„Čas krmení, to bývá řev nejhorší.“ Pitbulí „farma“ u bytovek

Ze zchátralých a poničených zahradních chat v brněnské čtvrti Komín se ozývá zběsilý štěkot a kňučení. Je pracovní den chvíli před čtvrtou odpoledne. „Čas krmení. To bývá řev nejhorší,“ líčí jeden z místních obyvatel, který si kvůli obavám z pomsty nepřeje zveřejnit jméno. Sousedské spory se táhnou roky.

V bývalé zahrádkářské kolonii chová několik desítek psů bojových plemen, včetně pitbulů, Petr Čuma. Zanedbané pozemky se rozprostírají ve zdejším lesíku a bezprostředně sousedí s bytovkami poklidné městské části.

Zvířata zde přebývají ve viditelně nevhodných podmínkách. Chovu nezabránily opakované podněty na radnici ani četné kontroly. Veterináři první stížnosti řešili už v roce 2017. Úřady zaznamenaly porušování zákona, konkrétně třeba paragrafu, který se týká týrání zvířat.

Někteří psi žijí v nezastíněných kovových klecích a provizorních kotcích. Redakce Seznam Zpráv například získala videonahrávku z minulého týdne, která ukazuje jednoho z pitbulů zavřeného v malé místnosti zahradního domku. Místo je obklopené haldami odpadků, okno zčásti zahrazené starým sušákem na prádlo. Pes opakovaně vyskakuje po dřevěné zábraně a snaží se dostat ven. Na stejném místě je dle svědectví lidí minimálně tři dny po sobě.

Nicméně na poměrně rozlehlé parcele pobývá zvířat znatelně víc. Většina z nich se pohybuje za plachtami a jinými zábranami, aby na ně zvenčí nebylo vidět.

Podle místních, s nimiž redakce hovořila, se z pozemků občas line zápach, včetně zkaženého jídla. „Vidíte, už je slunko, ale na téhle straně domu nikdo nevětrá,“ ukazuje jeden z dalších sousedů, s nimiž redakce mluvila, do oken blízkého bytového domu, která směřují k někdejší chatové kolonii. Ani on nechce zveřejnit své jméno.

Petr Čuma redaktorovi potvrzuje, že je majitelem psů. Pochybení odmítá. „Mám tu kolem dvaceti psů. Žádný oříšek, žádná množírna. Všechno papíroví psi. Veterináři mě kontrolují co rok. Už to žádný problém není,“ tvrdí v přilehlé Bystrcké ulici, kde ho redakce zastihla.

Na ukázku přivádí před branku dotčeného pozemku jednoho ze psů. Podle něj jde o dobře živeného jedince. Nicméně nejde o stejné plemeno jako jsou američtí pitbulteriéři rozmístění po skupinkách kolem chat.

Podle důvěryhodného zdroje obeznámeného s případem má muž soudně zakázaný chov psů na 36 měsíců.

Případem se znovu zabývají policisté. „Prověřovali jsme a aktuálně i prověřujeme možné protiprávní jednání, které spočívalo a spočívá v týrání zvířat a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání,“ vysvětluje krajský policejní mluvčí Pavel Šváb.

Veterináři spustili další kontrolní šetření před několika týdny a chystají protokol o kontrole. „Krajská veterinární správa má na jeho vyhotovení lhůtu až 60 dní, pak má chovatel právo ve lhůtě 15 dní podat námitky, ty se zase zpracovávají až 30 dní,“ upřesňuje ředitelka jihomoravské krajské veterinární správy Jana Kozáková náležitosti kontrolního řádu.

Od roku 2017 do roku 2024 majiteli zvířat opakovaně uložili šest pokut za porušení veterinárního zákona.

„Nedoložil očkování proti vzteklině psů starších šesti měsíců. Jednalo se také o pokuty za neoznačené psy elektronickým identifikačním čipem, neohlášení chovu tří a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců, krmení závadným krmivem, označování čipy bez odborné způsobilosti,“ vyjmenovává Kozáková některá z pochybení.

