Hlavní obsah

„Přelomové,“ říká právník. Změna pohlaví bude možná bez operace

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Radek Miča, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Ústavní soud v úterý rozhodl, že operace již nebude podmínkou pro změnu pohlaví. Podle ústavního právníka Ondřeje Preusse je rozhodnutí přelomové a nejvíce práce teď budou mít zákonodárci.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Operace už nebude podmínkou pro úřední změnu pohlaví, rozhodl v úterý Ústavní soud. Požadavek na podstoupení chirurgického zákroku, který obsahuje stávající podoba zákona o úřední změně pohlaví, je podle něj v rozporu s lidskou důstojností.

„Podle Ústavního soudu jsou zákonné požadavky chirurgické přeměny pohlavních orgánů a znemožnění reprodukční funkce v přímém rozporu se základním právem translidí na ochranu jejich tělesné integrity a osobní autonomie, především proto, že porušují jejich lidskou důstojnost,“ vyjádřil se soud.

Debatu o právech translidí rozproudil případ osoby, která usilovala o změnu pohlaví, ale nechtěla podstoupit operaci. To jí úřady nepovolily a osoba se tedy obrátila na Ústavní soud. Ten reagoval zrušením dvou sporných ustanovení v zákoně, která pro změnu pohlaví požadují chirurgickou operaci a kastraci. Změna začne platit od poloviny roku 2025.

Na rozsudek reagoval i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který na sociální síti X uvedl, že ministerstvo má úpravu zákona připravenou již dva roky, zatím ale k jejímu schválení nepanovala politická shoda. Rozsudek je ale právě tím, co nové legislativě otevře dveře. „Znění zákona je Ministerstvem spravedlnosti zpracováváno již dva roky, nebyla však politická shoda, zda a kdy návrh zákona předložit vládě. Ústavní soud dal svým rozhodnutím jasný pokyn,“napsal Blažek.

S tím, že rozhodnutí Ústavního soudu dá procesu narovnávání práv translidí potřebný impuls, souhlasí i ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Preuss.

„Toto rozhodnutí je takový katalyzátor, což znamená, že dojde k urychlení toho procesu. Asi to ale není tak, že by bez rozhodnutí Ústavního soudu neměla změna vůbec šanci na úspěch. Jen je otázka, jestli by se to nevleklo skutečně řadu let,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Podle něj zatím nelze říci, jak bude tato změna přesně vypadat. Nová legislativa je totiž v gesci Parlamentu, nikoliv soudu. „Asi to nebude vypadat tak, že přijdu na úřad, nahlásím změnu pohlaví, oni to zapíší do kartotéky a bude to hotové. Ten proces určitě složitý bude, ten hlavní posun je podle mě v tom, že odpadne nutnost chirurgického zákroku. Zbytek je na Parlamentu,“ vysvětluje.

Jak veliký posun to je?

Určitě je to velmi důležité a přelomové rozhodnutí, a to i vzhledem k tomu, že se vlastně Ústavní soud té otázce, byť ne úplně v totožném duchu, věnoval už v roce 2021. Tam ale naopak dospěl k opačnému závěru a tehdy vlastně nezasáhl. Takže myslím si, že je to rozhodnutí zásadní.

Proč k němu došlo nyní?

Jde o to, že tam byl nějaký velmi konkrétní základ. Šlo o konkrétního navrhovatele, který měl za to, že pravidlo, které po něm požaduje chirurgický zákrok, je protiústavní. To následně dospělo až k Ústavnímu soudu. Jednoduše řečeno nebyl to nějaký abstraktní tlak, který by vyvolávala nějaká politický síla a obracela se proto na Ústavní soud, aby tu věc řešil. Byl to reálný jednotlivec.

Soudci tím rozhodnutím vlastně říkají, že nechtějí být aktivističtí a političtí a nechtějí přehnaně zasahovat do činnosti Parlamentu, a právě proto je tak dlouhá doba na úpravu. To je vlastně postup, který teď v posledních letech můžeme sledovat i v jiných státech, kdy ty soudy poměrně rázně zasáhnou, ale přenechají to samotné rozhodnutí parlamentu.

Jak na nález reagovali politici

Zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

„Gratuluji všem transgender lidem v naší zemi. Dnešní den je důležitým milníkem na cestě k větší důstojnosti a ochraně vašich práv. Mám obrovskou radost.“

Rozhodnutí uvítali i další politici jako ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) či jeho stranický kolega Martin Dvořák. Naopak se proti němu vyslovil například konzervativní senátor Zdeněk Hraba.

