Článek
Čeští ministři museli roky čelit otázkám, proč nejsou dostavěné dálnice k sousedům. Tahle nepříjemnost pro politiky i řidiče bude letos alespoň zčásti vyřešená. Česká dálniční síť se skrze D11 propojí s Polskem. A prostřednictvím dálnice D3 také s Rakouskem.
Navzdory střídání vlád tentokrát nehrozí dálniční vakuum, které v minulosti naštvalo řidiče, i když avizované rozpočtové provizorium může odsunout začátek některých velkých staveb. Kabinet Petra Fialy rozestavěl či přichystal přes 100 kilometrů nových autostrád.
Pracovníci Ředitelství silnic a dálnic zprovozní téměř 50 kilometrů nových dálnic a nejméně 75 kilometrů nově rozestaví. „Stále směřujeme k dokončení základní dálniční sítě do roku 2033, proto chceme dokončit další úseky v letošním roce,“ avizoval šéf ŘSD Radek Mátl.
Dálnice k sousedům
Na jihočeské D3 stavbaři pracují na posledních třech úsecích a 15 kilometrech. Kompletně hotovo bude v roce 2027, nicméně už v létě zprovozní nejjižnější část z Nažidel do Dolního Dvořiště a protnou tak rakouskou hranici. Přes tři kilometry dálnice vyšly podle smlouvy na 875 milionů bez DPH. „Měli bychom dokončit i první etapu sousedního úseku Kaplice nádraží - Nažidla. Platí, že v srpnu už budeme s dálnicí v Rakousku,“ dodal Mátl.
Propojení se sousedy čeká i D11 nedaleko Trutnova ve východních Čechách. Přestože zbývá dostavět ještě 40 kilometrů dálnice za desítky miliard, silničáři dokončí tříkilometrový úsek od Trutnova ke státní hranici. „Ve druhé polovině roku jej zprovozníme a polská dálnice S3 už bude plnohodnotně v provozu, protože už budou řidiči sjíždět na silnici I/16 na českém území,“ doplnil Mátl.
Silničáři také pracují na druhé etapě a osmnáctikilometrovém úseku za více než 12 miliard korun. Nejisté je nadále zahájení dvacetikilometrové etapy mezi Jaroměří a Trutnovem, u nějž silničáři vybrali v září zhotovitele a pod smlouvou už chybí jen podpis.
Projekt tak zdržel napjatý rozpočet Ministerstva dopravy. Nový ministr Ivan Bednárik (za SPD) Seznam Zprávám potvrdil, že by se stavba letos měla rozjet. Na D11 chce totiž mimo jiné využít přes 50 miliard z evropského nástroje SAFE, který má formou půjček financovat bezpečnost unijních zemí. „Je to mezistátní spojení důležité pro bezpečnost této země,“ argumentoval ministr, jak chce obhájit půjčku, která by se nepropsala do navýšení státního dluhu.
Největší tendr na D35
Nejistota je také okolo severní alternativy D1 - tedy dálnice D35, která v budoucnosti propojí Hradec Králové s Olomoucí a Lipníkem nad Bečvou. Silničáři už mohli zahájit úsek Úlibice-Hořice, jenže ani tam ještě nejsou zajištěné peníze ze Státního fondu dopravní infrastruktury. „Rozpočet připravíme podle zadání nové vlády. Jsem optimista. Věřím, že v počátečních měsících nového roku rozpočet bude schválený a budeme pokračovat nejen v rozestavěných projektech, ale zahajovat nové,“ sdělil šéf SFDI Zbyněk Hořelica.
Stavbaři na největším dálničním staveništi ale nadále pracují na dalších 25 kilometrech. V prosinci po dekádách čekání ulevili Vysokému Mýtu šestikilometrovým obchvatem. Letos mají zprovoznit navazující úsek Ostrov - Vysoké Mýto, včetně tunelu Homole, a s několikaměsíčním předstihem by rádi přidali i úsek na druhé straně obchvatu - tedy Džbánov-Litomyšl, který má být podle smlouvy hotový až v roce 2027. „Doufám, že se nám podaří najít cestu na dřívější zprovoznění. Intenzivně jednáme se zhotovitelem té stavby. Termín zásadně ovlivní průběh letošní zimy,“ avizoval Mátl. Silničáři také nadále pracují na obchvatu Litomyšle, který však bude určitě zprovozněn až v létě roku 2027.
Kromě toho už na D35 schází „pouze“ třicetikilometrový úsek mezi Svitavami a Mohelnicí. Zahrne i nejdelší dálniční tunel v Česku. Formou PPP projektu jej má postavit a dočasně provozovat soukromník. Zákonodárci mají v letošním roce koncesionáře schválit. S tendrem, který může i s údržbou přesáhnout 100 miliard korun, jsou ve skluzu. Podle ministra je však stále reálné práce zahájit letos. „Uděláme všechno pro to, abychom představu naplnili. Na ministerstvu je hodně šikovných lidí, včetně těch, co dělají PPP projekty,“ sdělil Bednárik.
Šéf silničářů doplnil, že by projekt až do roku 2030 nezatížil státní rozpočet. „Pokud se v roce 2026 podaří vysoutěžit koncesionáře a stavbu zahájit, tak v nejbližších letech nebude stát do té stavby investovat žádné peníze, protože to zaplatí koncesionář. A až stavbu zprovozní, někdy kolem roku 2030, teprve v té chvíli začnou státu nabíhat poplatky. Doufám, že se díky tomu uvolní finanční prostředky na ostatní stavby,“ řekl Mátl.
Dostavba dalších dálnic
Stavbaři také dokončí důležitou část D48 mezi Dubem a Palačovem. Součástí projektu je také silnice I/35 mezi Palačovem a Lešnou, která propojí valašský region k páteřní D1.
Dokončit chtějí také „proklatý úsek“ D49 mezi Hulínem a Fryštákem, proti němuž bojovali ekologičtí aktivisté. Ministerstvo životního prostředí obdrželo celkem 22 připomínek od obcí, úřadů i ekologických spolků. Všechny je vypořádalo. Před Vánoci vydalo kladný posudek EIA ohledně vlivu stavby na životní prostředí. „Ta dálnice je prakticky hotová, je potřeba postavit jen provizorní napojení a doufám, že to se zvládne už v první polovině roku,“ řekl k tomu Mátl.
Silničáři chtějí letos rozestavět i dva zbývající úseky a 15 kilometrů „karlovarské“ D6, hotovo má být nejpozději v roce 2029.
Řidiči nicméně nejvíc pocítí pokračující práce na D1 v Brně, kde silničáři až do roku 2027 přestavují křížení s D2 na Bratislavu. ŘSD tam chce v letošním roce také začít stavět nový výjezd z dálnice do průmyslové zóny Černovická terasa.
Škrty v „jedničkách“?
Méně konkrétní jsou silničáři vzhledem k rozpočtovému provizoriu v otázkách silnic první třídy. Desítky projektů často představují důležité obchvaty menších měst, které místním mohou značně ulevit.
Zprovozní se 11 staveb a 21 nových kilometrů silnic I. třídy, včetně obchvatu České Lípy, východočeských Sezemic i lepší napojení od dálnice D3 na Český Krumlov.
Škrty se v tomto segmentu nejspíš dotknout některých staveb, které by silničáři mohli letos zahájit. Podle Mátla jsou nejvíc prioritní hlavně obchvaty - první etapa u Znojma, most Plasy na silnici I/27, obchvat Pelhřimova a také jihovýchodní obchvat Pardubic. „Jsou to stavby, které si zaslouží pozornost, a věřím, že i na ně se peníze najdou,“ dodal Mátl.
