Článek
Meteorologická stanice uprostřed polí za městem Strážnice letos zaznamenala do konce minulého týdne 29 dní s maximální teplotou nad 30 °C, tedy tropických dní. Na konci června zde bylo naměřeno rekordních 39,2 °C a „řetěz“ tropických dní během první vlny veder trval bez přerušení plných 14 dní. Během celého měsíce mezi 19. červnem 19. červencem navíc Strážnice zažila pouhých osm dní, kdy teplota 30 °C nepřesáhla.
Chtělo by se říct, že takové počasí už připomíná spíš subtropy než mírný pás.
Nejde přitom jen o pocitové přirovnání. Data ukazují, že je to realita. Neplatí to přitom jen pro letošní mimořádný rok, ale i pro zcela průměrné strážnické léto posledních let.
Strážnice se kvůli změně klimatu oteplila natolik, že v létě zde bývá podobný počet tropických dní i podobná průměrná denní teplota, jako bylo běžné v druhé polovině 20. století na řadě míst u Středozemního moře.
Víc tropických dní než dřív Valencie i Hvar
Přinejmenším to platí pro 14 měst, jejichž srovnání se Strážnicí ukazujeme v následujících grafech. Ve skutečnosti jich je téměř jistě mnohem víc, protože jsme vybírali jen z poměrně úzkého výseku stanic, které mají dostatečně dlouhou datovou řadu v evropské centralizované databázi ECA.
Přejděme už ale ke konkrétním srovnáním.
V současnosti mají vybraná města průměrně zhruba 40 až skoro 100 tropických dní za rok, což je nepřekvapivě mnohem víc než Strážnice.
Jejich průměr z let 1961-1990, kdy se změna klimatu teprve začínala projevovat, je nicméně v některých případech dokonce i výrazně nižší než aktuální stav ve Strážnici.
A nejde jen o metriku tropických dní. O něco méně, ale pořád podobně, totiž vychází i srovnání průměrné letní denní teploty (jde o teplotu za 24 hodin včetně noci, které byly ve vybraných lokalitách většinou i dřív přeci jen o něco teplejší, než jsou teď ve Strážnici).
Srovnání platí i kousek od Afriky
Níže si můžete prohlédnout mapu s vybranými městy a případně si je i rozkliknout a podívat se, jak se v nich vyvíjel počet tropických dní rok za rokem.
Jak můžete vidět, do výběru se dostala i města jako Valencie, nebo Almería, která leží jen 350 a necelých 200 kilometrů od okraje Afriky. Ke geografii je nicméně potřeba dodat, že počasí zdaleka neurčuje jen zeměpisná šířka a nedá se říct, že jižnější poloha automaticky znamená teplejší podnebí.
Dala by se tak samozřejmě najít i hromada středomořských míst a měst, pro která by srovnání vůbec nevyšlo, respektive která byla mnohem teplejší než aktuální Strážnice už v období 1961-1990. Typicky jde o místa dál od moře, a třeba v nížině, kde se víc drží teplo. Za příklad můžeme dát třeba Madrid, který měl už v období 1961-1990 v průměru 72 tropických dní ročně.
Moře v létě pobřeží ochlazuje a na některých místech, kde se to laikovi může zdát zvláštní, díky tomu dokonce nemusí být ani nyní výrazně tepleji než ve Strážnici (platí to třeba pro Barcelonu). Do výběru jsme nicméně zařadili jen města, která jsou momentálně významně teplejší a reprezentují klasické horké Středomoří.
Jak můžete vidět v mapě, zařadili jsme navíc i některá vnitrozemská města, proti jejichž létům z minulého století jsou současná strážnická léta pořád podobně teplá.
„Jen dva stupně“ znamenají obří změnu
Strážnici jsme vybrali jako reprezentanta jednoho z nejteplejších míst v Česku mimo tepelné ostrovy měst. Na jižní Moravě je nicméně stanic s podobně teplými záznamy několik. Samozřejmě jde na poměry Česka o výjimečně teplé území, ale cílem tohoto článku nebylo ukazovat, jak daleko jsme se kvůli změně klimatu „pohnuli na jih“ jako celý stát.
Primárním cílem bylo nabídnout jiný úhel pohledu na to, jak rychle k oteplení v Česku dochází, a v tomto už Strážnice vlastně ani není výjimečná. Jinými slovy oblast sice vyniká tím, že byla už před změnou klimatu dost teplá na to, aby na ní nyní sedělo působivé srovnání se Středomořím, ale změna se tam ve srovnání s průměrem v Česku neděje rychleji.
„Jih Moravy není nejrychleji se oteplujícím územím. Nejrychleji teploty vzduchu rostou v Praze a okolí, zejména pak v jejím centru vlivem efektu tepelného ostrova a primárně vyšším nočním teplotám. Obecně se dá také říct, že rychleji teploty rostou na stanicích do 600 metrů nad mořem (o 0,37 °C za dekádu 10 let za období 1961-2019), a naopak nad 900 metrů je trend růstu nižší (0,27 °C za 10 let v období 1961-2019),“ řekl k tomu Seznam Zprávám klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe).
Jak jste mohli vidět v grafu výše, průměrná roční teplota se ve Strážnici od 60. let pohnula o necelé dva stupně (to je mimochodem méně než průměr pro celé Česko). I když se to pohledem na pouhý graf může zdát jako malá změna, po přečtení tohoto článku by mělo být všem jasné, že ve skutečnosti je změna mohutná.
Tropických dnů za stejné období mimochodem ve Strážnici přibylo trojnásobně:
Aktuálně je jisté, že trend bude ještě dlouhé dekády pokračovat. Jak moc a jak dlouho, přitom závisí primárně na tom, jak se světu bude dařit eliminovat emise skleníkových plynů.
O kolik se ještě oteplí?
Míru předpokládaného budoucího oteplení dobře přibližuje tato mapa, která je součástí projektu ClimRisk od vědců z CzechGlobe. Pro Strážnici jako předpokládanou průměrnou roční teplotu v období 2071-2100 při středovém emisním scénáři SSP245 model uvádí 12,3 °C, což by mělo znamenat, že jihomoravské městečko pravděpodobně čeká do konce století podobné oteplení, jaké zažila od 60. let dosud.
Průměrný počet tropických dní by tam za stejné období a při stejném scénáři měl vzrůst na necelých 46. Jak ale můžete vidět, tak čtyřicítku tropických dní Strážnice atakovala už i v minulosti, což nám připomíná, že extrémní roky můohou být výrazně nad průměrem.
Tento odhad dalšího oteplení přitom stojí na předpokladu, že aktuální dekarbonizační politiky neselžou a zároveň nedojde k žádné nepředvídatelné reakci klimatického systému.
