Lidé jsou líní natrhat si ovoce, shodují se čtenáři

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů zajímavé názory z diskuze u článku o tom, že ovoce, které si kdysi každý Čech mohl do sytosti natrhat na zahradách babiček a strýčků, se stalo nedostupným.

Naprostá většina diskutujících má jasno: nedostupné jsou jahody a třešně jen v obchodních řetězcích, a to kvůli jejich přemrštěné ceně. Příležitostí k samosběru, případně natrhání si u sousedů či příbuzných, je ale dost. „Měl jsem na zahradě mnoho třešní, nabízel jsem sousedům, ať si přijdou zdarma natrhat. Myslíte, že překonali lenost? Ne! Všechny třešně, které jsme sami nespotřebovali, spadly na zem. Za vším je jen obyčejná lenost,“ píše například Richard Zemánek.

Václav Sabáček: Ano, to je dnešní „globální ekonomika“ a „trvale udržitelný rozvoj“! Třešně u nás hnijí na stromech, ale je jednodušší nakoupit banány sklizené „černoušky“!

Marie Hrbková: Škoda, že nemůžu připojit fotku, která by vysvětlila vše bez řečí. Teta měla vedle nás zahradu, která byla osázená stromy, nechyběla i obrovská třešeň a záhony jahod. Dnes vlastní zahradu vnuk: Veškeré stromy vykácel a 80 m čtverečních vydláždil. Zahradu 1× za měsíc projede traktorem- tak mladí hospodaří. Ovoce, které nemá žádnou chuť, protože je trhané zelené, koupí v supermarketu.

Petr Dvořák: Máme na zahradě nádhernou, 38letou třešeň, obsypanou fantastickými plody. Pozval jsem 12 známých, ať si přijdou natrhat. Dostavili se jen tři, švagrová je dokonce tak líná, že si třešně radši koupila v Kauflandu, kilo za tři stovky. Tak já nevím, já jsem v mládí celý červen z třešně neslezl.

Karel Šeller: Moderní bydlení - minipozemky, na kterých nic pěstovat dost dobře nejde, a pokud jsou náhodou větší, je současný trend chemický trávník, bazén a pes. Ovocné stromy, keře rybízu, angreštu a záhonky čehokoliv včetně jahod jsou raritou. Nahradil je bambus, túje a podobné, hlavně bezúdržbové, rostliny. Krásně to vyjádřila starostka Chýně, dnešní bydlení na „vesnici“ jsou jen paneláky naležato.

Zuzana Viktoriová: Asi žijeme v nějakém jiném (maloměstském) světě - třešně se nabízejí za otrhání, jahody za samosběr byly ke konci už za 60,- . V supermarketu jsem včera byla asi po třech měsících, kvůli 100% čokoládě…

Honza Černý: Třešní a jahod je furt dost. Nám před domem rostou kupříkladu třešně zcela zdarma a každý si je může natrhat za 0,- Kč. Ovšem otrhávají je prakticky jen vietnamští spoluobčané, kteří je pak mají ve večerkách za 199,- Kč za košíček. Jestli někdo nepochopí, že sklizení kila jahod, třešní či malin je řádově náročnější na čas a lidskou práci než u jablek nebo tím spíš banánů, asi nemůže pobrat, proč je to tak drahé.

Ladislav Kren: Zdají se vám jahody, třešně apod. v obchodech drahé? A že zahrady našich dědečků a babiček byly kdysi plné a dodávala se tato domácí úroda na domácí trh? Tak ony ty zahrady jsou plné pořád. Jenže my jsme jiná generace a nejsme tak hloupí jako naši předci. Já když budu svoji úrodu prodávat lidem, tak budu chtít mít výdělek minimálně těch 170 Kč čistého na hodinu. No, a protože mi ti lidé za ty jahody apod. nechtějí dát tolik (min. 200 Kč za 1 kg), tak pěstuji jen takové množství, co se spotřebuje v rodině. A ty třešně si natrhám jen pro sebe. Ostatek klidně nechám shnít na stromech, ale lidem to dávat za půl zdarma nebudu. (redakčně kráceno)

Jan Hrudka: Máme malou zahrádku. Máme tam ořech, dvě jabloně a třešeň, jahody, rybíz. Letos je třešní, že nevíme co s nimi. Jsou krásné, velké, sladké. Jako zázrakem nejsou letos ani napíchané červy. Manželka peče a zavařuje, ale nestačíme to konzumovat. A nyní se dostávám k pointě: sousedé v širokém okolí nemají ovocné stromy. Raději je vykácí, protože je s tím práce (prořez a furt z těch stromů něco padá - listí, květy, apod.). Takže to je důvod, proč je třešní málo. Lidé jsou líní jak vši a raději si vše koupí. Jeďte se podívat do novostaveb, kolik z nich si na zahradě zasadí ovocný strom. Nikdo!! To jsou jen samé túje a tisy…

Dáša Smrčková: Ve třeťáku na gymplu jsme museli absolvovat týdenní brigádu ve sběru drobného ovoce. Jahody, rybíz, angrešt. Jinak nás nepustili k maturitě. Ona je to dost blbá a titěrná práce, sklízet tyhle plodiny. Takže chápu, že v době, kdy se spoustě lidem nechce dělat podřadné práce, byť mnozí nemají pořádně vzdělání na něco lepšího, prostě bude útlum tohoto dříve ryze domácího ovoce. Pokud nejsme v této republice schopni podpořit domácí zdroje v čemkoli a dáme přednost potravinám z neověřitelných zdrojů tisíce kilometrů odtud, tak potom dobře nám tak za ty ceny a kvalitu. Češi si přestali vážit poctivé lidské práce a toho, co nám poskytuje a ještě může poskytnout naše země. A tak nějak v těch svých makovicích si nejsou schopni uvědomit, že nic samo na pult nedoskáče, nic se samo neokope a nezalije. (redakčně kráceno)

Alexandra Kulhavá: Všude je třešní plno. Nikdo je netrhá. Myslím, že takhle bída nevypadá. Lidi asi nepotřebují peníze, dřív důchodci chodili trhat maliny, jahody, jablka, prostě jen aby si k ubohým důchodům trochu přilepšili. Dnes to nemáme zapotřebí. Lidi jsou líní a děti si raději koupí nějakou kravinu. My jako děti už jsme vyhlížely, kdy se začnou červenat stromy v třešňové aleji, a ještě nezralé jsme chodily trhat. A to jsme riskovaly, že na nás přijde hlídač se psem.

Josef Havelka: Vidím další problém, který není v diskuzi zmiňován. Přemnožené ptactvo. Máme na zahradě dva stromy višní, uchránit je před nálety hejn špačků je nadlidský úkol. Stačí pár náletů a je po višních. Pamatuji, že v mém dětství měl děda na zahradě budku pro špačka, bylo jich tenkrát v přírodě málo. Nyní jsou v přírodě hejna několika set ptáků a ochranáři je stále chrání. Nechtěl bych mít vinohrad nebo velký sad višní nebo třešní.

Jana Talašová: U nás město vybudovalo komunitní zahradu, kde si každý může utrhnout, co chce. A světe div se, funguje to. Nic poničené, lidé si to cení a užívají. Budou se budovat další. A jinak k článku - zas o důvod víc neprodávat zahrádku. Sice údržbu moc nezvládám, musejí pomoct mladí, když přijedou, ale pořád tam něco je. A pomocníkům se odměním výbornými džemy.