Článek
Dnes je Velký pátek, kdy si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista. Na památku jeho utrpení na křížové cestě se v kostelech konají obřady. Je to rovněž den přísného půstu. V Česku je Velký pátek od roku 2016 svátkem, včetně Velikonočního pondělí tak lidé mají čtyři dny volna. Obchody v pátek mohou zůstat otevřené, zákaz prodeje se na Velký pátek nevztahuje.
Velký pátek je prvním dnem takzvaného velikonočního tridua. Následuje po něm Bílá sobota, kdy v podvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení, a nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, protože obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti - vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.
Velký pátek je pro křesťany nejtišším dnem v roce, měl by být vytržením z běžného chodu světa, práce i obyčejů. I lidové přívlastky Bolestný či Tichý pátek vyjadřují smutek, pokání a půst věřících pro památku Krista.
V lidové tradici se s Velkým pátkem pojila řada zvyků - lidé se v tento den třeba omývali vodou nebo rosou, aby byli chráněni před nemocemi. Nemělo by se prát prádlo a hýbat zemí, tedy pracovat na poli nebo v sadu. Někteří věřili, že země vydává své poklady nebo že vodníci vycházejí na souš.
Na některých místech dnes lidé mohou vidět pašijové hry, tedy divadelní představení zobrazující poslední dny, smrt a vzkříšení Ježíše Krista. Hrát se budou například na zřícenině vodního hradu Lipý v České Lípě nebo na hradě Valdštejn na Semilsku.
Jako den pracovního klidu nebo státní svátek se Velký pátek slaví zhruba ve 40 zemích světa. Svátkem byl i v někdejším Československu, za komunistického režimu v roce 1951 byl ale zrušen.
