Článek
Do tuzemské plynárenské distribuční sítě loni plynulo asi sedm milionů kubíků biometanu. Takové množství však představuje jen pouhý zlomek tuzemského potenciálu. Biometan by přitom měl podle letos schváleného vládního akčního plánu nahradit přes 10 procent současné spotřeby fosilního zemního plynu, která činí necelých sedm miliard m3. Biometan tak dnes pokrývá pouhou desetinu procenta plánované kapacity.
Česko je nyní v oblasti zemního plynu zcela závislé na dovozu ze zahraničí. Část dodávek fosilní suroviny však může nahradit doma vyráběný biometan. Zatímco ve Francii, Německu, Itálii či Velké Británii fungují už stovky biometanových výroben, u nás jich je v provozu asi jen desítka.
V příštích čtyřech letech by se však měl počet zdesetinásobit. „Do roku 2029 by mělo být v ČR vybudováno minimálně 100 biometanových stanic. Biometan může nahradit i více než 10 procent současné spotřeby zemního plynu,“ uvedl ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).
Dražší náhrada
Stát chce podle své bioplynové strategie pomocí využití biometanu do roku 2030 snížit spotřebu dováženého zemního plynu, a přispět tak i k dekarbonizaci energetiky. „Strategie rozvoje biometanu je součástí širší transformace české energetiky směrem k nízkoemisním a obnovitelným zdrojům,“ dodal Hladík.
Tyto plány jdou ruku v ruce se závazkem Evropské unie dosáhnout v roce 2050 uhlíkové neutrality. Předpokládá se, že do té doby se přestanou používat fosilní paliva včetně zemního plynu. Kromě biometanu mohou zemní plyn nahradit jiné zelené plyny či vodík.
Biometan i jeho alternativy jsou však dražší než fosilní zemní plyn. V Česku se navíc jeho výroba teprve začíná rozjíždět.
Z analýzy konzultační společnosti v energetice EGU mohou stávající biometanové stanice spolu s nově předělanými bioplynkami vyrobit 5 TWh biometanu za rok, dalších devět TWh by musely obstarat nové výrobny.
V současné době je v Česku 540 bioplynových stanic, většina z nich zpracovává zemědělské produkty nebo odpad. Očištěný bioplyn, tedy biometan, však vyrábí jen zlomek z nich.
Energetická firma innogy však biometanu věří. Do modernizace své energetické infrastruktury, včetně budování nových bioplynek, plánuje vložit desítky miliard korun. „Nedávnou akvizicí bioplynové stanice v Písku jsme začali naplňovat naši novou strategii a udělali jsme první krok ke vstupu na trh s biometanem, kde chceme dál růst. Do pěti let cílíme na výrobní kapacitu 2000 kubíků biometanu za hodinu,“ říká místopředseda představenstva innogy András Gróf.
Stavět, nebo upgradovat?
O bioplynu uvažuje i Pražská plynárenská. „Ohledně bioplynu jednáme o možnostech spolupráce v rámci několika již existujících stanic v ČR. V této fázi jednání zatím však bohužel ještě nelze komunikovat podrobnosti,“ říká její mluvčí Miroslav Vránek.
Asi čtvrtinu bioplynových stanic v zemi je možné přestavět na výrobny biometanu. Innogy se na tom chce podobně jako další energetiky podílet. Transformaci výroby bioplynu totiž považuje za jednodušší a levnější než budování zcela nových zařízení. „Koupit existující provoz a upgradovat ho na biometan bude z pohledu povolování a akceptace okolí jednodušší než stavba na zelené louce,“ popisuje innogy.
Ekonomické výhody to má i podle ředitele společnost EFG, která v Česku provozuje biometanové stanice. „V EFG se v souladu s naší vizí a firemní strategií zaměřujeme výhradně na výrobu biometanu z odpadů, přestože je tato cesta zejména kvůli vyšším požadavkům na technologický standard stanic investičně náročnější. Na druhou stranu se však zpracování odpadů následně pozitivně promítá do celkového ekonomického výsledku projektu,“ říká ředitel společnosti Tomáš Voltr.
Do přestavby jedné ze stávajících provozoven na výrobnu obnovitelného biometanu už innogy investovala 150 milionů korun, celková investice ovšem činila zhruba 300 milionů.
„Větší část investice míří do upgradingu technologie, menší pak do vybudování plynovodní přípojky. Aktuálně dokončujeme přípravu projektové dokumentace a povolení pro výstavbu plynovodu a nové technologie. Výstavba je naplánovaná na příští rok a od roku 2027 chceme zahájit výrobu biometanu a vtláčení do sítě. Vyrobený biometan využijeme nejen jako bezemisní zdroj pro naši síť CNG plniček, ale také pro naše zákazníky,“ řekl Jiří Šimek, CEO innogy Energo.
Skupina ČEZ naopak biometanové projekty rozvíjí hlavně v zahraničí. Například v Itálii její dceřiná společnost pokrývá celý dodavatelský řetězec v sektoru zeleného plynu a nabízí řešení integrující energetickou účinnost a obnovitelné zdroje.
„V Itálii například Elevion Group provozuje vedle bioplynových stanic také plynové kogenerační jednotky. Tyto zdroje jsou součástí italské části ropovodu TAL, kde přispívají ke zvýšení efektivity provozu čerpadel ropovodu, navýšení jeho přepravní kapacity směrem do České republiky a posílení její energetické nezávislosti,“ uvedl mluvčí ČEZ Martin Schreier.
Biometan má využití nejen jako zdroj elektřiny a tepla, ale také v oblasti dopravy. Výhodou biometanu navíc je, že nyní ani v budoucnu nebude platit za emisní povolenky. I proto je po něm poptávka už dnes.
„Vnímáme už dnes i zájem ze strany zákazníků z průmyslové oblasti počínaje sklárnami, aby si nakoupili biometan místo klasického zemního plynu, aby se ozelenili i oni,“ říká Šimek.
Analýza společnosti EGU předpovídá, že rozvoj biometanových stanic v tuzemsku teprve vypukne. A nebude to hned. Dojít by k tomu mělo v roce 2030, kdy skončí provozní podpora stávajícím stanicím. Do té doby EGU předpokládá spíše jen pozvolný růst počtu projektů.
