Pracovní návyky Gen Z: Smlouva ideálně v mobilu, táhnou firemní influenceři

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mladí lidé nechtějí papír ani pracovat od devíti do pěti, nestojí ani o stolní počítače, pracovat by chtěli ideálně z mobilu. Záleží jim také na kultuře a zázemí firmy, do které se hlásí, nebojí se také ozvat, když se jim něco nelíbí, a hodně dají na zpětnou vazbu. Data z nedávného průzkumu investiční společnosti Pale Fire Capital ukazují na potřebu radikálně změnit přístup k náboru lidí z generace Z a přizpůsobit se jejich způsobu komunikace, což může být pro některé zaměstnavatele složité.

„Faktem je, že generace Z bude do pěti let tvořit nejsilnější skupinu aktivně pracujících a bez přizpůsobení se jejich návykům bude nábor takových zaměstnanců stále těžší. Nebavíme se už o pouhé digitalizaci procesů a nahrazení osobních schůzek online komunikací, ale také o způsobu komunikace, kdy je běžné používat pro pracovní záležitosti komunikační kanály, které dříve patřily spíše do volnočasových a osobních aktivit, jako je Messenger nebo WhatsApp,“ říká Martin Plevka, obchodní ředitel společnosti Software602, která se zaměřuje na digitalizaci firem.

Z průzkumu také vyplývá, že Gen Z nechce „tvrdnout“ na jednom místě moc dlouho. Ideálně by chtěla pozměnit pracovní náplň a dostat těžší úkoly nebo více zodpovědnosti každé tři měsíce, vychází z dat.

„Když mluvíme o čtvrtletním ‚povyšování‘, nemyslíme tím papír na stůl každé tři měsíce. Jde o viditelný posun – růst v kompetencích, nové odpovědnosti, sbírání bodů, změny v e-mailovém podpisu. Ve firmách se dají nastavit úrovně růstu, i pro juniory – třeba postup od ‚ultra juniora‘ po plnohodnotného juniora, nebo interní kariérní schody. Důležité je, aby zaměstnanec viděl směr a cítil pokrok. To vše podpoří dlouhodobý rozvojový plán, který zajišťuje smysl, předvídatelnost a motivaci,“ vysvětluje Petra Kubita Nulíčková, HR manažerka Pale Fire Capital.

Nulíčková mluví také o nutnosti změnit přemýšlení firem, a pokud to ještě neudělaly, přejít co nejdříve do „digitálu“. Mít digitální smlouvy, interní dokumenty, zkrátka obejít se nejen bez papíru, ale někdy už i bez počítače. V praxi to znamená, že všechny procesy ve firmě – od přihlášení na pozici přes pohovor až po nástup a rozvoj – musí fungovat stejně dobře (ne-li lépe) z mobilu než z desktopu.

„UX (z angličtiny User Experience neboli uživatelská zkušenost, pozn. red.) musí být přehledné, rychlé, responzivní a jednoduše použitelné, ať už kandidát sedí doma, jede v tramvaji nebo má 15 minut mezi schůzkami. Ideálně zvládnutelné i v hybridním režimu – část týmu v kanceláři, část na home office. Jestli něco trvá déle než pár kliknutí, většinu mladých to odradí,“ konstatuje Nulíčková.

Plevka dodává, že klasické počítače a notebooky jsou pro Gen Z vyloženě pracovní nástroje, které mimo pracovní dobu odkládají a jsou pouze na mobilu. Tomu odpovídají jejich nároky na komunikaci se svým budoucím zaměstnavatelem. „My jsme například ihned po novele zákoníku práce u nás digitalizovali nástup nových zaměstnanců. Pracovní smlouva přijde zaměstnanci na e-mail a může ji pohodlně elektronicky podepsat, klidně z mobilu. Nutno dodat, že tuto změnu vítá nejen generace Z,“ doplňuje.

Mladí se podle průzkumů i zkušeností samotných firem nebojí kritizovat, když je něco špatně, a změnit zaměstnání, pokud jim stávající práce nevyhovuje. Proto je podle Plevky důležité si hned na začátku stanovit jasná pravidla, na kterých se zaměstnavatel se zaměstnancem shodnou, a dodržovat je.

