Článek
Vláda musí do konce září rozhodnout, o kolik v lednu vzrostou důchody. Sám premiér Andrej Babiš (ANO) už dal najevo, že zákonem garantovaný růst o přibližně 300 korun nemusí být konečný. Ostatně šlo by o nejnižší zvýšení penzí za poslední dekádu.
„Prosím vás, důchody, nenechte se znervóznit. Nějaká predikce 300 korun, ale my o tom ještě budeme rozhodovat. A vláda může rozhodnout o zvýšení až na 2,7 procenta, to znamená až 590 korun měsíčně,“ řekl premiér první zářijovou neděli ve videohlášení, které zveřejnil na sociálních sítích.
Valorizací se ve čtvrtek zabývala koaliční rada vlády. Například hnutí SPD se přitom hlásí k variantě, která jde nad rámec povinného minima.
„SPD prosazuje zvýšení důchodů o 500 až 600 korun, nebo formu jednorázového příspěvku,“ sdělila redakci místopředsedkyně poslaneckého sociálního výboru Lucie Šafránková.
Štědřejší řešení by si navíc nevyžádalo přepracování rozpočtu – ten už s ním počítá. Upozornila na to Národní rozpočtová rada v návrhu, který ministerstvo financí zveřejnilo v srpnu.
„Zákonná valorizace důchodů je u průměrného důchodu odhadována na 300 korun a znamenala by nárůst výdajů o 11 miliard korun, v návrhu rozpočtu je však na důchody rozpočtován nárůst ve výši 19,2 miliardy korun,“ stojí ve stanovisku rady.
Rozpočet umožňuje růst o 583 korun
Tiskové oddělení ministerstva práce a sociálních věcí potvrzuje, že konečná podoba lednové valorizace zůstává předmětem politického vyjednávání. „Přesné parametry budou uvedeny na pondělním jednání vlády,“ odpovědělo na dotaz redakce.
Ekonom Daniel Bárta z Národní rozpočtové rady vysvětluje, že rozpočet otevírá vládě v zásadě tři cesty: navýšit řádnou valorizaci, vyplatit jednorázový příspěvek, nebo snížit deficit až o deset miliard korun.
„Ve finále, kdyby vláda rozhodla, že udělá maximální možnou valorizaci, kterou zákon umožňuje, tak na to tam peníze jsou,“ říká Bárta.
Odkazuje přitom na již zmíněné pravidlo, podle kterého může vláda na základě zákona o důchodovém pojištění zvýšit procentní výměru penzí až o 2,7 procenta. Srovnání představených rozpočtů ukazuje, že výdaje na důchody meziročně rostou o 2,67 procenta.
„Navýšení o 11 miliard korun by představovalo zvýšení důchodů o zhruba 300 korun. Zhruba každá stokoruna navíc představuje tři miliardy korun. Takže proporčně řádově to sedí na zhruba dvojnásobné zvýšení, tedy 600 korun,“ dodává Bárta.
Podle propočtů redakce Seznam Zpráv by modelové zvýšení penzí stejným tempem, jakým v rozpočtu narostly výdaje na důchody, znamenalo přidat 583 korun.
Magdaléna Klimešová, ředitelka Centra veřejných financí, upozorňuje, že rozhodující bude forma případného navýšení. Jednorázový příspěvek se do výdajů na důchody v dalších letech nepropíše, valorizace nad rámec mechanismu by naopak zatěžovala veřejné finance dlouhodobě.
Pro srovnání: Letos průměrný důchod stoupl o 668 korun, v roce 2022 během inflační krize dokonce o 2522 korun.