Kromě toho už při kontrolách v letech 2022 a 2023 veterináři konstatovali, že psi žijí v nevhodných podmínkách bez dodržení standardů a jsou vystavení nepřiměřenému stresu, omezování výživy i pohybu. „Mám tady udělaný výběh, kde normálně běhají. Nemyslím si, že by byli týraní,“ reaguje jejich majitel Petr Čuma.

Podle psychologa psů Pavla Bradáče, kterému redakce popsala podmínky, v nichž pitbulové žijí, nemůže jeden chovatel v podobných podmínkách psům poskytnout potřebnou péči. Odhaduje, že každé takové zvíře potřebuje řádově mimo krmení či údržby srsti minimálně hodinu denně nějaké další organizované činnosti, včetně správně vedeného výcviku.

Nevhodné podmínky podle něj mohou vést k psychickému narušení psů i možnému sebepoškozování a vysoké agresi. „Špatné podmínky vytvoří v podstatě základ pro problémové chování. Agrese je pak vysoce pravděpodobná. Pokud by bylo přítomné fyzické násilí a týrání, tam je skoro jistá,“ doplňuje Bradáč.

Chovatel Čuma je mezi vlastníky psů plemene „bull“ dobře známý. Na svém facebookovém profilu, kde má 3500 sledujících, opakovaně prezentuje své psy a odkazuje přitom na placené internetové stránky. Veřejně takto naposledy sdílel fotografie v závěru minulého roku.

Američtí pitbulteriéři přitom mívají u svých jmen připsané značky, například CH 3×W, GT, 1× LG. Odkazují na úspěšnost zvířat v nelegálních psích zápasech. Tyto značky se často objevují také u psů, kteří pocházejí přímo z chovu Petra Čumy.

Jejich majitel už dříve připouštěl, že tito psi mohou mířit do nelegálních zápasů. Nicméně tvrdil, že sám se této nezákonné zábavy neúčastní, s dovětkem, že k pitbulům souboje zkrátka patří. „Vím, že je to nelegální činnost, a já na to navíc nemám žaludek. Svědomí mám čisté, zároveň jsem ale nikdy neřekl, že jsem ty zápasy neviděl,“ přiznal v roce 2022 pro server iDnes. Potvrdil také to, že výsledky zvířat v psích zápasech zvyšují jejich cenu při prodeji do zahraničí.

„Je to systémové selhání,“ míní starostka městské části Komín Milada Blatná (Zelení) s odkazem na kontroly úřadů, které opakovaně naráží na pochybení, a stížnosti na problematický chov.

Veterináři zdůrazňují, že k odebrání zvířat nejsou oprávněni. V letech 2022 a 2023 navrhli úřadu městské části, ať tak učiní. „Je to jejich kompetence. Návrh zvláštního opatření není ale pro obec závazný,“ upřesňuje ředitelka krajské veterinární správy na jižní Moravě Jana Kozáková.

Starostka městské části Milada Blatná tvrdí, že takový pokyn od veterinářů nedostala. A dodává, že městský útulek, zřizovaný Městskou policií Brno, umístí jen opuštěná, ale nikoliv týraná zvířata. „Nepřijímá zvířata, která je potřeba umístit do náhradní péče. A tady je ten velký problém. Tihle psi, navíc v takovém počtu, jsou neumístitelní,“ míní.

Jediný městský útulek pro psy má kapacitu 172 míst, shodou okolností leží v ulici Palcary, jen několik stovek metrů od popisované chatové kolonie.

Mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem však upozorňuje, že vyjádření z obecního úřadu není zcela přesné. „Týraná zvířata v našem útulku běžně pobývají a je možné je tam umístit, ale za podmínek, podle kterých útulek funguje,“ upřesňuje.

