Článek
Justice chybovala, když při prodlužování vazby pro Tomáše Jiřikovského nedala dostatečný prostor pro vyjádření. Rozohdli o tom ve středu ústavní soudci. Obhájci hlavního aktéra bitcoinové kauzy namítali, že v jednom z vazebních řízení, kdy soud rozhoduje o pokračování vazby, nedostal příležitost reagovat na vyjádření olomouckých žalobců.
Ústavní soud mu v této věci ve středu dal za pravdu a konstatoval, že došlo k porušení práv Jiřikovského. „Stěžovatel tvrdí správně, že se neměl možnost seznámit s vyjádřením vrchního státního zastupitelství,“ odůvodnil předseda senátu Zdeněk Kühn. Zdůraznil, že podle české i evropské judikatury musí mít navrhovatel - v tomto případě obhájce právo se vyjádřit ke stanoviskům žalobce.
Předseda senátu dodal, že šlo o jednoduchou procesní chybu, kdy soud nepřeposlal stanoviska žalobců zadrženému, aby s nimi mohl „polemizovat.“
Ústavní soudci tak zrušili letošní květnové rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který tehdy Jiřikovskému vazbu prodloužil. Jiřikovský ale zůstává ve vazební věznici v Brně, předešlé vazební rozhodnutí Městského soudu v Brně je v platnosti. Aktéři včetně Jiřikovského navíc od začátku srpna čelí obžalobě.
Jiřikovského advokát Martin Kotrbáček si středeční rozhodnutí soudu vyslechl osobně, novinářům slíbil vyjádření. Poté však bez reakce odešel.
Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství pro něj v současném řízení žádá 20 let za mřížemi. Nedávno kromě něj v kauze obžalovala také exministra spravedlnosti Pavla Blažka, jeho tehdejšího náměstka Radomíra Daňhela a advokáta Kárima Titze. Všichni aktéři kauzy vinu popírají.
Současná stížnost se týká dubnového vazebního zasedání. Městský soud v Brně nejprve Jiřikovskému vazbu prodloužil, stížnost poté posuzoval krajský soud. K reakci ji poslal vrchnímu státnímu zastupitelství, od nějž dostal osmistránkové vyjádření. Následně v květnu zrušil usnesení Městského soudu v Brně, ovšem sám rozhodl o tom, že Jiřikovský zůstane ve vězení, protože vazební důvody trvají.
Obhajoba tvrdí, že krajský soud vycházel i z argumentů státního zastupitelství, ke kterým se ovšem Jiřikovský nemohl vyjádřit, což potvrdili i ústavní soudci.
Zdůraznili, že pokud vyjádření vrchního státního zastupitelství obsahovalo relevantní argumentaci k námitkám Jiřikovského a ovlivnilo následné soudní rozhodnutí o vazbě, „stěžovatel měl legitimní zájem, aby se mohl s jeho obsahem seznámit a dle potřeby na ně i reagovat.“
Podle nich tak zástupci justice porušili práva stěžovatele na soudní ochranu. „Nedostatky v organizaci a činnosti soudní moci, k nimž při množství projednávaných kauz občas dochází, nemohou jít k tíži těch, kteří se obracejí na soudy jako na ochránce svých práv,“ doplnili ústavní soudci.
Už dříve dali Jiřikovskému za pravdu v jiném podnětu, kdy konstatovali, že justice při rozhodování o vazbě porušila jeho práva. Podnikatel i tak zůstává ve vazbě, protože sporné vazební mezitím nahradilo jiné.
Na verdikt Ústavního soud momentálně čeká ještě osm dalších stížností v bitcoinové kauze. Pět jich podal Jiřikovský, dvě advokát Kárim Titz a jednu bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS).
AKTUALIZACE: Text jsme rozšířili v celém rozsahu.
