Článek
Poprvé po 57 letech zemřelo v Česku dítě na záškrt. Předškolák z Ostravy nebyl očkovaný. Skoro měsíc bojovali o jeho život lékaři v pražském Motole. Přes veškerou snahu se ale dítě zachránit nepodařilo.
Případem se začali zabývat také ostravští policisté. Ačkoliv dosud neobdrželi žádné oznámení, na základě zprávy krajské hygienické stanice začali jednat.
„Zahájili jsme úkony trestního řízení pro trestný čin blíže nespecifikovaný proti životu a zdraví. Kriminalisté nyní činí procesní úkony, zjišťují další informace, nicméně vzhledem k tomu, že poškozenou osobou je nezletilé dítě, nebudeme se nyní více vyjadřovat,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí Městského ředitelství policie Ostrava Eva Michalíková.
Po delším čase tak v Česku opět zcela jasně vidíme, jak zásadní je očkování. Chrání ty nejzranitelnější nejen před nákazou, ale zejména před nejhorším možným koncem.
Proti záškrtu se v Česku očkuje povinně. Je součástí hexavakcíny, která se ve třech dávkách aplikuje v prvním roce života dítěte. Podle platného očkovacího kalendáře by tak ve 13. měsíci mělo mít každé dítě všechny tři dávky za sebou. První přeočkování nejen proti záškrtu, ale také tetanu a černému kašli, přichází v pěti letech, druhé pak v deseti.
Co se týče rodiny zemřelého dítěte, z jeho pěti sourozenců byl kompletně naočkovaný jediný. Onemocnění záškrtem pak bylo potvrzené u tří sourozenců, z nichž dva byli školáci. Nešlo ale o to, že by v rodině nesouhlasili s očkováním.
„Matka se očkování nebránila, ale kvůli většímu počtu dětí, sociálně slabším poměrům a dalším okolnostem, například proto, že nesehnala pediatra v místě bydliště, to spíš organizačně nezvládala. Po nákaze zajistila všechny nutné kontroly i doočkování dětí v ordinaci, kam chodí rodiny bez pediatra,“ uvedla pro iDNES.cz primářka Kliniky infekčního lékařství FN Ostrava Lenka Petroušová.
Je to zodpovědnost rodičů
S pandemií covidu ale ještě zesílil tlak na očkování. Momentálně i na úrovni vlády, protože vládní strana SPD se pustila do kritiky Národní očkovací strategie, kterou naopak brání ministr zdravotnictví Adam Vojtěch z koaličního hnutí ANO.
Jsme přitom v situaci, kdy máme tristní proočkovanost hned na několik nemocí. Nedostatečný je ale také podíl dětí, které mají všechna povinná očkování. U hexavakcíny jsme na tom ještě poměrně dobře, ačkoliv rodiče nechávají děti očkovat třeba později, než by bylo ideální. Problém má Česko u MMR vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, kde se do dvou let očkuje jen 84 procent dětí, pro kolektivní imunitu je potřeba 95 procent.
Záškrt, spalničky, černý kašel: Příznaky a léčba
Záškrt
- bakteriální infekce projevující se v krku, povláčky na mandlích, hrozí zúžení dýchacích cest a tím ohrožení života
- nebezpečný je zejména takzvaný difterický toxin vytvářený bakteriemi, protože poškozuje srdce a nervový systém, v historii zabíjel pět až dvacet procent nemocných
- k léčbě se používá penicilin a antitoxické sérum koňského původu, obtížně dostupné, na které pacient může být alergický
Spalničky
- virová infekce, na kterou ani dnes neexistuje cílená léčba, je možné pouze mírnit příznaky nebo řešit případné komplikace
- každý pátý nemocný potřebuje hospitalizaci, nejčastější komplikací je zápal plic, asi jeden z tisíce až dvou tisíc případů končí smrtí
- může se rovněž vyvinout neléčitelné degenerativní onemocnění mozku zvané subakutní sklerotizující panencefalitida (SSPE), zvláště při infekci v prvních letech života
Černý kašel
- typickým příznakem je dávivý kašel, zvukem někdy připomínající kokrhání
- coby bakteriální infekce se léčí makrolidovými antibiotiky, jako je klarithromycin
- hospitalizace nebývá nutná.
