Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Možnost vysoce nebezpečné nákazy řeší u pacienta lékaři v pražské Fakultní nemocnici Bulovka. Má jít o podezření na krvácivou horečku, mohlo by tak jít o ebolu nebo marburg.
Výsledky testu budou podle mluvčí nemocnice Evy Stolejdy Libigerové známé během odpoledne. Mluvčí zdůraznila, že informace médií o nákaze ebolou nebo horečkou marburg jsou jen spekulace.
I kdyby se ale onemocnění potvrdilo, není se třeba obávat šíření nákazy jako například v době covidu, uklidňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice Aleš Chrdle.
Pamatujete si, že by se nějaký takový případ v Česku už objevil?
Prokázaný ne, ale podezření čas od času je. Vzhledem k tomu, že to bereme jako vážné onemocnění, tak děláme vždycky radši více než méně. Každy člověk, který proto přijede z rizikové oblasti a má horečnaté onemocnění ve spojení s dalšími příznaky, jako je zvracení, průjem, vyrážka, a k tomu má hemoragické projevy, například prokrvácené spojivky, krvácení z dásní, tak k tomu přistupujeme se vší závažností, dokud nepřijde negativní výsledek nebo je prokázaná třeba horečka dengue nebo malárie.
Jak velké je riziko, že se nakazí někdo jiný?
Taková infekce se nepřenáší vzduchem, takže jednoduše řečeno kouknout se na pacienta nebo projít kolem něj nebezpečné není. K přenosu dochází tělesnými tekutinami a kontaktem, tedy kdyby vám pacient třeba nakašlal do obličeje, nebo jste se potřísnili jeho potem, močí, stolicí či zvratky.
V riziku jsou tedy vždy jen ti, kteří jsou opravdu v bezprostředním kontaktu s nemocným?
Ano, mohou se nakazit jen ti, kteří byli s takovým pacientem v těsném kontaktu.
Takže se prostě nemusíme obávat, že se vracíme do března 2020 a přichází nějaká další velká epidemie, jako byl covid?
Ne, tohle není nemoc, která by se šířila vzduchem kapénkami. Lékaři k tomu ale samozřejmě musí přistupovat se vší vážností, protože riziko, že se člověk nakazí při těsném kontaktu, je relativně vysoké, stejně jako to, že půjde o velmi těžký průběh, možná i smrtelný. Veškeré ty ochranné obleky, izolace a bezpečnostní opatření proto mají své opodstatnění.
Pokud by se nákaza u pacienta potvrdila, jak se pak postupuje ohledně dohledávání jeho kontaktů? Podobně jako to bylo u covidu?
Přesně tak. To, co známe z covidu. Bude se dohledávat, kdo byl s kým v kontaktu, a pak přichází třítýdenní karanténa. Měli by být v izolaci. Lidé, kteří se pak o ně starají v ochranných prostředcích, to znamená brýle, respirátor, plášť, rukavice, tak už nejsou v ohrožení. Máme zkušenosti od kolegů, kteří byli během epidemie eboly v Guineji, starali se o nemocné a zajišťovali laboratoř. Používali ochranné pomůcky a nikdo se nenakazil.
Jak probíhá léčba?
Používají se antivirotika, která mají ale jen omezenou účinnost. Není to jako dát antibiotika na bakteriální onemocnění. Potom se používá především podpůrná léčba. Stejně jako když dostanete chřipku nebo jinou virovou infekci. Podporujeme vitální funkce, podporujeme orgány, které nefungují, zajišťujeme hydrataci a léčbu bolesti, horečky a krvácivých komplikací.
