Češi pod tlakem: Čtvrtina kvůli stresu nešla do práce, nejčastěji mladí

Téměř dvě třetiny Čechů zažily v uplynulém roce takový stres, že měly pocit, že některé věci nezvládají. Víc než čtvrtina kvůli tomu dokonce na čas nemohla chodit do práce. Nejhůře je na tom nejmladší generace.

Ukazují to čerstvá data výzkumné agentury Ipsos, která mapovala duševní zdraví obyvatel ve 32 zemích světa.

Přestože Češi pociťují podobnou míru stresu jako obyvatelé dalších zkoumaných států, kvůli psychickým obtížím v práci anebo ve škole chybějí méně často. Mnozí tak podle socioložky Markéty Kneblíkové z Ipsosu pokračují v každodenních povinnostech i přes psychické problémy.

„Důvodem může být nejen snaha situaci zvládnout vlastními silami, ale také to, že ne každý má možnost dopřát si čas na zotavení bez obav o studijní nebo pracovní povinnosti,“ říká.

Nejhorší výsledky hlásí takzvaná generace Z –⁠⁠⁠ zjednodušeně především dnešní dvacátníci –, kteří tvoří pětinu české populace. „Zetka“ uvádějí nejvyšší míru duševní nepohody ve všech sledovaných oblastech.

Více než polovina mladých (54 procent) zažívala dlouhodobé pocity smutku i beznaděje téměř každý den po dobu několika týdnů.

Pocit, že kvůli stresu nezvládají některé věci, pak zažily tři čtvrtiny mladých lidí. „A 35 procent kvůli němu dočasně nemohlo chodit do práce nebo do školy,“ upozorňuje Kneblíková. Každý pátý mladý člověk si pak alespoň jednou v uplynulém roce vzal v práci nebo ve škole kvůli duševnímu zdraví volno.

Kneblíková ale odmítá stereotyp sněhových vloček. Na rozdíl od starších generací se o svých problémech nebojí otevřeně mluvit. „Mladí lidé jsou ale zároveň k tématu duševního zdraví citlivější, mnohem častěji než starší generace o něm přemýšlejí, jsou ochotni o něm otevřeně hovořit a hledají aktivní způsoby, jak o psychickou pohodu pečovat,“ všímá si socioložka.

Podobně to vidí sociolog Pavel Pospěch. Každá generace sice zažila „své“ krize, dnešní mladí jim ale podle něj čelí v mnohem větší míře. „Tato generace žije v době velké nejistoty, v době, kdy je budoucnost vnímána jako potenciálně horší než současnost,“ vysvětloval pro Seznam Zprávy v sérii věnované generaci Z.

Kvůli internetu a sociálním sítím se navíc o násilí, válkách a dalších světových problémech dozvídají během pár minut. Nejistotu navíc prohlubují obavy z budoucnosti, například zda jejich vysněnou profesi jednou nenahradí umělá inteligence.

Podíl na tom může mít i český historický vývoj. „Podle výzkumů vidíme, že zvlášť v našem kontextu, což znamená v kontextu země, která dlouhá léta žila v komunistickém režimu, kde systematicky probíhala represe v oblasti psychologické a psychiatrické péče, zároveň přetrvávalo významné stigma,“ popsal už dříve Matěj Kučera z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Současná generace to má podle něj jinak, a proto je to téma přístupnější.

Zástupci „zetek“ však nejsou sami. Těch, kteří mají pocit, že kvůli stresu nezvládají, přibylo i mezi generací X - tedy lidmi mezi přibližně 46 a 59 lety. U Baby Boomers, dnešních šedesátníků, takový pocit v posledním roce zažila polovina lidí.

Přestože dvě třetiny Čechů často přemýšlejí o své psychické pohodě, pro své duševní zdraví často nepodnikají nic konkrétního - alespoň podle průzkumu Ipsosu. V něm 44 procent populace uvedlo, že nedělá žádné aktivity pro své duševní zdraví.

Nejpasivnější jsou v tomto ohledu muži a generace Baby Boomers. Žádnou ze sledovaných aktivit během posledního roku nepodnikla více než polovina mužů a příslušníků nejstarší sledované generace.

Přístup k duševnímu zdraví se však postupně mění i u těchto skupin. Podle Kneblíkové přibývá lidí, kteří o své psychické pohodě častěji přemýšlejí. Mírně vzrostl i počet těch, kteří vyhledali odbornou pomoc. Právě u nejstarších Baby Boomers přitom meziročně vzrostl podíl těch, kteří věnují pozornost svému duševnímu zdraví, a to o deset procentních bodů - z 52 na 62 procent.

„To může naznačovat postupné oslabování stigmatu spojeného s psychickými obtížemi,“ naznačuje socioložka. Zároveň upozorňuje, že změny jsou zatím velmi malé a jejich další vývoj bude potřeba sledovat.

Největší pozornost svému duševnímu zdraví naopak věnují mladí lidé z generace Z. O své psychické pohodě často přemýšlejí téměř tři čtvrtiny z nich. Obecně se o ni více zajímají ženy než muži, konkrétně 73 oproti 58 procentům.

Když už se Češi rozhodnou své problémy řešit, pomoc hledají hlavně u rodiny a přátel. O polovinu méně jich osloví odborníky.

Během posledního roku o problémech s někým blízkým mluvilo 31 procent respondentů. Výrazně častěji se svěřují ženy, mezi nimiž tuto možnost uvedlo 39 procent dotázaných, zatímco u mužů to bylo pouze 24 procent.

Zatímco drtivá většina respondentů (81 procent) považuje psychické a fyzické zdraví za stejně důležité, téměř polovina má pocit, že český zdravotnický systém upřednostňuje péči o tělo před psychikou.

A rozdíly panují opět mezi generacemi. Nejvýrazněji tento názor zastává Gen Z, mezi níž si to myslí 56 procent dotázaných.

Pro 19 procent mladých lidí z generace Z je duševní zdraví dokonce důležitější než to fyzické. Vyšší důraz na psychickou pohodu ale začíná klást i starší generace – u Baby Boomers tento podíl oproti loňsku vzrostl na osm procent.

Celosvětový průměr je přitom velmi podobný – to, že je obojí stejně důležité, si myslí 78 procent lidí. Názor, že zdravotnictví upřednostňuje fyzické zdraví, má globálně 39 procent respondentů.

Podle Markéty Kneblíkové se duševní zdraví během několika let stalo jedním z nejvýznamnějších globálních zdravotních témat. „Zatímco v roce 2018 jej za jeden z největších zdravotních problémů označovalo v průměru 27 procent lidí, pandemie covidu-19 tento trend výrazně urychlila. Obavy o duševní zdraví od té doby dále rostly a dnes je za jednu z největších zdravotních výzev považuje již 48 procent lidí po celém světě,“ upozorňuje.