Místní si roky stěžovali na chov pitbulů. Úřad teď hodlá třicítku psů zabrat

„Pes Arabica měl hluboké krvavé léze o velikosti vlašského ořechu na sedacích hrbolech. Rány nebyly nijak ošetřeny. Na čenichu měl krvácivé jizvy.“ Jen zlomek rok a půl starého zápisu z kontrolního šetření krajských veterinářů, kteří opakovaně řeší problematický chov desítek pitbulů v brněnském Komíně.

Jak nyní zjistily Seznam Zprávy, úředníci městské části ve středu po letech stížností proti zakázanému chovu formálně zakročili. Zahájili správní řízení proti chovateli Petru Čumovi. „Předmětem řízení je zabrání zvířat v souvislosti s porušením zákazu jejich chovu, který byl uložen pravomocným rozhodnutím soudu. Zabrání se týká 28 psů ve vlastnictví majitele, který porušil zákaz chovu,“ sdělil tajemník úřadu městské části Brno-Komín Jiří Sodomka.

Čumovi nyní běží lhůta, při níž může proti rozhodnutí vznést námitky, podle jeho slov materiál zatím neobdržel. Developeři a vlastníci pozemků, na nichž chovatel hospodaří, mu zároveň vypověděli nájemní smlouvu. Během několika měsíců se má odstěhovat. „Hledám si jinou nemovitost k životu se synem,“ řekl Seznam Zprávám.

Chovatel má od srpna roku 2024 na tři roky soudně zakázaný chov. Že soudní rozhodnutí porušuje, zjistili pracovníci Krajské veterinární správy letos v březnu. Na základě zákona poté dali podnět k zabrání zvířat radnici městské části. „Proti šetření veterinářů jsem se odvolal,“ reagoval Čuma.

Podnět veterinářů směrem k radnici podle tajemníka úřadu nevychází z týrání, ale jako důsledek porušení zákazu chovu. Pokud řízení o zabrání psů nabude právní moci, jejich osud v řádu měsíců nejspíš určí stát.

Pitbulové totiž propadnou do vlastnictví Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), kterého radnice přizvala jako účastníka řízení. „Zvířat se ujímá až v okamžiku, kdy na stát přejde vlastnické právo, a to například na základě pravomocného rozhodnutí o propadnutí věci (jako trestu pro pachatele) nebo zabrání věci (jako ochranného opatření),“ reagovala mluvčí státního úřadu Tereza Frančová. Podle ní ÚZSVM při zajištění péče dlouhodobě spolupracuje se záchrannými stanicemi a útulky po celé republice. Konkrétní postup u zmíněných pitbulů nechtěla předjímat.

Úřad loni napříč Českem převzal do péče 356 zvířat, u 254 jedinců to bylo kvůli týrání, u 96 kvůli trestnímu řízení. „Převažovali psi a kočky a v menším počtu také prasata, kachny, andulky, koně a skot,“ upřesnila mluvčí.

V úvodu zmíněný úryvek o poraněném psovi pochází ze šetření veterinářů z listopadu roku 2024. Seznam Zprávy si dokument vyžádaly skrze zákon o svobodném přístupu k informacím. Jak je z něj patrné, chovatel Čuma měl v závěru roku 2024 na pronajatém pozemku 46 pitbulů a soudem zakázaný chov psů na tři roky. Pravomocné rozhodnutí tehdy platilo od srpna téhož roku, zákaz vyprší v roce 2027.

Veterináři při tehdejší kontrole zjistili, že chovatel zákaz porušuje. Většina zvířat sice byla v dobré kondici, ale 13 z nich mělo podle šetření poranění, nejčastěji na končetinách a hlavě, přičemž „chovatel nebyl schopen sdělit původ a vznik drobných, někdy již zhojených zranění“. U čtyř pitbulů byla zranění závažná.

Majitel prezentuje některé své psy na placených webových stránkách. Američtí pitbulteriéři přitom mívají u svých jmen připsané značky, například CH 3×W, GT, 1× LG. Odkazují na úspěšnost zvířat v nelegálních psích zápasech. Tyto značky se často objevují také u psů, kteří pocházejí přímo z chovu Petra Čumy. On jakoukoli spojitost s psími zápasy odmítá, přestože dříve připouštěl, že někteří z jeho odchovanců do nelegálních klání mířit mohou.

Místní si na chov poblíž bytovek stěžují už téměř deset let, veterináři tam na podněty sousedů dělali opakované kontroly. Mimo jiné vlastníkovi zvířat uložili pět pokut (v letech 2017, 2021, 2022, 2023 a 2024) za porušení veterinárního zákona. „Jednalo se o nedoložení vakcinace proti vzteklině psů starších šesti měsíců, za neoznačené psy elektronickým identifikačním čipem, neohlášení chovu tří a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců, krmení závadným krmivem, provádění veterinární činnosti (označování čipem) bez odborné způsobilosti,“ popsala vedoucí krajských hygieniků Jana Kozáková.

Čuma tvrdí, že od té doby podmínky psů zlepšil. Na dotaz redaktora tvrdil, že psy nechová, ale má je v držení. „Mám tu kolem dvaceti psů. Žádný oříšek, žádná množírna. Všechno papíroví psi. Veterináři mě kontrolují co rok. Už to žádný problém není,“ reagoval.

Redaktorům Brněnského deníku později řekl, že má nyní na pozemcích 23 psů. „Žádný pes už není na úvazu, všichni jsou v kotcích, každý má svou boudu,“ tvrdil.

Podle úřadů nemluvil pravdu. Policisté i veterináři při letošním šetření zjistili, že zákaz chovu porušuje. Čuma tvrdí, že část z původních 46 psů „udal jiným chovatelům“. „Psů se nezbavuju, spíš mě k tomu dohnala současná situace,“ dodal. Nechce prý, aby zvířata skončila zavřená na 24 hodin denně v útulcích. Dodává, že měl v minulosti kvalitní chov 15 psů, ale vše se pokazilo po rodinných problémech.

„Z bývalého JZD jsem od jednoho člověka vzal psy, u nichž se ukázaly zdravotní problémy. Ten počet byl nad mé síly,“ tvrdí dnes.

Komínská radnice chce také přispět 300 tisíci korun na rozšíření jediného městského útulku v Brně, který není určený pro týraná či odebraná zvířata. O zvětšení kapacity jednala starostka Milada Blatná (Zelení) se strážníky, kteří útulek provozují. „Chceme v této věci se strážníky spolupracovat. V návrhu smlouvy je, abychom do péče mohli umístit alespoň 10 týraných psů současně,“ reagovala už dříve.

Bod chce také navrhnout na dubnovém sněmu starostů brněnských městských částí. Věří, že město jako vlastník útulku bude souhlasit s investicí do rozšíření zařízení pro zvířata.