Česká hygiena v rozkladu. „Jsme na tom hůř než před pandemií covidu“

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nedostatek peněz na základní provoz hygienických stanic. Málo lékařů. Roztříštěnost systému ochrany veřejného zdraví.

Šest let po vypuknutí pandemie covidu-19 se přední hygienici v zemi shodují, že pokud by ve světě propukla nákaza novou formou viru, byli bychom na tom ještě hůř než v roce 2020.

Hygienické stanice, klíčový orgán ochrany veřejného zdraví, mají letos na provoz o více než 30 procent méně než loni. Oproti roku 2019 jde o pokles o více než 60 procent.

„Jsme teď v podstatě za hranicí možného. Téměř třetinu aut jsme odstavili. Budeme zaměstnance rozvážet na kontroly ve větším počtu. Tím ale ztratíme více času,“ říká ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje David Křivánek.

Jeho stanice dostala loni 17 milionů korun na provoz. Letos musí vyjít s deseti. Přitom ještě v roce 2019 měli na provoz 24 milionů. „Hrozí, že nebudeme mít za co vyjet, budeme muset uzavřít některé budovy a lidi poslat na překážky. Nebude možné dělat základní opravy budov. Vyjít bychom mohli tak do září, ale těžko předpovídat,“ říká Křivánek.

Když Křivánek nastupoval před více než dvaceti lety, měla Krajská hygienická stanice 380 lidí. To bylo ještě před sloučením s okresními hygienami. Dnes má dohromady 250 zaměstnanců. „Každý měsíc podepisuji jednu až dvě výpovědi lidí, které bych tu rád měl. Neustále někoho zaučujeme a tím ztrácíme hodně energie,“ říká Křivánek.

Průměrný plat v hygienické službě je 43 tisíc korun hrubého. Lékařů, které hygiena potřebuje, má Křivánek jen v řádu jednotek. A většinu už v pokročilém věku. Celkově je věkový průměr všech jeho zaměstnanců 55 let.

Když ministr Adam Vojtěch (za ANO) seděl ve stejném křesle během pandemie covidu-19, sliboval hygienám, které si dlouhodobě stěžovaly na nedostatek zaměstnanců, 140 lidí navíc. Tehdy je dostaly. Jenže během působení minulého ministra Vlastimila Válka (TOP 09) o ně zase přišly.

Už tehdy se začaly také snižovat peníze na provoz. „Za poslední čtyři roky přišly hygieny o 1,2 miliardy korun. S takovým poklesem financování se nejvyšší možná kvalita udržet nedá,“ říká poradce ministra Adama Vojtěcha Rastislav Maďar.

Maďar na Ministerstvu zdravotnictví vede tým, který od ledna připravuje reformu ochrany veřejného zdraví. Zdravotní ústavy a hygienické stanice by se měly sloučit pod centrální úřad, který bude přímo podřízen vládě. Právě Maďar pro Seznam Zprávy popsal současný stav hygienické služby jako „v rozkladu“, s nedostatkem lidí i peněz.

Jenže pokles provozních prostředků pro hygieny současná vláda nezastavila. Naopak ho prohloubila. „Dozvěděl jsem se to v lednu a také jsem byl nemile překvapený. Tak velká redukce financí na provoz při už tak výrazném snížení rozpočtu samozřejmě k ničemu dobrému nevede,“ říká Maďar.

Podle epidemiologa Romana Prymuly je snížení provozních nákladů špatnou zprávou. „Pokud nemám peníze na provoz, můžu velmi omezeně vykonávat kontrolní činnost a musí se to jednoznačně projevit na kvalitě,“ říká Prymula.

To už se podle jednoho z ředitelů krajské hygienické stanice, který si nepřál zveřejnit jméno, děje. „V podstatě jedeme po povrchu, nemáme prostor jít do hloubky. Máme také problém dodržet zákonné lhůty,“ říká.

Hygieny mají navíc podle něj vymezenou nedostatečnou částku na testování. „Pokud vám přijde stížnost na hluk, typicky třeba komunikace nebo dráha, jedno měření hluku řádově stojí 40 až 50 tisíc korun. A teď si představte, že vám přijde takových stížností deset a víte, že částka, kterou nesmíte překročit, jsou tři miliony korun na rok. Musíme také testovat nemoci z povolání, typicky svalovou zátěž. Takové vyšetření stojí 40 tisíc korun,“ dodává ředitel.

Ministerstvo zdravotnictví důvod snížení oficiálně nevysvětlilo. „Problematika rozpočtového určení a financování krajských hygienických stanic spadá do gesce Ministerstva financí jakožto správce státního rozpočtu,“ napsal resort ve své odpovědi.

