Článek
Rada Českého rozhlasu je zase v plném počtu. Poslední deváté místo, které na konci září uvolnil historik Jaroslav Šebek, získal devětadvacetiletý promotér, influencer a přítel předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) Jakub Jíra.
Právě s šéfem jednoho z vládních hnutí Jíra od roku 2024 nahrává podcast Mezi dvěma světy. Diskutují v něm o tématech blízkých Okamurovu hnutí, jako jsou migrace nebo inkluze ve školách. Díly například nesou název „gender ve školách na úkor dějepisu a další nesmysly“, popřípadě „otřesné kriminální činy migrantů v ČR“.
Od počátku roku 2024 spolu nahrály třináct epizod, poslední v září minulého roku. Kromě podcastů spolu s Okamurou opakovaně vystupovali na sociálních sítích. Sám Jíra dříve uvedl, že se s předsedou SPD zná už více než patnáct let, tedy ještě z doby před jeho angažmá v politice.
Předseda dolní komory ale není jediným politikem, s nímž se Jíra dostal do bližšího kontaktu. Jako spoluorganizátor se několik let podílel na pořádání táborů s influencery, na kterém mimo známé tváře ze sociálních sítí vystoupili také přední politici hnutí ANO. V roce 2021 tábor navštívila ministryně financí Alena Schillerová, o dva roky později pak premiér Andrej Babiš.
Redakce Jakuba Jíru požádala o odpovědi na doplňující dotazy týkající se jeho nové funkce, do vydání textu však nereagoval. Při obhajobě své kandidatury před poslanci uvedl, že svou apolitičnost slibuje a že svůj profesní život dokáže oddělit od „života mezi dvěma kamarády“.
Za výkon funkce člena Rady Českého rozhlasu Jírovi náleží měsíční odměna ve výši 80 procent průměrné mzdy jeho zaměstnanců, tedy okolo 45 tisíc korun.
„Je to vizitka vládní koalice, že si tam takového člověka, evidentně politicky angažovaného, nainstaluje,“ komentoval Jírovo zvolení pro Seznam Zprávy předseda sněmovního výboru pro média a kulturu František Talíř (KDU-ČSL). „Zcela určitě mu (Okamurovi) půjde na ruku, je to evidentní,“ dodal. Po loňských sněmovních volbách také navštívil volební štáb SPD
Stanovisko Tomia Okamury Seznam Zprávy shánějí.
„Každý z kandidátů, kteří tu prošli, se s někým z politiky asi zná. Neočekávám, že by pan Jíra byl zásadním způsobem schopen ohrozit Český rozhlas,“ uvedl místopředseda mediálního výboru a Okamurův spolustraník Jaroslav Foldyna (SPD). Přiznal ale, že se na kandidaturu Jíry jakožto ohrožení politické nezávislosti sice „zatím nekoukal“, ale za problematickou ji nepovažuje.
Redakce se snažila zkontaktovat také některé poslance za hnutí ANO, avšak neúspěšně. Člen mediálního výboru a předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO) na dotazy nereagoval, zvolení Jíry nechtěl komentovat ani místopředseda výboru pro média a kulturu Ondřej Babka (ANO).
Moderátor „souboje liliputů“
Jíra je známý zejména díky vystupování na sociálních sítích, na kterých prorazil jako excentrický moderátor a promotér akcí bojové organizace Clash of The Stars. Ta pořádá bizarní MMA zápasy mezi influencery a osobnostmi známými ze sociálních sítí. Jíra tak například uváděl zápas, ve kterém se herec Julius Oračko utkal se třemi muži s vrozenou vadou růstu. Sama organizace akci uváděla jako „souboj liliputů“.
Po odchodu z Clash of The Stars v roce 2025 Jíra přešel do nové organizace věnující se bojovým sportům G MMA. Zde opět působí jako hlavní promotér. Ani v ní se ale nevyhýbá spolupráci s politiky. Aktivně na sociálních sítích vystupuje s bývalým poslancem republikánů Miroslavem Sládkem či mluvčím exprezidenta Miloše Zemana Jiřím Ovčáčkem. Kromě nich se v rámci G MMA Jíra opakovaně objevoval také s odsouzeným a následně Zemanem omilostněným vrahem Jiřím Kajínkem.
Kromě angažmá kolem bojových sportů působil nový radní v mnoha mediálních pořadech, například na hudebním kanále Óčko, ale také jako moderátor a reportér na televizi Prima. Na televizi Barrandov zase spolumoderoval pořad Reakce Jaromíra Soukupa s tehdejším majitelem kanálu Jaromírem Soukupem.
Jíra už se o kandidaturu do jedné z rad dohlížející na činnost veřejnoprávních médií pokoušel v březnu tohoto roku. Tehdy spolu s dalšími šestatřiceti kandidáty usiloval o místo v Radě České televize, do finální osmnáctky ale influencera výbor pro média a kulturu nevpustil. Moderátor se ale nenechal odbýt a o kandidaturu se pokusil znovu. V případě Rady České rozhlasu už byl úspěšnější.
Ve sněmovně pro Jíru v tajné volbě hlasovalo 85 poslanců a upřednostnili ho tak před bývalým předsedou Rady ČRo Miroslavem Dittrichem. Spolu s Jírou do rady poslanci už minulý týden znovuzvolili také jejího nynějšího šéfa Ondřej Matouše.
Politizace mediálních rad?
Volba do Rady ČRo probíhá tak, že organizace z řad občanské společnosti nejprve navrhnou kandidáty. O nich následně rozhoduje sněmovní výbor pro média a kulturu. Ty „nejvhodnější“ uchazeče výbor zvolí a o tom, kdo se stane radním, následně rozhoduje celá sněmovna, popřípadě Senát. Podle odborníků je ale právě způsob volby problematický.
„Jde o další z řady případů poukazujících na limity stávajícího systému, v němž mají nominace od organizací občanské společnosti zajistit výběr nezávislých osobností. Dlouhodobě se zdá, že hlavním kritériem jsou v mnoha případech politické vazby a blízkost k politické straně, která nakonec prosadí svého kandidáta,“ komentovala experta z Masarykovy univerzity Marína Urbánková.
Podobný názor zastává také mediální odbornice Univerzity Karlovy Alice Němcová Tejkalová. „České republice se volby do rad nedaří odpolitizovat. Snaha politických stran a hnutí pořád obsazovat pozice v radách, které kontrolují fungování veřejnoprávních médií, je tu napříč politickým spektrem. Jen proto, že je pan Jíra blízký Tomio Okamurovi, neznamená, že by SPD dělalo něco jiného, než ostatní politické strany,“ sdělila odbornice.
Rada ČRo mimo jiné volí a odvolává generálního ředitele, schvaluje rozpočet veřejnoprávního rozhlasu a zároveň dohlíží na dodržování pravidel stanovených zákonem a kodexem. Má tedy sloužit jako prodloužená ruka veřejnosti, která díky ní kontroluje činnost média.
„Pokud tam působí lidé, kteří to s médiem nemyslí dobře, tak ho mohou poměrně snadno podvracet a dělat tam problémy,“ upřesnila Němcová Tejkalová. Podle ní je právě to, kdo má pod kontrolou většinu pěti z devíti radních, ve finále významnější, než jakým způsobem jsou média veřejné služby financována.
