Článek
„Záběry slouží jako dokumentační materiál, zároveň je využívá statik k posouzení stavu nosných konstrukcí,“ přiblížil pro Seznam Zprávy vedoucí komunikace a dronové služby Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Jiří Studnička. „Velitel zásahu podle nich rozhoduje o nasazení dalších sil a prostředků nebo o změně taktiky,“ upřesnil.
Na záběrech z dronu je podle Studničky patrný především stav nosných konstrukcí po zřícení druhé části budovy. „Průzkum byl prováděn poté, co se zhroutily konstrukce, které do té doby stály. Stav, který dron prozkoumával, je do této chvíle neměnný,“ vysvětlil Studnička.
Požár je podle něj specifický tím, že zasáhl vyšší patra výškové budovy, která sloužila jako sklady a kanceláře. Nejde tak o běžný požár průmyslové haly, ale o zásah ve vertikálním objektu, kde je přístup kvůli bezpečnosti výrazně omezenější.
„V nejžhavějších částech budovy je teplota víc než 550 stupňů,“ uvedl. Dron do přímého žáru nevstupuje a od ohnisek si drží odstup. Jeho hlavním úkolem není přiblížit se k plamenům, ale z bezpečné vzdálenosti kontrolovat stav konstrukcí a hledat místa, která by mohla představovat riziko pro zasahující hasiče.
Hasiči přitom používají běžné a relativně levné drony. „Počítáme s tím, že kdyby tam zůstal, tak to pro nás nebude velká finanční zátěž,“ uvedl dronový expert hasičů. Na místě jich proto mají několik. V případě selhání jednoho mohou okamžitě nasadit další. Drony hasiči využívají běžně, nejen při požárech a průzkumu poškozených budov, ale také například při pátrání po pohřešovaných osobách.
