Hlavní obsah

Havíři opouštějí poslední důl. Karvinský uhelný revír po 250 letech končí

Foto: Tomáš Klézl, Seznam Zprávy

Důl ČSM.

aktualizováno •

Konec významné tradice na Karvinsku. Po více než dvou stoletích se přestane v regionu těžit uhlí. O práci tak přijdou stovky horníků. Někteří se těší na důchod, další si zařídili práci v jiném oboru. Část se ale budoucnosti obává.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Takhle to zde vypadá dlouhé dekády. Je 13:30 a z budovy dolu ČSM společnosti OKD nedaleko Karviné se pomalu trousí několik stovek mužů různého věku. Právě jim skončila ranní směna. Někteří před deštěm rychle utíkají do auta, jiní si ještě pod stříškou před vstupem zapalují cigaretu a vesele klábosí s kolegy. Část česky, část polsky, část tak nějak napůl.

Pro některé je to jedna z posledních cigaret, které si po náročné šichtě zapálí. „Osmatřicet roků na dole. Tak jsem rád, že už vypadnu,“ usmívá se padesátník Jaromír Másílko, zatímco spěchá k autu.

Karvinsko se připravuje na konec éry, která se zapsala do historie regionu jako žádná jiná. Po objevu uhlí v druhé polovině 18. století se postupně z několika menších, ne příliš významných měst stala průmyslová centra zásadní pro celou zemi – ať už šlo o Rakousko-Uhersko, nebo Československo.

Jenže časy se změnily. Těžba uhlí začala být kvůli zmenšujícím se zásobám v některých dolech stále složitější, celkově se ale přestala vyplácet. Emisní povolenky zdražují, počet uhelných elektráren má v příštích letech klesat. Uhlí také patří k nejšpinavějším zdrojům vytápění a jeho spalování má významný dopad na životní prostředí. Postupně se tak s těžbou přestalo všude v Česku s výjimkou Karvinska.

Foto: Tomáš Klézl, Seznam Zprávy

Důl ČSM.

I sem však nakonec dorazila doba. Známá místa, jako je důl ČSA, Darkov nebo Lazy, postupně odvezla své poslední vozíky s uhlím. Zůstal jediný důl – ČSM v obci Stonava. Dříve se zde vykutalo 2,5 milionu tun uhlí ročně, v posledních letech to bylo kolem milionu.

Teď má důl před sebou posledních několik měsíců. „V červnu dokončíme ražbu posledních porubů,“ oznámil vedoucí provozu příprav ražby Petr Glas. A začátkem příštího roku ukončí těžbu úplně.

S propouštěním ale OKD začíná už teď. K prvnímu červenci o práci přijde 250 zaměstnanců, z toho většina důlních pracovníků. V srpnu to pak bude 150. A další počítají se svým koncem na začátku příštího roku. A reagují na to různě.

„Jsou chlapi, co jsou tady 30 let a hroutí se. Ale plno lidí se na to těší, vyjde jim to akorát s důchodem,“ popisuje Josef, jeden z pracovníků, kterým se blíží propuštění. Už má ale jasno – pokračovat bude v soukromé firmě jako svářeč.

Penzi, do které mohou horníci jít zpravidla dříve než ostatní zaměstnanci v jiných oborech, už vyhlíží například Jaromír Másílko. „Většina lidí je s tím v pohodě, i ti mladší. Je tady ještě jedna firma, a ta tady bude do roku 2028, takže se mladší hlásí hodně tam,“ vysvětluje.

Většinu havířů navíc čeká tučné odstupné. Ti, co v OKD pracovali 16 a více let, dostanou 11násobek měsíčního platu. To se týká většiny odcházejících v červnu – průměrně zde byli 24 let. Průměrná měsíční hrubá mzda přitom mezi nimi činila v roce 2024 skoro 57 tisíc korun. „Náklady na odstupné budou činit 164 milionů korun,“ uvedl Radomír Štix, personální ředitel OKD.

Kdo ještě nedosáhl nároku na starobní důchod, bude moci využít programu Nová šichta, který by jim měl pomoci najít pracovní uplatnění. Od roku 2014 jej využila asi tisícovka zaměstnanců.

+4

Ještě pár let zbývá odpracovat třeba osmačtyřicetiletému havíři, který nechtěl zveřejnit své jméno. „Musím říct, že nevím, co budu dělat. Mám omezení na ruce ze šachty, nevím, kde by mě vzali. Jak vytáhnu papíry na pracáku, tak je to v háji,“ obává se.

Horší nálada panuje také mezi Poláky, kteří v OKD působí přes agenturu. „Atmosféra je špatná,“ říká třeba muž, který se představuje jako Irek. Vysvětluje, že zatímco Češi se mohou těšit na odstupné, polských agenturních pracovníků se to netýká. „Jsem tady zvyklý, je mi to líto. Možná půjdu zpět do Polska, zatím nevím,“ zamýšlí se Irek, který by měl v práci skončit v prosinci.

Podobně je na tom i elektrikář Damian Wierzbicki, který skončí v únoru. Už nyní ale ví, že bude v práci pokračovat v jednom z blízkých dolů na polské straně hranic. „Kdo chce, tak si práci najde,“ míní.

Foto: Tomáš Klézl, Seznam Zprávy

Elektrikář Damian Wierzbicki u dolu ČSM.

To samé si myslí i Josef. Stejně mu je ale líto, že těžba uhlí na Karvinsku končí. „Je to škoda. Útlum uhlí mi nedává smysl. Zavře se to a stejně se to bude dovážet. Je to politika,“ utrousí, zatímco nastupuje do auta a v lehkém dešti pomalu odjíždí od těžebních věží.

Horníci se ale shodují, že s koncem už dlouhou dobu počítali. Důl ČSM měl ostatně původně zavřít už koncem roku 2022, to se ale o tři roky posunulo.

„Za toto období dosáhla OKD výborných výsledků hospodaření, díky čemuž má nyní dostatek financí pro technickou likvidaci dolu ČSM, odstupné zaměstnancům, likvidaci důlních škod a pokrytí sanačně-rekultivačních nákladů i následnou pohornickou činnost. Stát za nás nebude muset platit nic,“ dodal Roman Sikora, generální ředitel a předseda představenstva OKD.

Doporučované