Článek
Údaje Ministerstva práce a sociálních věcí ukázaly překvapivé informace – ukrajinští uprchlíci jsou podle oficiálních dat v Česku nejčastěji zaměstnaní v ozbrojených složkách či dalších bezpečnostních sborech.
Nejnovější data má resort k červnu 2024 a podle nich bylo u armády či policie zaměstnáno přesně 86 342 Ukrajinců a Ukrajinek, kteří nepotřebují pracovní oprávnění. To nemusí mít například ti, kteří jsou pod systémem dočasné ochrany. Na druhém místě jsou nejčastěji ukrajinští obyvatelé zaměstnaní jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, kterých bylo ve stejném období téměř 69 tisíc.
Podle analýzy Deníku.cz přitom v ozbrojených složkách států dohromady pracuje „pouze“ necelých 69 tisíc zaměstnanců.
Ministerstvo uvádí, že se jedná pouze o „odhad“. „Kvůli technickým problémům jsou aktuálně v datech nepřesnosti. Souvisí to s přechodem na nové systémy, proto se zatím jedná o kvalifikované odhady, nikoli přesné statistiky,“ odepsalo redakci Seznam Zpráv tiskové oddělení resortu.
Počty ukrajinských obyvatel zaměstnaných v jednotlivých odvětvích začaly přirozeně stoupat po začátku války v únoru 2022. Již před vypuknutím konfliktu ale bylo číslo Ukrajinců bez potřeby pracovního oprávnění, kteří měli pracovat v ozbrojených složkách, překvapivě vysoké a dosahovalo přes 40 tisíc.
Od začátku války na Ukrajině před čtyřmi lety našly v Česku útočiště statisíce uprchlíků z napadené země. Podle aktuálních dat Ministerstva vnitra je Ukrajinců v tuzemsku momentálně lehce přes 400 tisíc. Z toho dle dat Úřadu práce téměř 200 tisíc z nich je v systému pod dočasnou ochranou a zároveň mají zaměstnanecký poměr.
Ministerstvo: Nepřesnosti vznikají u zaměstnavatelů
Nepřesnosti s počty zaměstnaných Ukrajinců v některých odvětvích podle úřadu mohou vznikat chybným zápisem ze strany zaměstnavatelů: „V praxi se ukazuje, že pokud si zaměstnavatelé nejsou jistí správnou kategorií, volí někdy špatné označení. V současnosti pracujeme na opravě dat.“
Zaměstnavatelé klasifikaci pracovníků vyplňují ve formuláři dostupném na stránkách MPSV. V něm zadávají specializaci pracovníka na základě tzv. kódu ISCO. Právě zaměstnanci v ozbrojených složkách mají podle tohoto systému kód 0.
„Systém je hodně zastaralý, sami s tím máme občas problémy vybrat správnou specializaci. Mnoho pozic tam vůbec není, a tak je možné, že když zaměstnavatelé neví, tak zkrátka vyplní nulu,“ vysvětluje z pozice zaměstnavatelů Hana Bartošová z personálního oddělení firmy Seznam.cz.
Čísla tím pádem dle ministerstva nelze považovat za přesná: „Uvedená data nelze interpretovat jako počet Ukrajinců pracujících v ozbrojených složkách České republiky a MPSV takový odhad nikdy neprezentovalo.“ Přesto jsou na stránkách úřadu uvedené jako oficiální statistiky.
K chybě nedochází jen u Ukrajinců
K podobné chybě jako u Ukrajinců nejspíš dochází i u ostatních cizinců. České ozbrojené složky by tak podle dat ministerstva měly mít k dispozici například 1025 zaměstnanců z Turecka, přes 23 tisíc Rumunů nebo 779 Indů.
To ve většině případů ani z legálních důvodů není možné, jak poukazuje samo MPSV. Na pozice v ozbrojených složkách totiž musí zájemce často splňovat jednu základní podmínku – být občanem ČR.
Systém má však podle ministerstva projít změnou: „Od 1. dubna 2026 bude hlášení probíhat prostřednictvím Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), který kvalitu a přesnost dat zásadně zvýší,“ uvedlo ministerstvo na dotazy redakce.
Projekt JMHZ má podle resortu sloučit až 25 různých výkazů pro státní úřady do jednoho elektronického dokumentu. Jde tedy o významné snížení byrokracie.
