Článek
Výstraha Českého hydrometeorologického ústavu před silnými dešti a následnými povodněmi na severovýchodě Moravy se nenaplnila. Srážky, které měly spadnout, se stočily nad Slovensko. „Stačí drobná změna tlaku,“ vysvětluje hydrolog Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Proč se výstraha ČHMÚ nenaplnila podle očekávání?
Atmosféra je chaotický systém. To znamená, že ne vždycky nastane, co se předpovídá. Ale od té doby, co se meteorologické modely začaly používat takhle v operativní praxi, udělaly neuvěřitelný pokrok. V posledních letech byly nadmíru úspěšné v tom předpovídat extrémní množství srážek podobného typu, které jsou navázány na nějakou velkoprostorovou synoptickou situaci (rozložení atmosférických tlakových útvarů a souvisejících meteorologických jevů v konkrétním čase - pozn. red.). Ať už to byly například extrémní povodně v Německu v roce 2021 nebo loňské povodně tady v Čechách. Všechny tyto extrémní srážkové úhrny a lokalizace toho, jak a kam plynou, se meteorologickým modelům neuvěřitelně dařily. Takže jsme v ně získali velkou důvěru.
Ale není to tak, a my na to vždy upozorňujeme, že se vždycky všechny tyto modely shodnou. A tentokrát mezi jednotlivými modely byly větší rozdíly. Přesto ale velká většina z nich předpovídala extrémní srážky právě nad Beskydy. To rozložení tlaku se ale vyvinulo tak, že nakonec prší poměrně intenzivně v pásu nad slovenskou Žilinou. A to jsou právě ty srážky, které modely předpovídaly, že půjdou přes Beskydy. Kdyby však přes ně opravdu šly, tak vlivem tamního terénu, tedy hor, by došlo ke zvýšení množství srážek a pršelo by tam třikrát více než nyní nad Žilinou.
Čím bylo dáno, že srážky nešly tím předpokládaným směrem, tedy přes Beskydy a dál?
Celý systém, ve kterém se srážky vyvinou, kde se položí frontální rozhraní, na němž ty srážky jsou, tak je systém, který má měřítko až v tisících kilometrech. Tlaková níže, která je někde nad Ukrajinou až východním Polskem, otáčí celým tímto srážkovým pásmem. Takže střed tohoto otáčení je dvě stě až tři sta kilometrů od nás, kde se ty srážky realizují. A tento střed otáčení není jasným bodem, který by ty modely dokázaly úplně predikovat. Stačí i drobná změna tlaku nad Ukrajinou a to otáčení se malinko změní, což vede k tomu, že srážky se pak realizují někde jinde.
Budou protipovodňové výstrahy nadále platit na severovýchodě republiky? (rozhovor vznikal ještě před zrušením výstrahy ČHMÚ - pozn. red.)
My je teď zrušíme, protože ty srážky se sem netrefily. U těchto výstrah máte dvě možnosti, jak se splést. Jedna možnost je, že vydáte výstrahu – a nic se nestane. Druhá, že výstrahu nevydáte – a ono se něco stane, to je horší. Takže i z tohoto důvodu ta strategie vydávání výstrah by měla být vždy na straně bezpečnosti. My jsme podle některých našich modelů varovali před 180 milimetry srážek, ale například švýcarský model nám vyhodnocoval až 300 milimetrů. A kdyby se to tak skutečně vyvinulo, tak ta výstraha je opravdu nutnost.
Samozřejmě není dobré, aby se nám často stávalo jedno nebo druhé. Ale obecně podle různých sociologických výzkumů a strategií jednotlivých meteorologických služeb se ukazuje, že je lepší čtyřikrát vydat výstrahu pro něco, co se pak nestane, než jednou ji nevydat a čelit katastrofě.
Jak se budou nyní srážky na severovýchodě vyvíjet?
Srážky tam budou ještě pokračovat, ale ty sumy, které dají dohromady, už nejsou nebezpečné. Protože se nestalo to, že hlavní balík, který měl být rozhodující, nenarazil na Beskydy, kde by zesílil. Sice tam nyní bude pršet, ale nejsou to úhrny, které by dokázaly rozvodnit vodní toky, které jsou tam docela kapacitní. Spíš je to tak, že je zalito a zmizelo sucho, které tam předtím panovalo. Což je zase jedna z věcí, která se povedla, tedy odhadnout, že ta půda je tak málo nasycená, že bude schopná ujmout, jak jsme zpočátku říkali, 60 až 100 milimetrů srážek. A to se přesně stalo.