Problémy s umístěním agresivnějších psů však přiznává. Plemena typu bull podle něj vyžadují specifické podmínky.

„Především zamřížované kotce, ze kterých na sebe navzájem nevidí, jelikož jim to způsobuje výrazný stres. Tito psi nebývají přátelští k jiným. Je nutné je individuálně venčit či pouštět do výběhů, což ubírá i personální síly,“ doplňuje a dodává, že útulek disponuje jen několika takovými kotci, které jsou aktuálně obsazené.

Problematika má i čistě ekonomickou rovinu. Pokud obec odebrání zvířat přikáže, ze zákona platí náklady spojené s péčí o takto odebraná zvířata.

Advokát Robert Plicka, který se ve spolku Hlas zvířat případy týraných zvířat zabývá dlouhodobě, upozorňuje, že se s problémy souvisejícími s umísťováním psů v útulcích setkává v praxi běžně. „Obec má často podněty od veterinární správy, ať zvířata odebere. V praxi bývá bohužel spíše pravidlem, že obec v rozporu se zákonem zvířata neodebere do předběžné náhradní péče, jelikož by úřad musel platit náklady na péči o zvířata,“ tvrdí Plicka a nabízí přirovnání. „Jako by vám úřady řekly, že pro týrané a zubožené dítě nemají domov, tak ho nechají dál týrat a živořit v ohrožení životat. Je to hloupost. Zvíře přece nemůže pykat za to, že stát nemá útulek, nebo není na tyto situace připravený.“

Starostka městské části Komín redakci přiznala, že na základě trestního řízení v roce 2024 sedm pitbulů přece jen na čas skončilo v městském útulku. „Jeden v útulku zabil druhého, takže jich tam zůstalo šest. Později je vrátili panu Čumovi,“ popisuje Milada Blatná. Informaci potvrzuje i žena ze sousedství, která také psala podněty radnici.

Na rozdíl od Česka je chov některých speciálních plemen v západoevropských zemích daleko striktněji hlídaný. Ve Velké Británii nelze chovat pitbuly vůbec, ve Francii platí přísná kritéria, včetně speciálních testů pro majitele. „V České republice neexistuje právní úprava stanovující zvláštní pravidla chovu vybraných plemen psů,“ srovnává Kozáková.

Advokát Robert Plicka míní, že tuzemský zákon na ochranu zvířat potřebuje četné úpravy, ale legislativní mantinely pro potírání nelegálních chovů jsou podle něj dostatečné. Novela trestního zákona z roku 2020, na níž se podílel, umožnila ráznější přístup. Umožňuje až desetileté tresty za chování zvířat v nevhodných podmínkách. Nicméně překážkou v praxi bývá podle Plicky nejčastěji laxní přístup úředníků a také že soudy přistupují k vyšším a nepodmíněným trestům jen zřídka.

Starostka Blatná po dotazech Seznam Zpráv chystá kvůli problematickému chovu podnět na brněnský sněm starostů, což je pravidelné setkání vedoucích činitelů 29 městských částí, na němž samospráva koordinuje společná rozhodnutí.

Advokát Plicka však namítá, že úředníci mají v případech týrání zvířat nebo nepovoleného chovu a špatných podmínek situaci řešit hned, jinak jim hrozí i trestní stíhání za maření úkolu úřední osoby.

„Ani zákon nepamatuje na to, že by se mělo čekat. Pokud městský útulek k dispozici nemají, měly by obce navázat spolupráci s okolní obcí nebo útulkem, který je vezme do předběžné náhradní péče a obec jim bude platit náklady. Pokud budou aktéři postupovat správně a nechají si případně poradit od odborníků, peníze pak mohou vymáhat po pachateli,“ upozorňuje.

Chovatel Petr Čuma stejně jako již vícekrát v minulosti slibuje, že se přestěhuje. „Hledám si něco jiného na samotě. Chápu, že to lidem vadí. Psi se vztekají, což dělávají.“