Článek
Pondělní bouřky se nejprve objevily zejména na jihu Čech, kde s sebou například na Vimpersku a Prachaticku přinesly i deseticentimetrové kroupy. Postupovaly odtamtud dál k severu v pásmu přes Českomoravskou vrchovinu. Území Prahy obešly, přestože původní predikce ukazovaly, že se silné bouřky nevyhnou ani hlavnímu městu.
„Zcela jistě to bylo dáno tím, že směrem k severu byly podmínky pro vznik, vývoj a ‚udržení‘ bouřek mnohem horší. Bylo tam hlavně méně dostupné energie. I proto se víceméně nikde na sever/severozápad od Prahy bouřky nevyskytly, i když jsme tam výstrahu měli,“ vysvětluje meteorolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Martin Adamovský.
Podle meteoroložky Dagmar Honsové rovněž předpovědní modely nemusí výskyt bouřek vždy odhadnout přesně. „Tahle vlnící se studená fronta je velmi těžká a každý numerický model ukazuje, že se bouřky budou vyskytovat někde jinde. Bouřkový komplex se nám udělal malinko víc na východ od Prahy a nezasahoval do ní,“ říká.
Radarový snímek ukazuje srážky pro Prahu a bouřky v okolí hlavního města v pondělí v 17 hodin.
Bouřky se vyskytly také v neděli 21. června, tehdy se k Praze šířily od západu z Karlovarska a Ústecka. Ani ty ale do hlavního města nedorazily. „Tam se jednalo o konvektivní, lokální bouřky. Bylo to vyloženě dané jenom frontickou situací,“ vysvětluje Honsová.
Velkoměsta bouřky neodpuzují
V postupu bouřek může hrát roli i hustá městská zástavba, podle meteorologů ale nelze obecně tvrdit, že by je potlačovala nebo brzdila.
„Vliv velkých měst na bouřky samozřejmě existuje a studuje se. Studií na toto téma je hodně, ale nelze to jednoduše generalizovat. Závisí zásadně na proudění větru, na tom, jak velké město je, jaké jsou podmínky, dokonce jaká je ‚drsnost‘ toho města, jak vysoké budovy tam jsou,“ popisuje Adamovský.
Konkrétně vlivu Prahy na bouřky se podle meteorologa žádná studie zatím nevěnuje. Velkoměsta však někdy mohou bouřkám i pomoci. „Vliv velkých měst na bouřky je někdy naopak pozitivní, závětrná sbíhavost proudění za městem může někdy podpořit vznik bouřek. Je to poměrně dost složitá problematika,“ doplňuje.
Pro Prahu se v souvislosti s bouřkami ale podařilo vypozorovat jednu specifickou situaci. „Jediná anomálie, která statisticky vychází, je, že když jdou nějaké bouřky od jihu, tak se na Jižním Městě vyskytnou ty nejintenzivnější kroupy. Je to dané zřejmě zástavbou,“ přiznává Honsová.
Déšť na radaru, pár kapek ve skutečnosti
Předpovědi počasí v pondělí pro Prahu společně s bouřkami avizovaly také déšť, přičemž ho ukazovaly i radarové snímky. Srážek ale na zem dopadlo minimum.
„Radar vidí, že budou padat nějaké srážky, ale je to jenom oblačnost, která je nasycená vodou,“ říká Honsová. V realitě ale srážky na povrch dopadnout vůbec nemusí.
„V aplikacích máme většinou informaci o maximálním odrazu v rámci profilu atmosféry, řekněme do deseti kilometrů. Někdy se ale stane, že v přízemní vrstvě do dvou kilometrů je dost suchý vzduch a srážky se před dopadem na zem prostě vypaří,“ vysvětluje Adamovský.
Města se ochlazují pomalu
Po rekordně teplém víkendu společně s bouřkami do České republiky přichází ochlazení. Ve velkých městech jde o pomalý a postupný proces, přičemž na vině je zejména teplo akumulované v budovách. „V nočních hodinách ještě teplo z budov vyzařuje. I kvůli tomu byla v pražském Klementinu stále ještě tropická noc, teploty neklesly pod 22 °C,“ uvádí Honsová.
„Naše domovy se vyvětrají a teplo z budov se uvolní o víkendu, noc z pátku na sobotu bude relativně studená, místy teploty budou klesat i pod 10 °C,“ předpovídá meteoroložka.
