Článek
V České republice funguje přibližně 550 bioplynových stanic, zhruba 440 jich provozují zemědělci - fyzické osoby, družstva i holdingy. Velká část jich však zřejmě zavře. Souvisí to s ukončením podpory, takzvaného zeleného bonusu, který stát garantoval po dobu dvaceti let jejich životnosti.
Letos 31. prosince tak končí provozní podpora bioplynkám, které před dvaceti lety začaly jako první čerpat zelený bonus.
Skončí až třetina bioplynek
„Letos skončí dvě až tři bioplynové stanice, v příštím roce pět až šest. Největší vlnu ukončování provozu můžeme čekat okolo roku 2030,“ říká Adam Moravec, vedoucí bioplynové sekce sdružení pro biomasu CZ Biom. Největší boom výstavby zdrojů se státní podporou byl totiž v letech 2010 a 2011.
„Bez zeleného bonusu se už výroba nevyplatí. Bioplynové stanice vyrábějí elektřinu dráž než fotovoltaika nebo vítr. Výkupní cena elektřiny dlouhodobě stagnuje a růst nákladů je nezastavitelný,“ vysvětlil.
Podle diskusí v oboru a dotazníkového šetření mezi členy CZ Biom skončí kvůli tomu až 30 procent provozovatelů. Část půjde cestou výroby biometanu.
Na začátku rozvoje obnovitelných zdrojů v Česku byly bioplynové stanice pro investory velmi lákavé. Stát tehdy garantoval pevné výkupní ceny elektřiny a štědré zelené bonusy, které zajistily stabilní a předvídatelné výnosy po dobu až dvaceti let. Díky tomu byly bioplynky bezpečnou investicí s jistou návratností.
Stát zeleným bonusem garantuje výkupní cenu elektřiny 4,40 Kč za kWh. Dnes však většině starších provozů podpora končí, nové projekty podléhají přísnějším pravidlům a zároveň prudce vzrostly ceny vstupních surovin, energií i údržby. Výsledkem je, že ekonomika bioplynek už není tak výhodná jako dříve.
„Zavíráme, prodáváme“
Například holding Úsovsko, který kromě zemědělství a potravin vydělává i na energetice, se loni kvůli konci státní podpory zbavil podílu ve firmě Úsovsko 4 s několika bioplynovými stanicemi. „Bez zeleného bonusu to není kvůli rostoucím nákladům rentabilní,“ zdůvodnil spolumajitel a exministr zemědělství Jiří Milek.
„Asi to budu muset zavřít, pokud to dál nebude vydělávat. Už dnes se s ekonomikou pohybujeme kolem nuly,“ říká Martin Novák, hospodář z Obory u Malšic, který je členem Asociace soukromého zemědělství. Přestavba na výrobu biometanu u něj nedává smysl, nejbližší distribuční soustava je od jeho statku deset kilometrů. Dnes bioplynka elektřinou napájí tři elektromobily a také pivovar Obora. Bioplynka je součásti cirkulárního koloběhu rodinného statku.
Možnost uzavření připouští také farmář z podhůří Krkonoš Jan Basař, který zhruba 80 procent elektřiny prodává do sítě a menší část využívá například pro svůj penzion.
Stát věří biometanu
Část provozovatelů se bude snažit transformovat technologie na výrobu biometanu, který je novou kapitolou zelené energie. Cílem je nahradit část dovozu zemního plynu domácí obnovitelnou produkcí.
Od roku 2026 bude navíc stát podporovat biometan prostřednictvím aukčního systému provozních bonusů, kde výrobci budou soutěžit o výši podpory a garanci výkupní ceny za biometan dodaný do sítě. Firmy nabídnou, za jak nízký bonus jsou ochotné biometan vyrábět, a stát vybere ty nejvýhodnější. Tím má stát ušetřit.
Někde ale transformace na biometan není možná. „U nás zavřeme jednu až dvě bioplynky z pěti, ale v okolí u našich zemědělských podniků to bude mít větší dopad,“ odhadl předseda představenstva MJM agro Radomír Šmoldas. Důvodem chystaných uzavírek je, že jsou v lokalitách, kde nedává smysl jejich napojení do plynové distribuční sítě.
„Když vidím, jak je státní podpora nastavená, tak uzavření je zatím nejpravděpodobnější variantou,“ reagoval Jaroslav Vaňous, předseda podniku ze Svitavska ZD Sloupnice. Přestavba technologií na výrobu biometanu by podle něj vyšla na vyšší desítky milionů korun a to je nereálné.
Podle farmáře Jana Basaře počítá stát s výjimkou u malého počtu bioplynek, kde je komplikovaný přechod na výrobu biometanu. Dál by mohly vyrábět elektřinu se zeleným bonusem, ale podmínkou bude, aby se modernizovaly a využívaly také odpadní teplo.