„Lidé z generace Z jsou ambiciózní, rádi zkouší nové věci a chtějí mít jasno ve svém kariérním postupu. Vyžadují pravidelné, klidně i kratší updaty se svým nadřízeným, při kterých dostanou zpětnou vazbu. Zaměstnavatelé by si měli zvyknout také na to, že tito lidé rádi komunikují o pracovních záležitostech méně běžnými kanály i mimo pracovní dobu a ve chvílích, kdy to nemusí být vhodné,“ míní.

Nulíčková dodává, že Gen Z očekává komunikaci, která je rychlá, autentická, srozumitelná a má jasnou hodnotu. Šablony typu „Dobrý den, v návaznosti na Váš e-mail…“ vůbec nefungují – kandidát nebo zaměstnanec hledá jednu konkrétní informaci, ideálně hned v první větě.

Komunikace má být vizuálně sladěná s brandem, ideálně personalizovaná a vedená přes kanály, které tato generace preferuje – chaty, e-mail, krátké zprávy, odkazy místo příloh.

„Mimořádně fungují hlasovky, videa a AI nástroje typu chatbot. GenZ nevolá bez domluvy, neotevírá těžkopádné přílohy a nečeká týden na odpověď. Naopak, dokáže si vážit jasné, stručné zprávy s hodnotným obsahem a nevadí jí ani emoji nebo ‚Sent from iPhone‘ – forma je podružná, důležitý je obsah a rychlost,“ popisuje Nulíčková.

Zaměstnanci z generace Z můžou podle Plevky firmě hodně pomoci s digitální transformací a přizpůsobením se požadavkům a nárokům adeptů jejich věku. Pokud se jim dá určitá míra volnosti a můžou ovlivňovat rozhodování firmy, pomůže to nejen jejich rozvoji, ale i rozvoji celé firmy.

„Takoví zaměstnanci jsou pak stálí, nepodléhají fluktuaci a můžou z nich vyrůst důležití členové manažerských týmů. Naopak pokud podlehnou přesvědčení, že na jejich názoru ve firmě nezáleží, dokážou se velice rychle rozhodnout o změně zaměstnavatele,“ upozorňuje.

Firemní komunikace ale podle Nulíčkové nekončí u náboru – právě naopak. Jakmile se Gen Z stane součástí týmu, očekává pravidelnou, konkrétní, rychlou a adresovanou komunikaci i interně. Vedle klasického newsletteru může jít o firemní intranet, vlastní podcasty, YouTube kanál, krátké update reels nebo infografiky. Důležitá je informační hodnota, ne délka sdělení.

„Když mluvíme o ‚influencerech uvnitř firmy‘, nemyslíme tím reklamu, ale autentický obsah vytvářený zaměstnanci. Výborným příkladem je Dalibor Cicman z GymBeam, který na svém YouTube kanálu ukazuje běžný den CEO, prochází skladem, povídá si s kolegy. To je formát, který běžně používají influenceři – daily vlogy, room tours, behind-the-scenes. A přesně tenhle typ obsahu má sílu, protože ukazuje, jací ve firmě opravdu jste. Nesmí to být strojené ani přehnaně korporátní – autenticita a humor jsou klíčové,“ vysvětluje.

Jakého tedy chce Gen Z šéfa? Autoritativní, direktivní styl řízení už nefunguje.

„Dnešní mladí chtějí někoho, kdo má zájem, umí motivovat, naslouchá, dává prostor a jde příkladem. Chtějí šéfa, který ví, jak pracovat s různými typy lidí, vidí jejich potenciál a pomáhá jim uspět – jednotlivě i jako týmu. Kdo říká A, ale dělá B, rychle ztrácí respekt. Nejhorší je nekonzistence,“ říká Nulíčková. Zároveň podle ní platí, že nastupující generace chce pracovat, chce výsledky. Jen potřebuje někoho, kdo je v tom podpoří, ne někoho, kdo je kontroluje stylem „já jsem řídící důstojník“.

„Umět být přísný a férový zároveň, to je kombinace, která má dnes hodnotu. Proto je potřeba přehodnotit roli manažera ve firmě – dát mu prostor pro práci s týmem, zapojit ho do HR, měřit i jeho leadership schopnosti, nejen výkonnost. Jinak se nedá čekat, že si kvalitní lidi udrží,“ uzavírá Nulíčková.