Propadne se nám část vesnice, bouří starostka proti chystaným kamenolomům

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Týdny do voleb, uprostřed léta a ve zrychleném řízení se začalo projednávat zapsání desítek lokalit jako strategicky významných ložisek stavebního kamene a štěrkopísku. Pro české stavebnictví jde do blízké budoucnosti o naprosto klíčovou surovinu.

Schvalování vládního nařízení ovšem v rámci zkráceného připomínkového řízení naráží vedle kritiky dotčených obcí i na překvapení Českého báňského úřadu.

Ten se ozval s tím, že až ze současného návrhu vládního nařízení se dozvěděl, že strategicky významných ložisek bude celkově 51. Původně se přitom předpokládalo, že půjde o jednotky.

„A do budoucna není vyloučeno ani stanovení dalších ložisek,“ stojí v připomínce od báňského úřadu.

Pro Český báňský úřad to představuje praktický problém. Právě úřad byl totiž stanovený pro strategická ložiska jako správní orgán. Jenomže v připomínce vysvětluje, že nemá dostatek lidí na vedení řízení o stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti na strategických ložiskách.

„Abychom byli schopni odpovídajícím způsobem zabezpečit chod této agendy, je nutné navýšit počet zaměstnanců, kteří se budou této problematice věnovat,“ vysvětluje Jiří Fröhlich, mluvčí Českého báňského úřadu.

Úřad proto požaduje navýšení peněz o zhruba 4,4 milionu korun ročně na čtyři služební místa.

„Dřívější zmínky o tom, že se opatření dotknou jen několika ložisek, byly předběžným odhadem bez ověření detailní analýzou,“ vysvětluje Miluše Trefancová z tiskového oddělení Ministerstva průmyslu a obchodu, které návrh vyhlášky vládě předkládá.

Projděte si 30 lokalit, které by se mohly stát strategickými ložisky kamene:

Ostře se ohrazují k okolnostem zrychleného schvalování i dotčené obce, kde by měla být určená lokalita strategického významu.

„Umístění daného ložiska mezi strategické bude znamenat zrychlený proces povolování, a tedy pravděpodobně vždy upřednostnění těžby nad zájmy občanů, včetně vyvlastňování,“ shrnuje obavy desítek obcí Eliška Olšáková, předsedkyně Sdružení místních samospráv a poslankyně za STAN.

Rozzlobení, že se mezi navrhovanými strategicky významnými lokalitami ocitl Malešovský vrch nedaleko Kutné Hory, neskrývá starostka Suchdola, kam lokalita spadá.

„Pokud se lokalita dostane mezi strategické rezervy, tak můžeme argumentovat, ale v rámci priorit státního zájmu k tomu nemusí být přihlíženo. Můžeme dávat námitky a v podstatě spadnou pod stůl,“ říká starosta Jana Rychlíková.

Projděte si lokality, které by se mohly stát strategickými ložisky štěrkopísku:

Vysvětluje, že se podle ní neuskutečnila širší debata s dotčenými samosprávami. „V našem případě k tomu rozhodně nedošlo. Velmi s podivem vnímáme, že je to řešené dva měsíce před volbami ve zrychleném řízení bez jakéhokoliv upozornění, že se něco takového děje,“ uvádí starostka Jana Rychlíková a popisuje, že pro obce uprostřed léta, v době dovolených jak úředníků, tak i advokátů, kteří pomáhají s formulacemi připomínek, je velmi náročně v krátkém čase zareagovat.

A líčí, že vlastně ani nerozumí tomu, proč se lokalita vrch z jejich území dostala mezi předvybrané lokality.

„O tom kameni se ví odjakživa, že tam je. Pokud vím, tak kamenolom měl být otvíraný už za první republiky, ale zjistilo se, že to je nevhodné ložisko. Němci chtěli za války kamenolom otevřít taky, ale upustili od toho. Vím, že se o tom jednalo kolem 70. let a znovu se od toho opustilo,“ tvrdí starostka.

Podle ní se totiž poblíž případného lomu nachází část obce Solopysky, která leží na tekutých píscích, které jsou napájený zdrojem právě z lokality, kde by se mohlo těžit.

„Zahájením těžby dojde k přerušení pramene, písky vyschnou a obec by se propadala,“ obává se Jana Rychlíková.

Miluše Trefancová z tiskového oddělení Ministerstva průmyslu a obchodu reaguje, že seznam ložisek stavebního kamene a štěrkopísku vychází ze studie České geologické služby.

Seznam Zprávy už popisovaly, že na seznamu lokalit je i Červený vrch u Braňan na Ústeckém kraji. Místní obyvatelé se přitom loni v referendu vyjádřili proti těžbě.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v důvodové zprávě k vyhlášce argumentuje „alarmujícím nedostatkem kameniva“, tedy kamene i štěrkopísku.

Konkrétně pak zmiňuje, že z 21 plánovaných staveb vysokorychlostní trati bude 11 čelit nedostatku kameniva. Kamenivo má chybět v sedmi krajích.

Ve své poslední zprávě z podzimu 2024 varuje před nedostatkem kameniva i Česká geologická služba. „Již více jak 30 let se v ČR neotevřel žádný nový kamenolom. Bez dalšího rozšíření stávající těžby či povolení otvírky nového ložiska kameniva nelze zajistit dostatečnou produkci kvalitního sortimentu, který by pokryl poptávku a potřebu stavebního kameniva pro území jednotlivých krajů, zvláště pak v blízkosti realizovaných nebo plánovaných liniových staveb státního či regionálního významu,“ stojí v dokumentu Surovinové zdroje České republiky.

„Téma nedostatku stavebního materiálu je významné. Ptáme se na to firem a označují to za jednu z největších priorit pro příští vládu,“ říká Jiří Uhlíř ze společnosti CEEC Research, která se soustředí na analýzy stavebnictví.

Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví popisuje, že kamenivo nelze nahradit. „Zásob máme dost, ale nikdo to nechce povolit, všichni proti tomu protestují, ale problém je, že stávající lokality už to nemusí stíhat. Problém je to z dlouhodobého hlediska, mají se dostavovat dálnice, jaderné elektrárny,“ říká.