Hlavní obsah

Pro prevenci požárů je nutné řešit mrtvé dřevo i udržitelnost parků, řekl Červený

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).

Pracovní skupina ministerstva životního prostředí chystá opatření pro prevenci požárů a rozvoj národních parků. Cílem je vyřešit množství mrtvého dřeva a co s ním, usnadnit zásahy hasičů a rovnoměrněji rozprostřít turismus.

Článek

Řešení otázky, kolik mrtvého dřeva odvážet z národních parků a kolik ho tam ponechat spolu s udržitelností a rozvojem národních parků jsou dva hlavní cíle pracovní skupiny ministerstva životního prostředí (MŽP) zaměřené na prevenci požárů a účinnější zásahy v národních parcích. Na úterním briefingu po prvním jednání skupiny to novinářům řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).

Skupina má podle Červeného připravit strategii, kterou představí vládě, a následně ji promítne do stávající legislativy. Červený by chtěl první pozměňovací návrhy implementovat do zákona o ochraně přírody a krajiny ve druhém čtvrtletí následujícího roku.

„U rozsáhlého lesního požáru rozhodují minuty. Dlouhodobé sucho a měnící se klimatické podmínky riziko požárů zvyšují a v obtížně přístupných částech národních parků může být složitější oheň včas odhalit i dostat hasiče na místo. Nechci čekat na další velký požár, abychom hledali řešení. Naším cílem je proměnit zkušenosti z minulých požárů v účinná opatření, která zlepší prevenci i podmínky pro zásah a zároveň budou respektovat ochranu našich nejcennějších přírodních území,“ uvedl Červený.

Podle předsedy skupiny Vladimíra Vlčka, který v současnosti působí jako proděkan pro strategii na Fakultě bezpečnostního inženýrství na VŠB-Technické univerzitě Ostrava a předtím byl v čele Hasičského záchranného sboru ČR, spočívá základ lepší protipožární ochrany zejména ve včasné detekci, dostupnosti zdrojů hasební vody, efektivně vybudovaných přístupových komunikací a odstupových vzdáleností.

V otázce udržitelnosti a rozvoje národních parků se chce pracovní skupina podle ministra životního prostředí například zaměřit i na kontinuální rozprostření turistického ruchu po celém území národních parků.

Jako příklad uvedl Krkonošský národní park, který podle něj navštíví ročně více než čtyři miliony lidí, přičemž se většina z nich soustředí primárně na návštěvu Sněžky a oblastí kolem vodopádů.

Jak v rozvoji národních parků, tak i v případě protipožární ochrany hodlá MŽP využít digitalizaci, a to prostřednictvím nového software, na kterém úřad spolupracuje s americkým partnerem.

V sedmnáctičlenné pracovní skupině zasedají zástupci hasičů, ministerstva, správ národních parků, Lesů ČR i akademické sféry. Jejím úkolem je podle MŽP příprava konkrétních opatření, které posílí požární bezpečnost všech čtyř českých národních parků a současně zohlední potřeby ochrany přírody i místních obyvatel.

Místopředsedou skupiny je kancléř České zemědělské univerzity v Praze Jakub Kleindienst. Mezi členy jsou také generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Martin Legner, ředitelé hasičských záchranných sborů vybraných krajů nebo rektor Mendelovy univerzity Martin Klimánek.

Doporučované