Článek
Výškovice se dnes příliš neliší od ostatních ostravských sídlišť. Pejskaři, senioři i děti se v červencové dopoledne procházejí mezi vyššími i nižšími panelovými domy, což v horké dny usnadňuje dostatek stromů i další zeleně.
Jenže už za pár let by mohly Výškovice značně vyčnívat. A to doslova. „Ten mrakodrap? Ten by měl stát někde tam,“ ukazuje žena, která se představuje jako Vlasta, na neveliký zelený plácek obklopený dvěma panelovými domy a drobným lesíkem, který protíná vyšlapaná cestička.
Dnes na pozemku stojí jen pár starých zrezavělých klepadel na koberce - ta zde jsou snad už od 70. let, kdy na jihu Ostravy sídliště vyrostlo. Jinak prostor využívají spíše pejskaři a v zimě jde o populární místo k sáňkování.
Málokoho by tak napadlo, že jde o stěžejní místo pro další rozvoj čtvrti. Právě jej přitom obvod loni v říjnu určil jako jeden ze strategických pozemků, kde do budoucna počítá s výstavbou.
„Výstavba nové polyfunkční budovy by mohla přinést nejen nové byty a nové obyvatele Jihu, ale také impulzy pro občanskou vybavenost, která v této oblasti výrazně chybí. Věříme, že kvalitní architektonické a urbanistické řešení může obohatit podobu sídliště a posílit jeho infrastrukturu,“ řekl k tomu Seznam Zprávám starosta obvodu Ostrava-Jih Martin Bednář (ANO).
Na červnovém jednání radnice obvodu si zastupitelé schválili žádost na vyhlášení záměru k využití tohoto strategického pozemku, kterou na podzim posoudí město. A to navzdory tomu, že se projekt setkal s pobouřením části občanů, zejména obyvatel sousedních budov.
A to ne tak kvůli záměru radnice prostor zastavět, jako kvůli záměru jednoho z investorů, kteří mají o pozemek zájem. Zástupce firmy Multicraft Group radnice na setkání pozvala, aby spolu s najatým architektonickým studiem prezentovali svou vizi. A překvapili nejen občany, ale i některé zastupitele.
„Nejsme Dubaj“
Podle koncepční studie, kterou nechal investor vypracovat, by dle jeho představ na místě mohly vyrůst dvě budovy - podle jednoho z návrhů o výšce 11 a 25 pater. Měly by posloužit převážně pro byty, ve spodních patrech ale investor slíbil občanskou vybavenost jako restaurace, sdílené kanceláře nebo fitness centrum. Revitalizovat má také okolí stavby, která by měla využívat dešťovou vodu či zelenou střechu.
„Náš názor je takový, že pokud není vývoj, tak se stagnuje a chátrá. Nevybavuju si, že by ve Výškovicích, Zábřehu vyrostlo něco, na co by lidé mohli být hrdí a povzneslo by to lokalitu,“ řekl k tomu zástupce investora David Hodeček.
Na to ale přítomní občané neslyšeli. Překvapilo je, že budova má být podle představ investora tak vysoká. Pro ilustraci - stavba dnes známá jako Ostravský mrakodrap z 60. let, má pater pouze 22. A nejvyšší budova v Česku, brněnská AZ Tower, má jen o pět pater více než představený projekt.
„Doufám, že se domluvíme na něčem, že tam něco postavit musíme, ale že to nebude mít 25 pater,“ uvedla například v následné diskusi místní obyvatelka Hana Nejedlíková. Další lidé si stěžovali na to, že plánovaná budova zamezí ve výhledu do okolí, sídliště příliš zahustí nebo zhorší dostupnost parkování. To investor slibuje vyřešit podzemním parkovištěm.
Jeden z návrhů, jak by mohly stavby vypadat.
Ještě víc než samotný plán stavby ale leckteré místní překvapilo přirovnání, které Hodeček zvolil, aby je o plánu přesvědčil. „Proč dnes jezdí lidé do Dubaje? Aby viděli vysoké budovy, které jsou naoko krásné. Není to panelákov, šedé fasády, ale něco, co se líbí,“ uvedl.
