilního odpadu do skladů na okraji města Orlová.

Jednatel firmy Jan Hroch Seznam Zprávám před časem tvrdil, že se nejedná o odpad, ale o materiál k dalšímu užití. V budoucnu by prý chtěl koupit recyklační linku v hodnotě bezmála tří milionů eur, tedy v přepočtu 75 milionů korun. Kde na to chtěl vzít peníze a kolik na dovozu italského odpadu vydělal, to už ale redakci sdělit nechtěl.

„Byl jsem na x výsleších, na finančáku, na policii a furt se nemůžeme dobrat k závěru,“ stěžuje si na přístup policie, která jeho nelegální nakládání s odpady vyšetřuje.

Na společnost Hypo stavby jsou vedeny čtyři exekuce v hodnotě bezmála 4,5 milionu korun a z pokut uložených ČIŽP splatila firma podle celníků jen zlomek. Zato tisíce tun odpadu v bývalém JZD v Křižanovicích u Slavkova i v Orlové stále zůstává a není jasné, co s ním bude dál.

Výše uvedené příklady jsou podle ředitele odboru odpadového hospodářství České inspekce životního prostředí Martina Zemka v podstatě modelové případy.

„Skutečnost je taková, že malé firmy, ‚eseročka‘ většinou pokutu nezaplatí a je jedno, jak vysokou sankci udělíme. Běžně se stává, že vstoupí do likvidace nebo jednatele přepíšou na bílého koně. Jedná se o systémový problém,“ popisuje svou zkušenost. Lidé, kteří za bysnysem reálně stojí a inkasují obrovské zisky, zůstávají zpravidla nepotrestáni.

Nehledě na to, že zisky z nelegálního byznysu převyšují případné sankce. Česká inspekce životního prostředí může dát až 25 milionů korun pokutu, ale zatím jde jen o teorii. Podle ředitele Petra Bejčka se inspektorům vysoké pokuty příliš ukládat nedaří.

„Když je navrhneme, tak jsou snižovány. Především Ministerstvo životního prostředí jakožto odvolací orgán nebo někdy i soud nám například napíše, že zavážení odpadu není dostatečné ohrožení životního prostředí nebo že výše pokuty je pro danou firmu likvidační,“ popisuje praxi inspektorů.

Čerstvý příklad. Seznam Zprávy popsaly případ černé skládky v obci Bašť u Líbeznice nedaleko Prahy. Roky se tam navážel stavební materiál. Inspektoři odhadli cenu navážky jen za poslední dva roky na sto milionů korun. Dotčené firmě udělila inspekce za neoprávněné nakládání se stavebním a demoličním odpadem pokutu 4,5 milionu korun. Jednatelka se proti rozhodnutí odvolala a současně požádala soud o odklad platby. Částka by pro ni byla údajně likvidační.

„Žalobkyně předložila soudu dokumenty nasvědčují tomu, že úhrada pokuty by měla na žalobkyniny majetkové poměry a hospodářskou činnost naprosto zásadní dopad, a proto se žádosti vyhovuje,“ píše se v měsíc starém rozhodnutí soudu.

A s tím souvisí další věc, kterou šéf inspektorů Petr Bejček zmiňuje. V odpadovém byznysu se točí obrovské peníze a firmy si najímají ty nejlepší právní kanceláře. „Obstruují, dávají námitky, podávají odvolání, soudí se,“ popisuje právní bitvy.

„Inspektor má průměrný plat 40 tisíc hrubého i s odměnami a proti němu stojí pět elitních advokátů zaplacených z výdělků této nelegální činnosti a hledají jakékoliv zaváhání, skulinku, chybičku na práci inspektora, aby případ zpochybnili. Vyšetřování původu odpadu, rozbor, množství vyžaduje velmi precizní a mravenčí práci, která lidi vytíží na poměrně dlouhou dobu,“ uvádí ředitel Bejček s dovětkem, že se leckdy jedná o dost nerovný boj.

Aktuálně vidí naději alespoň v práci policie, která – na rozdíl od inspekce životního prostředí - dokáže dotáhnout případ k soudu, a tudíž dojde k potrestání i skutečných pachatelů. Byť jim hrozí maximálně rok vězení, padají ale spíš jen podmínky.

„Potřebovali bychom změnu legislativy, zavést alternativní způsoby stanovení maximálních pokut, například na základě obratu společnosti, ale hlavně, potřebujeme dosáhnout stavu, že nelegální činnost se nevyplácí. Nejde o nic méně než o přírodu a prostředí, v němž žijeme,“ apeluje ředitel Bejček na zákonodárce.