Článek
Postupné spojování orgánů ochrany veřejného zdraví potrvá pět let, začne zřejmě v roce 2028. Na začátek bude třeba investovat asi 350 milionů korun, zejména do jednotného informačního systému. Později by měla být úspora na duplicitách až 150 milionů korun ročně. Novinářům to řekli ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) a zástupce hlavního hygienika Matyáš Fošum.
Provoz 14 krajských hygienických stanic (KHS), dvou zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu v současné době stojí 3,3 miliardy korun ročně. Šetřit chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) hlavně na činnostech, které dělají všechny organizace samostatně, například na IT, účetnictví či nákupech.
Podle Fošuma 17 institucí v současné době sídlí v 70 různých budovách, některé z nich by bylo možné opustit. Lidi MZd propouštět nechce, 56 až 94 administrativních úvazků se podle Fošuma vyřeší do dvou až tří let přirozenými odchody.
Už v současné době ministerstvo zdravotnictví pracuje na jednotném informačním systému hygieny, jehož vybudování platí z evropských fondů. Jednorázově bude do přechodu pod jedno vedení potřeba investovat 350 milionů korun.
„Za pět let se bude šetřit kolem 150 milionů korun ročně,“ řekl Fošum. Úsporu na IT a licencích MZd odhaduje na 62 milionů, na společných nákupech 54 milionů a na administrativě a řízení 31 milionů korun. Uspořené peníze podle něj úřadu zůstanou, například na výzkum.
Nově by měl řídit hygienické stanice ve 14 krajích jeden ředitel. „Cílem je nastavit jednotná pravidla rozhodování,“ řekl Vojtěch. V současné době mají podle něj hygienici například na kontrolované provozovny jiné požadavky. Nový orgán by měl podle něj ve státní správě podobnou pozici jako například Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Jeho ředitele nebude jmenovat ministr, ale přímo vláda.
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví je v současné době ve vnitřním připomínkovém řízení MZd, k veřejnému připomínkování ji chce úřad předložit koncem letošního roku. Vláda a Sněmovna by ji měly podle Vojtěchových plánů projednat příští rok a se vznikem Národního institutu veřejného zdraví počítá v roce 2028. Dalších několik let se budou řešit smlouvy a závazky, KHS jako samostatné instituce mají zaniknout za pět let.
Podle Fošuma se systém potýká i s nedostatkem odborníků. Za jeden z důvodů považuje i to, že lékař zaměstnaný na KHS bere plat průměrně 43 288 korun, v nemocnici si vydělá skoro třikrát víc. „Budoucnost je taková, že tam čím dál více budou odborníci-nelékaři,“ dodal ministr. Na třech lékařských fakultách podle něj v současné době vznikají magisterské studijní obory zaměřené na veřejné zdraví.