Rodiče se přitom vystavují možnému postihu, pokud nenechají dítě očkovat. Nejde o trestný čin, ale lze se tak dopustit přestupku, za který hrozí pokuta až 10 tisíc korun.
„Dokud se nic nestane, bývá spor často vnímán jen jako střet mezi rodičovskou autonomií a veřejným zájmem. Jakmile ale v důsledku odmítnutí základní prevence nastane těžká újma nebo dokonce smrt dítěte jako v neblahém případu záškrtu, posouvá se celá věc do úplně jiné roviny,“ vysvětluje Petr Šustek, vedoucí Katedry zdravotnického práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
„Pak už nejde jen o přestupek nebo o nepřijetí do školky, ale o otázku, zda rodič porušením své zákonné povinnosti nezanedbal péči o dítě natolik, že může nést i trestní odpovědnost,“ dodává.
A připomíná případ, kterým se zabýval Nejvyšší soud, a lze ho uvést jako ukázku, jak se české právo dívá na odpovědnost rodiče za zdraví dítěte, ačkoliv v tomto řízení nešlo o očkování.
Dvouletá dívka spadla v květnu 2022 bez dozoru na zahradě rodinného domu do nezajištěné nádrže a utrpěla závažné následky. Soud došel k tomu, že rodiče se provinili ublížením na zdraví z nedbalosti, protože ponechávali na zahradě nezabezpečený prvek. A přitom museli velmi dobře vědět, že jde o velké riziko.
„Jinak řečeno, trestní odpovědnost rodičů může být dovozena i tehdy, když nejde o aktivní jednání, ale o závažné opomenutí povinné péče,“ dodává Šustek.
Zároveň ale dodává, že samotný fakt, že dítě nebylo očkované a následně zemřelo, pro trestní odpovědnost nestačí. Rozhodující budou konkrétní okolnosti a zejména znalecké posudky.
Lékařka: Přesvědčujeme rodiče
Dětští lékaři o důležitosti očkování rodiče poučují během preventivních prohlídek. Jen v prvním roce života je takových kontrol devět.
„Často nám rodiče řeknou, že dnes ještě očkovat nechtějí, ale třeba za měsíc, nebo že si to rozmyslí. My pokaždé vysvětlujeme, proč je očkování potřeba a čemu tím předcházíme. Pokud se nakonec rozhodnou, že očkovat nebudou, podepíší nesouhlas a my vykážeme kód, že rodič byl edukován, ale s výsledkem, že dítě nebylo očkováno,“ popisuje postup při komunikaci s rodiči předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.
To ale neznamená, že by důsledkem takového záznamu bylo, že se s rodiči automaticky zahájí správní řízení, na jehož konci může dojít k udělení pokuty. Případné postihy řeší v konkrétních případech hygienici. Hülleová ale upozorňuje, že si především musí rodiče uvědomit, že berou zodpovědnost na sebe – nenechali své dítě očkovat, tudíž ho nechránili.
„A stejně tak dnes neexistuje výslovná zákonná povinnost orgánu sociálně-právní ochrany dítěte automaticky prověřovat každou rodinu, která očkování odmítla. Orgán sociálně-právní ochrany vstupuje do věci až tehdy, pokud jsou naplněny obecné důvody ochrany dítěte,“ dodává Šustek.
Od roku 1996 až do roku 2021 nebyl v Česku hlášený žádný případ záškrtu. Od roku 2022 se vyskytují vždy jednotky případů, nejčastěji v Praze a Moravskoslezském kraji. Loni bylo za celý rok hlášeno 11 případů, letos jen za první čtyři měsíce roku 10.