Ministr Blažek v reakci na tento nález oznámil, že již dva roky existuje úprava toho zákona, zatím na ní ale nebyla politická shoda. Víte o tom?

Ono to bylo navrhováno opakovaně. Toto rozhodnutí je takový katalyzátor, což znamená, že dojde k urychlení toho procesu. Asi to ale není tak, že by změna vůbec neměla bez tohoto nálezu Ústavního soudu šanci na úspěch. Jen je otázka, jestli by se to nevleklo skutečně řadu let.

Myslím si, že je asi pravdivá teze, že dříve nebo později by to k tomu spíše směřovalo i bez toho zásahu, ale na druhou stranu ten zásah to určitě katalyzuje a dává nějakou větší jistotu těm dotčeným.

Rozhodnutí vyvolalo silné reakce, negativní i pozitivní. Myslíte si, že se debata uklidní?

Osobně se domnívám, že se debata nejvíce uklidní, až se práva etablují úplně a postupně už nebude důvod k žádným ostřejším názorovým výměnám. To si zažilo v této souvislosti hodně západních států, kde debata sice byla vyhrocená, ale také začala o desítky let dříve než tady.

Tady demokracie dlouho nebyla a spousta těchto kulturních věcí byla vlastně rozhodnuta svrchu dolů a nikoliv zespoda nahoru – a společnost neměla prostor to prodiskutovat. Nepřekvapují mě ostré reakce, ale myslím si, že si na to časem společnost zvykne. Tomu napovídá zkušenost ze zahraničí.

Nová práva translidí: dva soudci proti

Soudci Josef Fiala a Milan Hulmák se proti změně ohradili. Jak vnímáte jejich argumenty?

Soudce Fiala hlavně odkazoval na to, že něco podobného vlastně Ústavní soud již řešil a podle jeho názoru není důvod, aby se odklonil od tehdejšího rozhodnutí. Akcentoval i to, že by tyto otázky měl primárně řešit Parlament, který má legitimitu od lidu – a soud nemá být ten, kdo bude tyto otázky sám rozhodovat. Tomu ale soudci sami přitakali a proto tam je ta dlouhá lhůta, čímž Parlament dostává prostor to pořádně projednat a suverénně rozhodnout.

Ono to ale opravdu není jednoduché. Mám samozřejmě také sympatii pro tezi, že je to v konečném důsledku parlament, kdo má v demokratickém státě určovat základní pravidla. Nicméně diskuze o tom, kde končí moc soudu, je jedna z těch největších, kterou v ústavním právu vedeme.

Debata o právech transosob je velikým tématem a jako právník se s tím také setkáváte. Jak ji vnímáte?

Je to samozřejmě veliký právní spor. Nyní se ještě k tomu jednalo o příběh konkrétního člověka, který se s tou situací musí nějakým způsobem vyrovnávat, což tomu dodává ten lidský aspekt. Nemůžeme prostě oddělit hodnotovou diskuzi, která právo do jisté míry přesahuje. Ostatně Ústavní soud to i rozhodl na základě argumentu lidské důstojnosti.

To je nicméně pojem, který může být různě interpretován a není tedy předem vždycky jasné, jaké záruky bude ten člověk mít. Diskuze proto nemůže být pouze právní, ale vždy hodnotová.

Co přesně bude tato úprava znamenat z praktického hlediska?

To bude předmětem diskuze v Parlamentu, který daný zákon upraví. Nemůže to určovat soud. Podle mě to ale nebude vůbec jednoduché. Asi to nebude vypadat tak, že přijdu na úřad, nahlásím změnu pohlaví, oni to zapíší do kartotéky a bude hotovo. Ten proces určitě složitý bude, ten hlavní posun je podle mě v tom, že odpadne nutnost chirurgického zákroku. Zbytek je na Parlamentu.

Tady je třeba se inspirovat v tom, jak to řeší v zahraničí. Pokud jde třeba o sport, tak zejména u těch vrcholových soutěží se stejně pořád vychází z těch fyzických daností člověka. Nicméně ty změny nejspíše nastanou, nedějí se ze dne na den. Vždy je to delší proces, který ale můžeme následovat a nemusíme vše vymýšlet sami.

Myslíte, že bude docházet k dalším výrazným posunům?

Řekl bych, že ano. Jak jsem už říkal na začátku, domnívám se, že posuny budou, dokud tu bude nějaký společenský tlak. A ten tu bude, dokud nedojde k narovnání práv.

Doporučované