Ministerstvo financí přiznává, že stanice dostanou letos o něco více na platy, což se stalo na úkor ostatních výdajů. Odmítá však, že by rozhodovalo o snížení provozních výdajů. „Rozhodnutí bylo v kompetenci Ministerstva zdravotnictví,“ řekl mluvčí Ministerstva financí Stefan Fous.

„Zatím to nepociťujeme, ale když nebudeme mít na benzin…“ krčí rameny ředitel Krajské hygienické stanice Pardubického kraje Lukáš Kristl. I on se potýká s fluktuací lidí, i on má jen několik lékařů. „Část už je v důchodovém věku,“ přiznává Kristl a uznává, že kdyby nyní přišla pandemie, byla by situace horší než během covidu-19.

To ostatně přiznala v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy i hlavní hygienička Barbora Macková, která právě dlouhodobým podfinancováním vysvětlovala opožděné varování veřejnosti při nedávném stahování kontaminovaného kojeneckého mléka.

„My jsme se bohužel jako stát nepoučili ani z pandemie covidu-19. I tenkrát byly přísliby, že se posílí hygienická služba, že se zajistí, aby měla dostatek personálu, kvalitní zázemí. Od té doby je nám naopak snižován rozpočet,“ řekla Macková a dodala: „Neposílili jsme celý systém a v téhle chvíli bychom byli v ještě složitější situaci, než jsme byli během pandemie covidu-19.“

S tím souhlasí i Prymula. „Personální situace je podle mého horší než před covidem, protože zejména lékaři odešli do nemocnic, kde jsou na pozicích nemocničních hygieniků a jsou zaplaceni podstatně lépe než v systému veřejného zdraví. Tohle není šťastná cesta, dlouhodobě se nám to může vymstít,“ řekl Prymula, který uznává, že stát sice zlepšil technologické vybavení hygienických stanic, ostatní sliby ale podle něj nesplnil.

Podle Rastislava Maďara ani zvýšení platů nebude stačit. „Platově jim pan ministr v rámci možností polepšil, ale stále to pro zdravotníky není finančně atraktivní a konkurenceschopné zaměstnání,“ řekl Maďar.

Hospodaření hygienických stanic se zároveň ocitá pod drobnohledem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který v nich po patnácti letech chystá prověrku. A bude také zkoumat, jak Ministerstvo zdravotnictví jednotlivé stanice koordinuje.

„Iniciativa vznikla na základě vlastní analýzy rizik, které kontroloři u Krajských hygienických stanic identifikovali, a s přihlédnutím k výsledkům předchozích kontrol,“ říká mluvčí NKÚ Václav Kešner.

Kontroloři u stanic v roce 2011 popsali například porušení zákona o účetnictví, zákona o majetku státu, zákona o veřejných zakázkách a zákona o rozpočtových pravidlech. Nedostatky se týkaly i údajů o nemovitostech evidovaných v katastru nemovitostí.

„Stanice jsme prověřovali také v kontrole zaměřené na informační podporu protiepidemických činností. V té se ukázalo, že Ministerstvo zdravotnictví nepřipravilo informační podporu pro řešení epidemických situací. Krajské hygienické stanice nebyly až do druhé poloviny roku 2020 dostatečně vybaveny výpočetní technikou a neměly jednotné komunikační propojení. Důsledkem byla nepřipravenost a neschopnost KHS dobře zvládat epidemické situace. Hlavní hygienik ČR nekoordinoval práce na rozvoji informačních systémů, které by vedly k připravenosti v oblasti protiepidemických činností,“ shrnuje dřívější výsledky kontrol Kešner.

Nadějí pro ochranu veřejného zdraví je chystaná reforma. Mluví se o ní už dekády, ale prosadit ji nedokázal žádný ministr. Částečně reforma narazila i u hejtmanů. Adam Vojtěch se o to pokusí napodruhé.

Oslovení ředitelé stanic se k chystané reformě stavějí spíš opatrně a někteří zmiňují, že zatím nemají dost informací. Hlavní podle nich bude, jestli na vznik nového úřadu dá vláda dostatek peněz. A právě tomu někteří nevěří.

Podle experta na zdravotnickou politiku Pavla Vepřeka je situace ochrany veřejného zdraví v Česku „tristní“ a ministerstvo by mělo co nejdříve předložit plán reformy a začít ho stanicím vysvětlovat. „Do léta by bylo dobré, aby materiál opustil ministerstvo a putoval do vlády,“ říká Vepřek.

Jenže podle Maďara se celá reforma letos nestihne připravit. „Je to obrovská změna týkající se tisíců zaměstnanců a rozpočtu v miliardách, vyžadující velké zásahy i do legislativy. Skupina, kterou vedu, se schází od ledna. Letos to celé dokončené nebude,“ připouští Maďar.