„Mrakodrap z Výškovic neudělá Dubaj,“ podivil se jeden z přítomných protestujících. „Nevím, jestli chceme, aby tyto stavby rostly v místech, která už jsou co se týče výstavby hotová,“ dodala další obyvatelka.
Zástupci investora vícekrát zdůraznili, že jde v tuto chvíli pouze o nápad. „V současné chvíli netvrdíme, že budova musí mít deset, dvanáct nebo 25 pater,“ zdůrazňoval architekt Martin Kareš. „Mrzela by mě velká vlna odporu, chceme udělat něco, co bude opravdu pěkné, funkční a bude dané oblasti slušet a pozvedne ji pro další rozvoj,“ zdůrazňoval Hodeček.
Lidé se začali na sociálních sítích sdružovat ve skupině NE mrakodrapu ve Výškovicích, která měla v době vydání článku přes čtyři stovky sledujících. Začali také mezi sebou podepisovat dvě petice - jednu plánují podat na obvod, druhou na město. Požadují, aby úřady našly jinou variantu využití území, než je zvažovaná výšková budova.
Počet pater může omezit studie
„Vážíme si aktivního zájmu obyvatel o veřejný prostor a jejich obavy vnímáme. Proto zdůrazňujeme, že se projekt nachází v úplně počáteční fázi a že jakákoli budoucí výstavba bude muset projít standardním povolovacím řízením, včetně posouzení urbanistických dopadů, dopravy a dalších vlivů na okolí. Vše bude muset být v souladu s platnými normami, stavebními předpisy a zákony,“ sdělil k situaci Seznam Zprávám starosta Bednář.
Zdůraznil také, že konečného investora budou úřady teprve vybírat, diskutovat o zmíněném návrhu mu tak přijde předčasné.
Proti odpůrcům stavby se vymezil místostarosta zodpovědný za strategický rozvoj Radim Ivan z ODS. „Jsou to Výškovice, byl bych rád, abychom to nemuseli přejmenovat na Nížkovice,“ řekl k poznámkám občanů. V následném příspěvku na Facebooku pak protestující označil za NIMBY hnutí (zkratka z anglického „not in my backyard“, tedy „ne na mém dvorku“).
Slíbil ale občanům, že obvod přijal jejich požadavek a dohodl se s magistrátem Ostravy a Městským ateliérem prostorového plánování a architektury na zpracování koncepční studie celé oblasti za účasti veřejnosti.
„Přestože opakovaně říkáme, že se jedná jen o záměr, kterým jsme navázali na usnesení z loňského září, a přestože není jasný konkrétní investor (může se přihlásit kdokoliv), ani finální podoba nebo konečná výška projektu, stal se tento záměr terčem kritiky a emocí. To respektuji – modernizovat sídliště z dob socialismu není jednoduché. Ale věřím, že je to možné i nutné,“ uvedl v příspěvku.
Městský ateliér prostorového plánování a architektury (MAPPA) Seznam Zprávám potvrdil, že pozemek městu doporučil jako vhodný k zástavbě. „Protože se však jedná o složitější území, uvedli jsme zároveň doporučení, že je vhodné předem prověřit, jak by měla být nová zástavba koncipována – tedy jakou by měla mít podobu,“ uvedla vedoucí komunikace MAPPA Zuzana Kotyzová.
Urbanistická studie, na které nyní pracuje, mimo jiné stanoví doporučenou výšku nové budovy a další parametry, se kterými se bude muset investor vypořádat. „Obecně lze říct, že panelová sídliště jsou komplikovaná a z hlediska rozvoje je potřeba k nim přistupovat citlivě. Mají řadu nedostatků, proto je důležité novou výstavbu připravit tak, aby dokázala zlepšit i stávající prostředí – například dopravní situaci, parkování, kvalitu veřejných prostranství, nabídku obchodů a služeb,“ dodala Kotyzová.
