Po jeho náletu zbyly prázdné řeky. Česko chce z ptáka udělat lovnou zvěř

Vody Radbuzy, Ohře či Labe si procházejí zimou, jaká tu dlouho nebyla. Kdo to zažil, mluví o mračnech velkých ptáků černého zbarvení, kteří hromadně nalétávají na jinak klidnou hladinu. „Vidíme i pětisethlavá hejna, jak plundrují řeku,“ říká Jan Skalský, mluvčí severočeské buňky Českého rybářského svazu.

Kormorán velký platí za nepřítele rybářů dlouhodobě - a to i přesto, že v Česku ustáleně hnízdí jen pár stovek párů. Jejich populace v Evropě se v posledních letech razantně zvýšila a ptáci migrující ze severních zemí si zvykli létat do Česka za potravou, kterou jim nabízí místní rybníky a řeky.

Letošek je ale jiný. Zima zatím byla chladnější než v předchozích letech, led tak pokryl i nádrže a rybníky, které běžně nezamrzají. A kormoráni se v obrovském množství slétají na poslední nezamrzlé řeky.

Loví tedy na méně místech, ta, která si vyberou, jsou ale schopni vylovit úplně. „V Plzni na Radbuze to během tří dnů vyloví. Nalétne tam tisíc ptáků a během tří dnů to kompletně vyžerou,“ uvádí Martin Čech z Biologického centra Akademie věd, který se kormorány dlouhodobě zabývá.

Vzrůstající problém s kormoránem v Česku ilustrují dostupná čísla. Součet škod, které ročně pták způsobí, v posledních pěti letech setrvale roste.

Přestože kormorán už od roku 2012 nepatří mezi chráněné druhy a na jeho likvidaci si lze vyřídit povolení, kraje z prostředků Ministerstva financí vyplácí hospodářům za škody kompenzace. V roce 2020 to bylo přes 50 milionů korun, loni dosáhly na necelých 86 milionů. Rybářský svaz pak nahrazuje škody skrze dotace, podle Skalského to ale na jejich pokrytí nestačí.

I letos jsou rybáři zatím pesimističtí. Průměrný kormorán totiž denně sežere asi 400 gramů ryb, velcí jedinci jsou schopni pozřít i kilo. Navíc si troufnou i na větší ryby, spolknou i ty o délce půl metru. A jeho lov je mimořádně účinný. Jde o inteligentního ptáka, který loví ve skupinkách.

Česku přitom může kormorán i pomoct. Třeba na vodárenských nádržích často chytá ryby, které požírají plankton, a tím ztěžují čištění vody. Nevadí ani na jezerech v severních Čechách, jako je Most, upozorňuje Čech.

„Ale na revírech působí škody a čím je tužší zima, tím spíš může na nezamrzlých plochách obsádku úplně zdecimovat. Některé řeky jsou úplně prázdné,“ dodává.

Zdroj: Ministerstvo financí

Na to upozorňují i rybáři. Škody jsou letos o to větší, že kormorán likviduje ryby v řekách, jejichž populace se složitěji obnovují. „Na nádržích chováme běžně kaprovité ryby, které jsme schopni reprodukovat uměle. Ale na řekách jsou druhy, které potřebují určité prostředí, aby byly schopné se rozmnožovat, typicky parmy. Když zlikvidují generační hejna, tak to může být problém na několik let,“ říká Skalský.

Proto jsou letos nervózní i ekologové. Zabrat od kormorána dostává například česká populace lipana. „To je taková hloupá ryba, ale strašně ceněná. A ubývá v celé Evropě, přispívá k tomu i kormorán,“ upozorňuje Čech.

Problém se tak řeší i na půdě Evropské unie. Ta totiž investovala v posledních dvou desetiletích stovky milionů eur do obnovy říčních ekosystémů. „Kvůli kormoránovi jsou ale výsledky horší, než se čekalo,“ zdůrazňuje Čech.

I proto byl tak kormorán jedním z témat setkání ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) s evropským komisařem pro akvakulturu Kostasem Kadisem. „Vzhledem k tomu, že jde o celoevropský problém, který nelze řešit jednostranně, podporujeme celoevropská řešení,“ uvedl po setkání Šebestyán.

Jak nyní zjistily Seznam Zprávy, zástupci Česka chtějí v EU vyjednat změnu druhové ochrany kormorána tak, aby bylo snadnější ho střílet.

„Na úrovni EU probíhá diskuse o případném zařazení kormorána mezi lovné druhy, kde je Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství ve shodě. Jde o možné řešení pro zjednodušení regulace jeho populace, respektive omezení škod, které u nás působí zejména jedinci na tahu a v době zimování,“ napsala redakci mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Právě usnadnění odstřelu kormorána dlouhodobě požadují rybáři. Ti upozorňují na to, že třeba v prostorech chráněných krajinných oblastí se jeho regulace prakticky nepovoluje. Stěžují si také na přehnaně byrokratický systém. „Odstřel přitom dokáže predátora efektivně tlumit,“ říká za rybáře Skalský.

Změnu systému požaduje například i petice za „zefektivnění regulace“ kormorána. Ta v posledních dnech získala na internetu skoro tisíc podpisů. Za tou stojí rybář Jan Horský. „Chtěl jsem poukázat, že to trápí i laickou veřejnost, rybáře jako takové, nejenom majitele revírů a hospodáře,“ říká. Svou petici chystají i rybářské organizace, které momentálně prosí veřejnost o pomoc s mapováním kormoránů.

Se snahou uvolnit pravidla odstřelu kormorána naopak nesouzní ornitologové. Podle šéfa České společnosti ornitologické Zdeňka Vermouzka odstřel výrazně nepomáhá, maximálně může hejno odehnat od jednoho rybníku k druhému. Někdy může být i kontraproduktivní - už najezený kormorán může při úprku kořist vyvrhnout, a je tak znovu hladový.

„Co můžeme udělat u nás, je uvést řeky do přirozeného stavu. Ve chvíli, kdy většina řek vypadá, jak vypadá – pevné, ohrazované koryto s hladkým dnem, bez úkrytů – jsou krmítky pro kormorána. Ryby nemají kde se ukrýt,“ míní Vermouzek.

Obě strany se ale shodnou, že jen střílet kormorána nestačí. Řešení je podle nich nutné hledat v nastavení spolupráce se zeměmi v okolí Baltského a Severního moře, odkud k nám kormorán vylétá. Některé země například již používají speciální postřik, který část vajec zadusí. Podle Vermouzka by mohla pomoci zásadní změna způsobu rybolovu v Baltském moři. V něm vlivem lidí v posledních desetiletích ubylo velkých dravých ryb, což podle Vermouzka nahrává právě kormoránovi.